Knihovna, to by neměl být jen prostor, kde se potichu půjčují a čtou knihy a kde je i sebemenší hluk odměněn pohoršeně povytaženým obočím knihovníka. Měla by být kouzelným místem, ve kterém můžete zažít dobrodružství – od sdílení zážitků z knih až po společné komunitní aktivity. To bylo motto při rekonstrukci doubravčické obecní knihovny.
Z historie knihovny
Nejstarší zmínku o knihovně v Doubravčicích nalezl spisovatel Jan Psota z Hradešína v časopise Venkov č. 85 ze dne 12. dubna 1910:
„Školní knihovna v Doubravčicích byla založena roku 1877 za působení ředitele školy Jana Šámala. Obsahovala 291 svazků, ročně v ní proběhlo 2 023 výpůjček (!) od 122 dětských čtenářů (žáků). Správcem knihovny se stal ředitel školy Šámal, jehož hned v roce založení knihovny nakrátko vystřídal nový ředitel školy Jan Charvát. Tyto dva pány můžeme považovat za nejstarší známé knihovníky. Školní knihovna byla přístupná pouze žákům, dalším obyvatelům nikoli.“
Od této doby již knihovna bez přestání (jen na jiném místě) funguje dodnes. V roce 1988 knihovnu převzala paní Hana Pohořalová a knihovnu vedla neuvěřitelných 31 let, vytvořila z ní klidné a útulné místo. V knihovně po celé ty roky pracovala jako dobrovolník, zároveň chodila do zaměstnání, měla rodinu, stavěli s manželem dům – klobouk dolů před tou neuvěřitelnou vytrvalostí!
Rok 2019 jako počátek změn
A jak to všechno začalo pro mě? V roce 2019 vyšla v Obecním zpravodaji výzva, že obec hledá novou knihovnici. Odjakživa jsem moc ráda četla a mám ráda atmosféru v knihovnách, takový ten pocit, kdy víte, že se kolem vás nachází zakleté příběhy; stačí jen knížku otevřít a příběh vysvobodit. Musím ale i přiznat, že jeden z mých nekalých úmyslů bylo „najít si zašívárnu“, abych vystoupila z rodinného kolotoče. Domluvila jsem se s kamarádkou a přihlásily jsme se na pozici knihovnice obě dvě (předpokládaly jsme, že skloubit práci dobrovolné knihovnice, rodinu a svou práci nebude jen tak), ale nakonec jsem zůstala sama. Pokud bychom se nepřihlásily, pravděpodobně by knihovna svou stopadesátiletou historii skončila. První týdny jsem se jen rozkoukávala, nasávala atmosféru knihovny, vařila si kafíčko, jedla sušenky a užívala klid. Nádhera, úplný balzám na nervy. Do knihovny totiž skoro nikdo nechodil. Jenže zakleté příběhy v knížkách chtěly ven a mně to nedalo.
Při procházení starších e-mailů pro knihovnu jsem našla informace o možnosti získat dotaci Středočeského kraje. Během 14 dnů byla dotace na projekt: Doubravčice – knihovna 21. století z Programu 2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje – Fondu kultury a obnovy památek odeslána.
Mezitím jsem navštívila Oddělení regionálních služeb knihovnám v Městské knihovně Kutná Hora, kde se mi celé dopoledne věnovala Mgr. Lucie Macháčková a otevřela mi obzory. Dozvěděla jsem se o šíři podpory malým regionálním knihovnám. Objevila jsem půvab výměnného fondu. Při cestě z Kutné Hory do Doubravčic mi došlo, že být knihovnicí není vůbec jednoduché, že je třeba zapojit šedé buňky mozkové, že jsem se pustila do velké výzvy a že si obecní knihovna v Doubravčicích zaslouží alespoň pokus o resuscitaci.
Ujasnila jsem si, že nemá smysl mít v knihovně všehochuť knížek, protože ty zajišťuje výměnný fond. Základní kameny obecní knihovny Doubravčice tedy jsou:
-
literatura regionální;
-
komiksová literatura.
Fond regionální literatury nám pomáhá doplňovat dary místní historik Jan Psota. Pokud se týká komiksové literatury, za základ fondu děkuji výtvarníkovi a komiksovému kreslíři Jiřímu Filípkovi z Kostelce nad Černými lesy a sběratelce komiksů Elišce Pokorné, která do knihovny zapůjčila své poklady – krásné a hodnotné komiksy všech žánrů.
Komiks hraje v Doubravčicích významnou roli
Začala jsem vytvářet legrační komiksové plakátové výzvy na nejrůznější akce v knihovně, psát o knihovně do obecního zpravodaje, zveřejňovat výzvy na Facebooku, vyšel článek v regionálním časopise Zápraží. Zřídila jsem (díky podpoře regionálních knihoven z Kutné Hory) webové stránky knihovny.
Slavnostní vernisáž komiksů dětí na chodbě před knihovnou s výtvarníkem Jiřím Filípkem (únor 2020)
Na třídění a vybalování knížek z výměnného fondu dorazilo tolik malých i velkých dobrovolníků, že jsme se do knihovny málem nevešli. Došlo i na legrační situace, kdy děti třídily krabici s komiksy, ale já jsem si neuvědomila, že jsou mezi nimi i ty lechtivější. Rychlost, s jakou jsme jim zpod ručiček trhali Sunstone, nezapomenu. Bohužel rozjezd zbrzdil nástup koronaviru.
Vybalování a třídění nových knih přilákalo řadu pomocníků
Rekonstrukce knihovny
Skvělá zpráva byla, že knihovna dotaci získala a ještě lepší ta, že tím, jak knihovna ožila, se dostala do hledáčku obce. V červnu 2020 začala rekonstrukce knihovny. Částka vynaložená na rekonstrukci výrazně překročila získanou dotaci. Díky osvícenému zastupitelstvu v čele se starostou Jaroslavem Prknem se z knihovny stal krásný moderní prostor.
Na rekonstrukci se podíleli místní řemeslníci a řada dobrovolníků. Všichni odvedli neuvěřitelný kus práce. Knihovna rozkvetla a celá zkrásněla, má nové stropy, podlahy, pořádné osvětlení, je nově vymalovaná, přibyla čtyři studijní místa, sedací vaky, koberec a koutek pro mrňousky.
Díky regionální podpoře v Kutné Hoře byl vytříděn knižní fond, (nečtené knížky skončily v knihobudce), knížky jsou přebaleny do nových obalů a zaneseny do knihovního systému Tritius, funguje online rezervační systém.
Knihobudka, v níž končí vyřazené knížky
Pracovníci z regionální knihovny paní Kateřina Mizlerová, Lenka Frankovicová, Vojtěch Mišura a také Dita Kelbelová a Lukáš Viktořík odvedli pořádný kus práce, strávili nad knížkami z Doubravčic 70 hodin práce. V knihovně jsou nyní i čtyři výkonné počítače. Díky daru nadace TechSoup na nich běží Windows a sada Office. Jsou určeny pro veřejný přístup k internetu, třeba pro ty, kteří ho nemají doma, nebo s něčím potřebují poradit. Také se povedlo získat školní licence na Minecraft Education, takže jakmile to situace dovolí, bude zde kroužek Minecraftu (o ten je ohromný zájem). Dále přibyl projektor a mobilní projekční plátno umožňující různé besedy.
Lenka Frankovicová a Kateřina Mizlerová z Kutné Hory a dobrovolnice Tereza Pithartová s malými pomocníky
Stěny zdobí tři velkoformátové akční malby – za zmínku stojí ta vzniklá na Dni Země na Klepci – společné dílo návštěvníků a originály ilustrací z výpravné knihy Doubravčice nad říčkou Šemberou.
Dne 12. prosince 2020 proběhlo online slavnostní otevření knihovny se spisovatelem regionální literatury Janem Psotou.
Pozvánka na slavnostní otevření knihovny
Záznam je k dispozici na YouTube:
Být knihovnicí je běh na dlouhou trať
Od října 2020 přibyla v knihovně posila – Jindra Krásová. Jsme tedy už dvě a jsem za to moc ráda. Navázaly jsme spolupráci se školkou a pustily se do projektu S knížkou do života (Bookstart).
Velmi intenzivně si uvědomuji, že člověk musí šetřit síly, hlavně to nepřepálit, protože být knihovnicí je běh na dlouhou trať. Prostor knihovny jsme otevřely všem vhodným komunitním aktivitám a lidé v Doubravčicích začínají jevit zájem.
Rok 2020 byl pro Obecní knihovnu Doubravčice rokem velkých změn. Uvidíme, co přinesou roky další a těší se třeba i na vás.
Fotografie pořídila a další obrazový doprovod poskytla Markéta Holá Mišková z Obecní knihovny Doubravčice.
Komentáře k článku