Workshop Romové píší!

Dne 30. května 2017 se v pražském Klementinu konal workshop na téma práce s romskou a romistickou literaturou ve fondech knihoven.

Akce se uskutečnila v rámci festivalu Khamoro, který ve stejném týdnu nabídl širokou škálu kulturních i vzdělávacích pořadů od koncertů až po odborné konference. V letošním roce proběhl třídenní doprovodný program Gavoro (Vesnička), zaměřený na představení romské a romistické literatury. Zapojily se do něj například Městská knihovna v Praze a Knihovna Václava Havla. V nich bylo téma přibližováno široké veřejnosti formou literárních čtení, debat a expozic. V Národní knihovně ČR byla připravena malá výstava relevantní literatury z místních fondů a workshop pro knihovnice a knihovníky.

Výstava literatury k tématu (foto: Kateřina Nekolová, Národní knihovna ČR)
Výstava literatury k tématu (foto: Kateřina Nekolová, Národní knihovna ČR)

Workshop Romové píší! zahájila Karolína Ryvolová představením různých přístupů k romské a romistické literatuře a přehledem historického vývoje. Zmínila možnosti prezentace této literární oblasti, přičemž se přikláněla spíše k jejímu zařazení do běžného fondu s tím, že by na ni mohlo být speciálně upozorňováno při vhodných příležitostech, jakými jsou například různá výročí. Dále účastníkům doporučila bližší seznámení s některými autory, jejichž pojetí Romů se může jevit jako kontroverzní. Stručně a přehledně byl představen historický vývoj romské psané kultury od založení Svazu Cikánů-Romů v roce 1969 do dnešních dnů. Zdůrazněn byl také fakt, že v našem prostředí se setkáváme s neobvykle vysokým podílem literatury psané v romském jazyce.

Karolína Ryvolová při přednášce (foto: Květa Hedvíková, Národní knihovna ČR)
Karolína Ryvolová při přednášce (foto: Květa Hedvíková, Národní knihovna ČR)

Následně přišly na řadu příspěvky z praxe knihoven. Ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Blanka Konvalinková posluchačům prezentovala interkulturní aktivity a vydavatelskou činnost knihovny. Už samotné sídlo knihovny – tzv. Stavba smíření – v sobě zahrnuje pozůstatky původní židovské synagogy a knihovnu tedy symbolicky předurčuje k podpoře menšin. V roce 2003 začal v knihovně cyklus pořadů Prolínání kultur, který zastřešil například různá hudební či taneční vystoupení, besedy či tematické večery. Od roku 2004 liberecká knihovna s podporou města a Ministerstva kultury ČR vydává tituly romských autorů. Patří mezi ně především knížky pro děti nebo autobiografie. Například publikace Naše osada autorky Ireny Eliášové byla již rozebrána a knihovna nedávno uskutečnila dotisk.

Markéta Mížová z Knihovny města Ostravy představila především činnost pobočky ve Vítkovicích. Ta vznikla v rámci projektu Romaňi kereka – Romský kruh a najdeme v ní i samostatné regály s romskou a romistickou literaturou. Půjčují si ji hlavně studenti, romští asistenti či další odborníci. Při akvizici je nutné si o této literatuře cíleně dohledávat informace, ucelený a aktualizovaný přehled bohužel není k dispozici. Tituly jsou samozřejmě dostupné i v rámci meziknihovní výpůjční služby. V současné době probíhá vyjednávání o možnosti zaměstnat přímo v knihovně romského asistenta.

Závěrečný příspěvek přednesla Milada Závodská z knihovny Muzea romské kultury. Představila v něm publikační činnost muzea, která se většinou váže k aktuálním výstavám. Významným počinem je ale také vydávání recenzovaného odborného periodika s názvem Bulletin Muzea romské kultury. Mimo romských a romistických textů nabízí knihovna také takzvanou ohlasovou literaturu, tedy díla, ve kterých jsou Romové ztvárněni neromskými autory. Pro veřejnost nabízí muzeum široké spektrum služeb včetně prodeje literatury, autorských čtení, výstav, pořádání živých knihoven, lektorských programů a workshopů. Pro děti jsou určeny lektorské programy s využitím zvukových dokumentů a videí. M. Závodská doporučila mimo jiné metodické příručky Druhá směnaRozummění, které jsou dostupné online.

Workshop byl hodnocen převážně pozitivně Oceňována byla například fundovanost přednášejících nebo získání důležitých kontaktů a tipů pro knihovny. Jako nedostatek byla jmenována například absence interaktivní části či nízká účast ze strany zaměstnanců knihoven. Do budoucna se chystá další spolupráce jak s organizací Slovo 21, tak s odborníky na romskou a romistickou literaturu.

Komentáře k článku