Děti se v knihovnách setkávají s lidmi ze sousedství a s diktafonem či kamerou zachraňují svědectví o životě ve 20. století. Navíc se prostřednictvím osobních vzpomínek dozvídají o důležitých momentech našich dějin. Vzpomíná se na život v Protektorátu, bombardování, německý odsun, kolektivizaci, procesy 50. let i okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Připomínají se také dávno zaniklá místa nebo zajímavosti kraje. Děti z nahraných rozhovorů s pamětníky připravují rozhlasové reportáže, prezentace, povídky nebo krátké animované filmy.

To vše probíhá v rámci projektu Příběhy našich sousedů. Zaměstnanci knihovny zpravidla vedou jednu skupinu žáků druhého stupně. Předtím mají možnost se od profesionálních dokumentaristů dozvědět o zásadách natáčení rozhovoru a práce s diktafonem či kamerou. Koordinátor projektu jim také může pomoci s hledáním zajímavých osobností nebo domluví natáčení v rozhlase a další workshopy.

„Pro mě to byla výzva. Chtěla jsem podchytit historii kraje tak, jak ji vidí pamětníci. Nikdo jiný to u nás ve městě nedělá,“ vysvětluje Alena Budková z Městské knihovny Sedlčany, která se svými čtenářkami natáčela vzpomínky pamětníků dvakrát. Vedle Sedlčan otevírají témata minulosti také městské knihovny v Neratovicích, Táboře, Přerově, Valašském Meziříčí, Chrudimi, Dačicích a Bílině a obecní knihovny v Rohatci a Hukvaldech a také Knihovna Vrchy.

Natáčení s Anitou Lhotákovou v Bílině

Rozhovor s Josefem Pokorníkem v Rohatci

Dívky z Rohatce před přípravou reportáže v Českém rozhlase

Dívky ze Sedlčan natáčejí rozhovor s Bohušem Šípkem

Díky nim přibylo do sbírky Paměť národa, největšího veřejného archivu vzpomínek v Evropě, devatenáct svědectví pamětníků. Dětské prezentace a reportáže lze také dohledat na webových stránkách projektu. O příbězích se mohou dozvědět i další lidé z obce, a to na veřejné prezentaci, která se pravidelně pořádá v závěru projektu.

Projekt bývá hrazen z rozpočtu knihoven nebo z navýšené provozní dotace od zřizovatele, které pomáhá vyřídit koordinátor Příběhů našich sousedů. Do nadcházejícího kola, které začíná v lednu 2018, se lze nezávazně přihlásit již nyní. Dotazy také zodpoví Kristýna Koblasová, a to buď e-mailem, nebo telefonicky (+420 601 556 695).

Fotografie pocházejí z archivu Post Bellum, o.p.s.