Jak vidí Mgr. Naděžda Čížková budoucnost příbramské knihovny, v níž strávila prakticky celý svůj profesní život, jak hodnotí aktuální činnost středočeské organizace SKIP, ve které se dlouhá léta výrazně angažovala, nebo co bychom neměli minout, pokud bychom vyrazili na Příbramsko – to vše a ještě mnohem více prozrazuje v následujícím rozhovoru.
Celoživotně jste spojena s Knihovnou Jana Drdy Příbram. Jak vidíte její další budoucnost a přínos pro místní čtenáře?
Domnívám se, že knihovna se stala nedílnou součástí společenského a kulturního života v Příbrami. Je skutečně komunitní knihovnou v nejlepším slova smyslu. Jejími návštěvníky jsou děti od miminek až po nejstarší obyvatele města. A ty, kteří do ní už nedojdou, navštěvují knihovnice v případě zájmu i v jejich domovech. Nabízí celoživotní vzdělávání a tak širokou paletu služeb a programů, že si může vybrat každý, kdo má zájem. Pracují v ní odborníci se srdcem na pravém místě, a proto určitě bude přinášet vše, co městská knihovna nabízet může, i v budoucnosti. Pokud se splní záměry současné radnice, snad získá i větší prostory. Rozhodně má lidský potenciál na další rozvoj.
Pět let jste pracovala jako knihovnice pro děti. Myslíte si, že se v dnešní době nabídka služeb knihoven pro tuto cílovou skupinu rozšířila?
Od doby, kdy jsem pracovala v oddělení pro děti, uplynulo už více než třicet let. Za tu dobu se práce dětských oddělení zásadně změnila. Nemyslím tím jen technologie, druhy dokumentů a spektrum služeb, ale celkový přístup k práci s dětmi. Rozhodně je dnešní nabídka dětem i spolupráce s rodiči a se školou nesrovnatelně širší. A velký podíl na tom má SKIP, který umožnil spolupráci knihovníků napříč republikou, organizoval a organizuje řadu propagačních kampaní a změnil pohled na význam a nabídku knihoven právě zejména pro děti.
Působila jste jako velmi aktivní členka Frankofonního klubu SKIP. Jak vzpomínáte na zájezdy SKIP do Francie a spolupráci s Francouzským institutem?
Frankofonní klub SKIP byl pro mě srdeční záležitost. Práce v něm a spolupráce s Francouzským institutem a zejména s jeho knihovnou byla nejen profesně, ale i lidsky velmi zajímavá. Největší zásluhu ovšem měly vůdčí osobnosti klubu PhDr. Jarmila Burgetová, PhDr. Anna Machová a PhDr. Zuzana Hájková v oblasti spolupráce s francouzskou stranou a Mgr. Věra Škraňková, která organizovala naše turistické poznávací zájezdy. Díky jejich obětavé práci jsme my, účastníci všech těch zajímavých setkání, seminářů a zájezdů, měli možnost čerpat autentické zkušenosti, které se prostě z odborné literatury nevyčtou. Potkala jsem tam velmi zajímavé osobnosti, kterých si dodnes velmi vážím.
Byla jste dlouholetou předsedkyní SKIP Středočeského kraje. Jak hodnotíte nynější činnost této regionální organizace SKIP?
Dnešní regionální organizace SKIP má mnohem širší členskou základnu i spektrum aktivit. Regionální výbor má velmi propracovanou dělbu práce a strukturu programové nabídky pro všechny členy – jak kolektivní, tak individuální. Daleko lépe spolupracuje s metodikou krajské knihovny a Středočeským krajem.
Individuální členkou SKIP jste už od roku 1990, tedy již více než třicet let.s Můžete zhodnotit, co Vám SKIP dal nebo i vzal?
Určitě mi SKIP hodně dal, nemyslím, že mi něco vzal. Dodal mi energii do práce, která byla mým celoživotním koníčkem, ukázal mi tu krásnou možnost, že když se lidé se stejným zájmem spojí, aby vytvořili něco užitečného, dovedou překonat mnohé překážky a dosáhnout svého cíle. Hodně jsem se tam naučila. Díky SKIP jsem získala řadu přátel a setkala se s mnoha úžasnými osobnostmi.
Pokud byste měla několika větami přesvědčit svého kolegu nebo svou kolegyni, aby se také přihlásil/a do SKIP, které věty by to byly?
Pokud tě knihovnictví baví a máš nějaké nápady, které chceš realizovat, pokud hledáš možnosti dalšího profesního růstu, chceš se něco naučit z praxe jiných knihoven a chceš poznat zajímavé lidi, staň se členem SKIP. Najdeš tam podporu, kolegialitu a spolupráci. Setkáš se s různými názory, navštívíš zajímavá místa a můžeš získat i přátele. A jestli je to pro tebe jen práce, členství ti může pomoci v kariérním postupu.
Vaše publikační činnost je spojena s regionálním tiskem Podbrdska. Čím je tento region v rámci České republiky výjimečný?
To by bylo na román – svou malebnou, zádumčivou a různorodou krajinou, slavnou kulturní a hornickou historií a tradicemi, temnými událostmi kolem uranových dolů s lágry politických vězňů i snahou tato stigmata překonat a navrátit mu někdejší pověst kulturního a vzdělaného regionu.
Kdyby si některý z našich čtenářů chtěl udělat výlet do Příbrami a okolí, co by podle Vás při svých toulkách rozhodně neměl vynechat?
Záleží na založení návštěvníka, nabídka je velmi bohatá. Z kulturních památek bych určitě doporučila Svatou Horu, Hornické muzeum v Příbrami, zámky v Březnici i v Rožmitále pod Třemšínem, památník Antonína Dvořáka na Vysoké, galerie v Příbrami a v Březnici, březnickou synagogu. Z přírodních krás hlavně Brdy, které už jsou dnes více dostupné, krajinu Sedlčanska s řadou rozhleden, je toho opravdu široká paleta.
Kterou knihu bychom aktuálně našli na Vašem nočním stolku?
Téměř nesmrtelná láska od Andrey Sedláčkové. Ale rozečtené mám ještě Zlaté dno od Josefa Šálka. To si dávkuji po částech, je to velmi silný příběh.
Děkuji za rozhovor!
Komentáře k článku