Dne 22. května 2017 se v prostorách Fakulty stavební ČVUT v Praze konal mezinárodní seminář o využití jednoznačného trvalého mezinárodního a univerzálního identifikátoru autora v akademickém a vědeckovýzkumném prostředí ORCID (Open Researcher and Contributor ID).

Our mantra: enter once, reuse often #ORCIDCzech17 pic.twitter.com/QuYyL1Txi3

— ORCID Organization (@ORCID_Org) May 22, 2017

Workshop byl organizován společností ORCID ve spolupráci s Ústřední knihovnou ČVUT v Praze. Tato akce byla součástí série workshopů v Evropě, které se kromě Prahy konaly také ve Stockholmu a Budapešti.

Cílem bylo představit aktivity ORCID, které navazují na jednoznačný identifikátor autora, a projednat možnosti implementace a práce s identifikátorem ORCID v jednotlivých institucích v ČR. Program byl sestaven z prezentací zástupců ORCID i zástupců institucí v ČR, které identifikátor používají. Na formální i neformální úrovni proběhly diskuse o dosavadních zkušenostech i o tom, kudy se do budoucna ubírat a jak identifikátor v českém prostředí více využít.

Co je ORCID a jak je v ČR využíván?

Jak bylo výše uvedeno, ORCID je jednoznačný trvalý mezinárodní a univerzální identifikátor autora v akademickém a vědeckém prostředí.

Jednoznačná identifikace autorů (či obecně osob) je často spravována na úrovni jednotlivých systémů, ať se jedná o systém národních autorit, institucionální (např. univerzitní) informační systém nebo databáze, které shromažďují informace o publikačních výstupech či publikace samotné. V tomto směru je třeba zmínit především elektronické informační zdroje a systémy CRIS (current research information system) využívané k evidenci výzkumných výstupů; v ČR především IS VaVaI/RIV (Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací / Rejstřík informací o výsledcích) a jednotlivé institucionální systémy pro vykazování výzkumných výstupů do tohoto systému.

Těchto řekněme interních identifikátorů je celá řada, ovšem jsou izolované a nejsou vzájemně kompatibilní ani propojitelné. Jen podle jména (dokonce i podle kombinace jména a afilace) je autory velmi obtížné jednoznačně identifikovat. Lidé mění jméno, zaměstnání, pohybují se na pomezí více oborů a nejsou jednoznačně oborově zařaditelní, popř. (zejména u jmen s diakritikou) se vyskytují různé překlepy či varianty zápisu jména. Problém je též v přepisu jmen z jiné abecedy.

Vzhledem k neustálému nárůstu objemu publikačních výstupů, ke zvyšování objemu online publikování, rozšiřování celosvětové vědecké komunity o autory z různých částí světa i k rostoucím možnostem propojení a agregace dat a informací v online prostředí je otázka jednoznačné identifikace autorů stále významnější. Ve vědecko-výzkumném prostředí se jedná zejména o profesní informace o autorech a o výstupech jejich profesních aktivit.

Na jednoznačnou identifikaci autora lze pohlédnout z řady úhlů – z hlediska shromažďování všech dostupných informací v rámci vlastní propagace autora a jeho aktivit, z pohledu potřeby institucí shromáždit souhrnné informace o autorech a jejich odborných výstupech i z pohledu sjednocení informací o autorech v různých informačních systémech. Řešením všech těchto aspektů je identifikátor ORCID (není záměrem, aby tato věta zněla propagačně, je to zkrátka fakt).

Tento identifikátor vyvinula a spravuje nezisková organizace ORCID. Snaží se jej začlenit a prosadit do všech infrastruktur, kde může být užitečný – tj. do informačních infrastruktur univerzit a vědeckých institucí, vydavatelů odborných publikací, databází agregátorů i vydavatelů těchto publikací, systémů CRIS i systémů hodnocení vědy apod. Za jeho vývojem stojí velcí hráči na světovém informačním trhu – Elsevier, Thomson Reuters (dnes Clarivate Analytics), Wiley-Blackwell a také velké univerzity a výzkumná centra (MIT, Harvard University, Cornell University, CERN), viz blíže výroční zpráva ORCID z roku 2012. Vývoj identifikátoru začal právě v roce 2012 a stále pokračuje. V současné době se identifikátor v komunitě etabluje; s novými členy zároveň narůstají požadavky na další způsoby využití. Velcí vydavatelé jej již využívají, dolaďuje se jeho využití producenty základních informačních systémů v knihovnicko-informačním prostředí a sbírají se podněty pro jeho další využití a rozvoj, např. pro národní systémy CRIS či pro soubory národních autorit.

Platforma ORCID

Na platformě ORCID si mohou autoři zdarma vytvořit vlastní odborný profil včetně seznamu svých publikací či jiných odborných výstupů, profesních afilací, řešených projektů, zpracovávaných recenzí a dalších informací. Právě seznamy publikačních výstupů lze díky propojení ORCID se systémy CrossRef, Web of Science, Scopus a dalšími zdroji včetně např. institucionálních informačních systémů automaticky importovat. Pokud je publikace od svého vzniku provázána s identifikátorem ORCID, je následně ve všech databázích, do kterých je zařazen její záznam, provázána s identitou autora. Záznam o této publikaci je pak také importován do autorova profilu ORCID. Tímto způsobem je u všech výskytů daného záznamu jednoznačně identifikováno, kdo je autorem, a následně je díky profilu ORCID možné se o autorovi a jeho aktivitách dozvědět další podrobnosti. Pomocí identifikátoru ORCID lze rovněž v různých bázích jednoznačně a spolehlivě vyhledávat informace týkající se konkrétního autora. Do profilu ORCID je též možno přidat další identifikátory (ResearcherID, Scopus AuthorID).

Pro autora ORCID přináší možnost vytvářet autorské profily a seznamy publikační činnosti, které lze importovat z různých zdrojů, a vytvářet si nezávisle na instituci svůj úplný profil a přehled profesní historie.

Jednotlivé instituce se mohou stát členy ORCID, přiřazovat tento identifikátor svým zaměstnancům a spravovat jej centrálně prostřednictvím svého informačního systému. Mohou jej také použít jako další identifikátor autora v informačním systému (včetně např. institucionálního systému CRIS, knihovního katalogu, institucionálního repozitáře, ale i dalších subsystémů). Je jen na každé instituci, jak jej v praxi využije. Z České republiky jsou v současné době členem ORCID tři instituce – České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

Závěr

Seminář v ČR poskytl znamenitou příležitost pro výměnu informací mezi námi jako uživateli systému ORCID a zástupci ORCID jako jeho tvůrci. Implementační řešení využitá v ČR i v rámci samotného ČVUT tvůrce velmi zaujala a otevřel se prostor pro další spolupráci. Je nutné počítat se skutečností, že byť mezi tvůrci systému byli zástupci vydavatelů, agregátorů i univerzit a výzkumných institucí, není systém zatím plně připraven na všechny varianty využití, a proto v našem prostředí zatím ne vždy působí dostatečně užitečně. Narážíme sice na bariéry, ale tvůrci jsou o nich informováni. ČR není jedinou zemí, kde se s podobnými připomínkami setkali. Doufejme tedy, že jak bude postupovat vývoj rozhraní ORCID i implementace identifikátoru dalšími poskytovateli služeb, bude docházet k vyšší míře automatizace využití ORCID mezi jednotlivými systémy. Tím se budou rozšiřovat možnosti jeho využití bez nutnosti výrazných manuálních zásahů autorů a dojde k výraznému usnadnění práce a profesního života vědeckých a výzkumných pracovníků v ČR i ve světě.