Akce knihovnických seniorů ve východních Čechách aneb Proč je dobré se scházet

Když jsem dopisovala Inspiraci z bábovky a připravovala pozvánku na poslední letošní akci knihovnických seniorů východočeského regionu SKIP, uvědomila jsem si – a ohlasy od kolegů mi to potvrzují – důležitost osobních setkání. Je příjemné, když si na nás někdo vzpomene a zašle e-mail nebo SMS, případně zavolá, ale osobní kontakt je nenahraditelný. U nás v klubu využíváme všechny komunikační prostředky – já napíšu e-mail, bývalí kolegové odepisují, volají nebo „smskují“ a výsledkem je stále se zvyšující počet setkání během roku.

Vždyť jen ve druhém pololetí (a to, jak si všichni ještě pamatujeme, je vždycky kratší) letošního roku jsme se sešli třikrát. První setkání proběhlo hned v září a bylo vlastně tak trochu navíc. Čejkovi byli ještě na cestách a náhradní beseda s babkou Ťapkou se kvůli jejímu onemocnění také nemohla konat. Měli jsme však zajištěný sál a s termínem jsme počítali, a tak by bylo škoda něco nezorganizovat. Narychlo jsme o spolupráci požádali bývalou kolegyni z hudebního oddělení Zuzanu Grohovou. Ta totiž byla a stále je výbornou aktivní zpěvačkou, kytaristkou, skladatelkou a textařkou. Výsledkem bylo příjemné posezení na téma „zlatá šedesátá“ spojené s pobrukováním, poklepáváním nohou a vzpomínáním. Akci si určitě ještě zopakujeme a možná, že nezůstane jen u poklepávání nohou.

Druhá akce byla už tradiční – naše milovaná listopadová literární bábovka. Inspirace této akce jsou hned dvě – jednak bábovky pro lektory a pro knihovnice od kolegyně Alenky Pospíšilové, jednak Knihovnická bábovka, kterou pro veřejnost formou setkání nad knížkami před několika lety začala organizovat Knihovna Nové Město nad Metují. V našem seniorském podání se jedná o kulinářskou a literární inspiraci zároveň. Kromě bábovek a ochutnávek vánočního cukroví se na našem setkání pravidelně objevuje i doma vyrobený vynikající sýr a smažený kapřík (muž jedné z kolegyň je vášnivý rybář, ale ryby nekonzumuje). Toto naše setkání začíná být rekordní, zejména co se týče času společně stráveného. Každý z nás si totiž pro ostatní připraví malou literární inspiraci – seznámí s knížkou, přečte ukázku, pozve prostřednictvím literatury na výstavu nebo na výlet. Vzhledem k tomu, že se nás schází kolem patnácti a málokdo se spokojí jen s jednou ukázkou, není divu, že se akce stále prodlužuje. Jsme naladěni na stejnou notu, inspirace se díky tomu skutečně doplňují a přirozeně na sebe myšlenkově navazují. I když se snažím Inspiraci z bábovky sepsat a společně s fotografiemi účastníkům rozeslat, je mi jasné, že sepisuji pouhá slova a informace. Vnitřní souvislosti a atmosféra se popsat nedají, ty se musejí zažít.

Poslední akcí roku 2017 bylo setkání s cestovatelskou dvojicí manželů Čejkových. V letošním roce jsme společně s nimi dobývali sever a procestovali Skandinávii na lyžích. Zcela určitě navážeme další besedou. Ženská část manželské dvojice je totiž členkou našeho klubu. Vlastně všechny naše akce a aktivity pocházejí z „vlastních zdrojů“. Každý z nás se postupně stává hostitelem a programovým šéfem setkání, besedy, literární vycházky nebo výletu. Snad právě proto máme od října připraven nejenom plán na rok 2018, ale rýsuje se i plán na rok 2019.

Závěrem bych chtěla poděkovat regionálnímu výboru a jmenovitě jeho předsedkyni Kateřině Hubertové za péči, kterou nám knihovnickým seniorům věnují. Všem knihovnickým seniorům v regionech bych vřele doporučila, aby se scházeli, stojí to za to. Jedno celostátní setkání do roka je málo. Nás aktivních seniorů stále přibývá a je dobré pro sebe něco udělat, zvláště když máme podporu od své profesní organizace.

Komentáře k článku