Od počátku roku 2020 se knihovníci-senioři opět těšili na své každoroční celostátní setkání. Proto hned po zveřejnění programu a přihlašovacího formuláře bylo obsazeno. Mnozí byli smutní, ale měli šanci, že se nějaké místo uvolní a že se nakonec počátkem června s ostatními v Broumově sejdou. Do života všech nám ale zasáhla pandemie koronaviru a setkání v červnu bylo zrušeno. O to více jsme se těšili na nový podzimní termín od 29. září do 1. října. A měli jsme to, jak se říká, „s chlupem“. V září se situace přiostřovala každým dnem a bylo otázkou, zda akce nebude opět zrušena. Nakonec se podařilo a věřte, že ty nervy stály za to.

Sešli jsme se v Městské knihovně v Broumově, odkud jsme se odešli ubytovat do broumovského kláštera. Tento barokní skvost je nyní vzdělávacím a kulturním centrem i s možností ubytování. A tak jsme asi všichni poprvé v životě nocovali v cele.

Areálem původně benediktinského kláštera nás zasvěceně prováděl manažer agentury, která pro benediktiny nyní klášter spravuje a provozuje a zároveň shání finance na nekončící opravy a rekonstrukce celého areálu. V překrásných velmi citlivě opravených sálech a chodbách tak probíhají celoročně přednášky, koncerty, výstavy, kurzy a další kulturní a vzdělávací akce. Je zde ale pamatováno i na ubytování a stravování návštěvníků, doplněné různými kulinářskými akcemi, degustacemi vín a piv a dalšími světskými radovánkami.

Při prohlídce kláštera

Klášter velmi dobře spolupracuje s městem Broumov a místními kulturními institucemi a školami. Nicméně hlavním zážitkem je určitě prohlídka areálu s jeho historickými uměleckými skvosty – Turínským plátnem, freskami, obrovskou unikátní knihovnou a kostelem sv. Vojtěcha. Ten zvenčí ani nevypadá jako kostel, ovšem jeho interiér vás nadchne. Bohužel nám nedostatek času umožnil pouze jakousi ochutnávku celé nádhery.

V kostele sv. Vojtěcha

Společná fotografie v županech bez kapuce

A s kapucí

Dalším bodem našeho programu byla exkurze v broumovské knihovně. Ta neoplývá velkým prostorem a donedávna neoplývala ani ničím výrazným ve svém interiéru či ve službách. Za poslední tři roky ale i zde – díky nové vedoucí Martě Lelkové – zavál svěží vítr. S velkou kreativitou se s podporou svého malého týmu ujala modernizace prostor a změn v systému práce a působení celé knihovny pro veřejnost. Radnice začala její snahu podporovat, a tak se snad i v Broumově blýská na lepší časy. Některé drobnosti (např. ve využití piktogramů, v třídění volného výběru a další perličky) by mohla využít i řada dalších menších knihoven.

V broumovské knihovně

Po večeři nás čekalo promítání Oldřicha Jenky. To nám představilo krásy Broumovska i ve slunečním svitu, který jsme zatím osobně nezaznamenali. Na závěr večerního programu jsme s Mirkem Bláhou zavzpomínali na loňské setkání v Příbrami a na ty, kteří nás už bohužel opustili nadobro.

Další den po snídani nás čekala Městská knihovna Náchod. Je už stálicí mezi zrekonstruovanými českými knihovnami a bylo příjemné prožít v jejím úžasném interiéru setkání s náchodskými kolegyněmi.

Potom jsme se ale ocitli v Pekle. Tak se totiž jmenovala restaurace, kam jsme se přemístili na oběd.

V Pekle samozřejmě nechyběl ani čert

Odpoledne jsme prožili v překrásném zámku v Novém Městě nad Metují a v jeho zahradách. Zámek je v soukromém vlastnictví rodiny Bartoňů, která zde žila po několik generací. Jeho interiéry i celá stavba nás uchvátily především zřetelným rukopisem architekta Dušana Jurkoviče. Poutavý a zasvěcený výklad místního kastelána nám osvětlil nejen historii zámku, ale i problematiku jeho rekonstrukce. Prohlídce zahrad počasí bohužel nepřálo, a tak jsme se trochu porozhlédli alespoň po náměstí Nového Města nad Metují.

Navečer už jsme se přemístili do Městské knihovny Nové Město nad Metují. Od roku 2010 sídlí ve zrekonstruované budově bývalé pošty. Tento překrásný funkcionalistický dům byl pro účely knihovny velmi citlivě opraven. Po prohlídce knihovny komentované paní ředitelkou Ladou Všetičkovou následovala večeře formou rautu přímo v prostorách knihovny.

V Městské knihovně Nové Město nad Metují

Poslední den jsme prožili v Ratibořicích v Babiččině údolí. Přestože nám počasí nepřálo, procházka všem oživila vzpomínky na oblíbenou Babičku. Citlivě ošetřovaný park, který se z Babiččina údolí stal, je v mlhavém závoji mrholení nádherný.

S babičkou v Babiččině údolí

Závěrečný oběd v hotelu Holzbecher ve Zliči byl poslední tečkou před odjezdem do České Skalice a odtud domů.

Celé tři dny jsme prožili v úžasně přátelské a kolegiální atmosféře. Vůbec nám nevadilo sychravé počasí, bohatě nám je vynahradily zážitky z návštěv knihoven a kulturních památek, které dýchaly láskyplnou péčí lidí, co se o ně starají. Velký dík za všechny zážitky patří především kolegyni Věře Škraňkové, která byla hlavní organizátorkou setkání a naší průvodkyní i opatrovnicí po celé tři dny, dále pak Kateřině Hubertové, týmům navštívených knihoven a regionálnímu výboru SKIP Východní Čechy. Ti všichni nám tyto úžasné zážitky připravili a věřte, že v roce s velmi omezeným společenským životem to pro mnohé účastníky bylo nejkrásnější setkání roku.

Společné fotografie poskytli Hana a Miroslav Bláhovi z Místní lidové knihovny Kostomlaty pod Milešovkou, autorkou fotografie s čertem je Naděžda Čížková z Knihovny Jana Drdy Příbram a ostatní fotografie pořídila Věra Škraňková (dříve Městská knihovna Náchod).