Jako každoročně po 20. dubnu připravila jihočeská organizace SKIP cestu za poznáním knihoven a zajímavostí naší republiky. Tentokrát jsme zamířili směrem na západ. Trošku jsme se báli počasí, protože letošní zima byla hodně dlouhá. Vytáhli jsme tedy zimní oblečení i boty, připravili se na případný déšť nebo sníh a vyrazili jsme.

Prvním cílem bylo město Plasy. Ze setkání na Literární Šumavě jsme věděli, že mají knihovnu přestěhovanou do rekonstruovaných prostor hospodářských budov bývalého kláštera. Protože i klášter Plasy známe z vyprávění kolegyň, chtěli jsme navštívit i konvent. Cesta z jižních Čech se trošku protáhla, takže jsme v Plasích začali obědem v rekonstruovaném pivovaru. S plnými žaludky jsme vyrazili do konventu a poté nedočkavě do knihovny. Ještě jsme si připomněli, že kolegyně po necelém roce provozu v novém musely zase vše stěhovat, protože jim dřevo v podlaze napadla dřevomorka. V době naší návštěvy bylo však již vše opraveno. Prostory knihovny nás nadchly. Rekonstrukce prostor knihovny byla spojena s rekonstrukcí Centra stavitelského dědictví. Knihovna je vybavena úžasnými regály, které evokují historické stavby. V dětském oddělení mají dokonce podobu jednotlivých domů. Navíc jsou variabilní, což umožňuje na pořádání akcí prostor uvolnit.

Půjčovna v Městské knihovně Plasy

Netradiční regály

Původně jsme chtěli navštívit i zmiňované Centrum stavitelského dědictví, ale jednak jsme neměli moc času, jednak v dubnu ještě nebylo v pátek otevřené. Takže víme, kde je, a navštívit ho budeme muset jindy.

Už když jsme plánovali trasu a program, upozorňovaly nás kolegyně z Plas, že když už budeme u nich, musíme i do Mariánské Týnice. Tak jsme tam zajeli a dobře jsme udělali. Krásně zrekonstruovaná Santiniho stavba s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic a dnes slouží jako Muzeum a galerie severního Plzeňska. Záchranu a obnovu zahájil Spolek na záchranu Mariánské Týnice. Dnešní nádherná stavba tak byla zachráněna díky skupině nadšených lidí, kterým nebylo jedno, že taková stavba chátrá.

Z Mariánské Týnice nás už čekala jen cesta na ubytování do Karlových Varů. Nocovali jsme v hotelu Domova mládeže v Drahovicích, tedy kousek od centra města.

Druhý den jsme zamířili do dalšího malého města s vyhlášenou knihovnou a historickým centrem – do Lokte. Hned po ránu jsme přišli do Městské knihovny Loket spojené s Muzeem knižní vazby. Kromě milého přivítání ještě před otevírací dobou na nás čekaly horký čaj a káva na zahřátí. Následoval výklad o knihovně a prohlídka stísněných prostor v přízemí radnice, které jsou zaplněny knihami novými, umělecky zpracovanými, moderní technikou i historickými nástroji na vázání knih. Po návštěvě knihovny jsme si chtěli prohlédnout historické centrum a hrad. Zastihl nás déšť a studený vítr, takže prohlídka hradu byla lákavá. Restaurací bylo také dost, takže každý našel teplý azyl v nevlídném počasí.

Městská knihovna Loket

Odpoledne nás čekaly Karlovy Vary – nejprve Krajská knihovna Karlovy Vary, která je umístěna v bývalých kasárnách za městem. Aby přilákala čtenáře do vzdálenějších prostor, pořádá řadu kulturních a vzdělávacích akcí. Čtenáři si do knihovny nechodí pouze půjčovat knihy, ale chodí tam i trávit čas. Z knihovny jsme zamířili do centra světoznámých lázní. Každý po svém, někdo vylezl ke Kamzíkovi a podíval se na město shora, někdo se prošel po kolonádě, jiní si zašli na kávu.

Půjčovna Krajské knihovny Karlovy Vary

A-klub Krajské knihovny Karlovy Vary

Dětské oddělení v Krajské knihovně Karlovy Vary

Odvážlivci u Kamzíka

V neděli jsme se věnovali pouze památkám. Začali jsme kousek za Karlovými Vary – v Bečově nad Teplou. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Ti, kteří ještě neviděli relikviář sv. Maura, si jej šli prohlédnout, ti, kdo už ho viděli při minulé návštěvě v roce 2004, upřednostnili zámecké prostory. Viděli jsme i zámeckou knihovnou, která svou útulností předčila mnohou obecní.

Knihovna v Bečově

V Bečově bylo hezky, ale zima, tak jsme s chutí zamířili na jih. Cestou nás ještě čekala návštěva zámku Manětín, barokní jednopatrové stavby uprostřed malého městečka. Hezky upravený zámek zdobí množství barokních soch a také zahrada.

Počasí nám tentokrát úplně nepřálo, byla zima, dokonce jsme i na Lokti zmokli, ale náladu to určitě nezkazilo. Ti, kteří jezdí pravidelně, zájezd chválili a říkali, že se na něj každý rok těší. Ti, kteří se jej letos zúčastnili poprvé, se už těší na příště. Milé je i to, že s námi jezdí také rodinní příslušníci, příznivci knihoven a absolvují s námi celý program.

Účastníci zájezdu

Nezbývá než dodat, že příští rok plánujeme zamířit do Olomouce a Zlína.

Autorkami fotografií jsou Lidmila Švíková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a Marie Hejnová z Městské knihovny Planá nad Lužnicí. Další fotografie z cesty do západních Čech najdete na Rajčeti.