V zájmu rozvoje odborného dialogu SKIP partnersky spolupracuje s jinými knihovnami, knihovnickými svazy, vzdělávacími pracovišti a institucemi v tuzemsku i zahraničí. Úzká a tradiční je spolupráce s Goethe-Institutem v Praze, kdy na jaře pravidelně probíhají vzdělávací semináře pro knihovníky.

Díky vstřícnosti ředitelky informačního oddělení pro střední a východní Evropu paní Ingrid Arnold mohl seminář proběhnout i v roce 2021, a to 23. dubna, tedy ve Světový den knihy a autorských práv. V letošním roce seminář nicméně proběhl netradičně, a to online na platformě Zoom. Setkání se díky tomu mohlo zúčastnit více než 130 knihovníků, a to napříč celou Českou republikou – od Bruntálu přes Uherské Hradiště až po Cheb a zároveň s přesahem do Německa.

Otevíráme světy a nové perspektivy: Městská knihovna Norimberk jako partner vzdělávání

Moderátor Roman Giebisch uvedl jako první přednášející paní Elisabeth Sträter1, ředitelku Městské knihovny v Norimberku. Mnozí z nás si mohli připomenout její dřívější vystoupení v Goethe-Institutu nazvané Koncept komunikace Městské knihovny Norimberk.

Ve své letošní přednášce Elisabeth Sträter posluchačům představila norimberskou knihovnu jako významného partnera vzdělávání. Městská knihovna v Norimberku je velkou německou komunitní knihovnou, zahrnující ústřední knihovnu, šest poboček, čtyři školní knihovny a dva bibliobusy. Návštěvnost knihovny činí cca milion uživatelů za rok. Pod Vzdělávacím kampusem města Norimberk je organizačně sloučena knihovna, vzdělávací centrum a planetárium. Knihovna je propojena s mnoha dalšími institucemi a úzce s nimi spolupracuje.

Řada aktivit norimberské knihovny je založena na mottu „Otevíráme světy a nové perspektivy“. Podpora vzdělávání, nízkoprahový přístup k informacím, wi-fi v knihovně zdarma pro registrované uživatele či výuka bezpečného používání sociálních médií a rozpoznávání fake news tvoří jen malou část aktivit.

Kam jsou zařazeny knihovny v Německu? Jde hlavně o rozhraní vzdělávání a kultury, přitom vzdělávání převažuje. Městská knihovna v Norimberku je organizační částí městského odboru kultury, pod který patří i vzdělávání dospělých, ale i muzea, kultura, archiv a divadlo. K základním prvkům komunitní vzdělávací struktury patří knihovny a lidové univerzity; ty poskytují občanům základní servis v oblasti vzdělávání a mediálních služeb. Knihovny jsou vnímány jako nekomerční důvěryhodná místa a centra veřejného života ve městech a obcích.

Propojení knihovny se vzdělávacím kampusem přináší lepší vnímání knihovny ze strany společnosti. Kampus je partnerem mimoškolního vzdělávání, je také poradním orgánem v této oblasti a spolupracuje se školami a školskými úřady. Tato spolupráce přináší společný marketing, sdílené využívání prostor a akcí. Díky tomu je celá instituce dobře zviditelněná jak v očích politiků, tak v očích veřejnosti.

Budoucnost městské knihovny je založena na myšlence těsné provázanosti se školami. Díky tomu je připravován koncept kombinovaných knihoven, které budou v dopoledních hodinách sloužit školám a v odpoledním čase veřejnosti. Na jihu Norimberka je realizován pilotní projekt Südpunkt – jde o propojení a spolupráci knihovny s dalšími institucemi.

Mezi inovativní nabídky Městské knihovny v Norimberku patří akustické hudební patro, které umožňuje zažití hudby pro všechny věkové kategorie návštěvníků. Je zde otevřena knihovna nástrojů, kde mají čtenáři možnost absenčně si vypůjčit hudební nástroje a kde i probíhají kurzy lidové univerzity. Jako jedinečná novinka je zde podlahový klavír, nabídka digitalizace gramodesek pro klienty a další služby, které zajišťuje hudební pedagožka.

Služby a zaměření knihovny je velmi široké. Norimberská knihovna směřuje k budoucnosti a díky setkávání v digitálním i fyzickém prostoru se profiluje jako hybridní knihovna.

Vzdělávací program Centra vzdělávání Městské knihovny Písek

Ředitel Městské knihovny v Písku Roman Dub představil program Centra vzdělávání, hovořil o vlivu architektury a designového řešení na programovou nabídku veřejných knihoven. Dva roky od otevření městské knihovny v nové budově mohl rekapitulovat vše, co se knihovně podařilo.

Současná knihovna má velkorysý prostor – jde o plochu 3 500 m², která slouží běžné knihovnické činnosti a z velké míry vzdělávacím aktivitám. Jde o bývalou budovu základní školy J. A. Komenského a v kontextu jeho myšlenek knihovna pokračuje. Knihovna nabízí komplexní vzdělávací program, do kterého je zapojen stabilizovaný tým interních a externích pracovníků. Nabídka programů je široká – od astronomického programu přes řemeslné dílny, výcvikovou kuchyň až po využití navazujících venkovních prostor (terasy, bylinková zahrada, geologický park). Knihovna uplatňuje principy celoživotního vzdělávání, kritického myšlení, kontextuality i kreativity.

To vše umožňuje promyšleně řešená budova knihovny – ta je variabilní, plně bezbariérová a multifunkční. Spolupráce je zaměřena na školy, na neziskový i soukromý sektor. V knihovně jsou také komerční prostory, v současné době kavárna a připravováno je i místo pro fotoateliér.

Vzdělávání v knihovnách Ústeckého kraje

Třetí část přednáškového bloku byl v plně režii Drsného Severu. Ředitelka Městské knihovny Louny Dagmar Kučerová představila Ústecký kraj jako místo s nejvyšší nezaměstnaností a zároveň s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Přesto v mnoha místech kraje probíhají jedinečné aktivity, které mohou být příkladem i pro další místa v České republice.

Jan Černecký z oddělení komunikace Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem hovořil o přípravě a realizaci American Library (ALUL), která vznikla v letošním roce. Inspirací pro vznik americké knihovny byly realizace v Knihovně města Ostravy a v Moravské zemské knihovně. Ve spolupráci s Velvyslanectvím USA tak mohl vzniknout American Shelf jako součást oddělení cizojazyčné literatury.

Šárka Baťková z ústecké knihovny představila zajímavou službu. Na projektu prezenčních výpůjček učebnic a pomůcek knihovna spolupracuje s celou škálou institucí a organizací (jde např. o Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Českou školní inspekci, nakladatelství Fraus, AAA školáka atd.) Pro nadané děti je připravená zajímavá aktivita – realizace nahrávek zvukových knih. Součástí edukačního centra je polytechnická dílna s 3D tiskárnami, laserovou řezačkou a možností sublimačního potisku materiálů.

Třetí přednášející z Ústí nad Labem byla Tereza Kleinová, která hovořila o aktivitách pro nejmenší čtenáře. Knihovna má nový prostor pro setkávání skupin dětí a rodičů kolem projektu S knížkou do života (Bookstart), kterého se účastní 80 rodin s dětmi. Pro starší děti jsou zajímavé projekty Čte táta-netáta, Dopis babičce a dědečkovi, výtvarné dílny a další online aktivity, které s sebou přinesla více než roční omezení z důvodu koronakrize.

Vladimír Kroft z litvínovské knihovny své vystoupení nazval Děti, informace a bezpečnost. Hovořil o vlivu sociálních sítí na děti a špatných i dobrých vzorech. Litvínovská knihovna má koncept vzdělávání pro různé věkové skupiny dětí (lekce o kyberšikaně, konspiračních teoriích aj.).

Krátký příspěvek Ondřeje Kunce z Městské knihovny Louny posluchačům představil Třetí věk on-line. Aktivity pro starší dospělé probíhají od roku 2006 – jde o výuku, exkurze i společenské akce, které v současné době musely přejít do distanční formy. Projekt se snaží zvyšovat kvalitu života, zaměřuje se na mnohdy sociálně vyloučenou skupinu lidí, přispívá k dlouhodobě soběstačnému životu seniorů.

Posledním příspěvkem bylo vystoupení Karolíny Homonai, která hovořila o službách lounské knihovny v době koronaviru. Kromě klasických služeb (rozvoz knih, poradenství s četbou aj.) knihovna realizuje i pomoc s registrací k očkování proti covidu-19. Knihovna plní i socializační role – lidé mají možnost si zavolat a jen si tak popovídat. Lounská knihovna ale optimisticky plánuje akce na další část roku – nejen svatby v pavilonu, ale i další aktivity.

Seminář poděkováním všem zakončil moderátor Roman Giebisch. Prezentace z akce si můžete prohlédnout na webu SKIP.

• 1. Elisabeth Sträter je od roku 2011 ředitelkou Městské knihovny v Norimberku. Na Univerzitě aplikovaných věd v Hamburku vystudovala knihovnictví a následně pracovala v Univerzitní knihovně v Oldenburgu. Poté vedla dvě veřejné knihovny v Dolním Sasku (Městská knihovna Syke a Městská knihovna Munster) a od roku 2000 byla zástupkyní městské knihovny v Reutlingenu. Publikuje články na různá témata z knihovnické praxe a od roku 2019 je členkou spolkové rady Německé knihovnické asociace. Zdroj: Goethe-Institut Praha.