V roce 2019 jsme s kolegyní z Městské knihovny v Praze (MKP) Ditou Lánskou – za vydatné pomoci edukačního designéra Braňo Frka – vymysleli, vytvořili a otestovali model workshopu mediální gramotnosti, který by knihovny v ČR mohly zařadit do své nabídky vzdělávacích lekcí pro školy. Metodiku workshopu deFacto, ale především cestu, jíž jsme k ní dospěli, ocenila v březnu letošního roku i porota v soutěži, kterou pro evropské knihovnické iniciativy v oblasti mediální gramotnosti vypsala organizace Public Libraries 2030.

Článek je pojat jako zamyšlení nad procesem zavádění nových formátů i témat do vzdělávacích aktivit knihoven. O samotném workshopu totiž vznikly již dva veřejně dostupné texty1 a několik interních zpráv pro zaměstnance MKP. Rád bych zde proto probral spíše to, co se při tvorbě workshopu nepovedlo, a poukázal na některé slepé uličky, kterými jsme se na čas vydali, aby bylo zřejmé, že bez chybování není možné dospět k úspěchům.

Workshop v číslech

Pro přiblížení (ne)náročnosti naší práce uvedu několik orientačních čísel. Od první schůzky výše zmíněného tříčlenného týmu po publikování první verze metodiky, otestované na pěti školních třídách, uplynulo zhruba dva a půl měsíce.

Práce na metodice byla součástí inkubátoru a posléze i inovačního akcelerátoru projektu Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (KISK FF MU) Sociální inovace v knihovnách, přičemž jsme postupovali metodami designu zaměřeného na člověka (human-centered design, HCD) s průběžným testováním našich nápadů a představ přímo s žáky několika pražských škol.

Dohromady jsme prací na metodice strávili kolem 100 hodin a díky skvělým kolegyním ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové se nám podařilo i otestovat, že metodika workshopu obstojí sama o sobě a lze ji úspěšně použít k tvorbě vlastního workshopu bez přímé asistence týmu, který ji vyvíjí.

Workshop v pobočce MKP Černý Most, říjen 2019 (foto: Vesna Markovićová, MKP)

Workshop v Ústřední knihovně MKP, leden 2020 (foto: Dita Lánská, MKP)

Financování

Vedle metodiky je vždy důležitá i otázka financí. Pokud zrovna chystáte něco nového a nemáte moc prostředků, není nutné slevovat z ambicí, jen si předem dobře rozmyslete, za co peníze utratíte. V našem případě KISK navrhl investovat do edukačního experta a bylo to beze vší pochybnosti správné rozhodnutí. Kromě času nás, zaměstnanců MKP, byla jediným dalším nákladem odměna pro edukačního designéra, vše ostatní bylo zdarma. Metodika je dnes volně k dispozici v prostředí Dropbox Paper a aplikace, které jsme využívali při její tvorbě nebo pro samotný workshop (Loom, Padlet, YouTube, Quizizz, Bitly, Kahoot! a Mentimeter) jsou rovněž dostupné zdarma.

Tuto zkušenost jsem se později snažil předat i výpravě učitelů a knihovníků z Bosny, kterým jsem o naší metodice přednášel v rámci školení pořádaného neziskovou organizací Transitions – nepotřebujete velké finanční prostředky a supermoderní technologie, ale měli byste si dobře rozmyslet, do čeho peníze nejlépe vložit, aby byl efekt co největší.

Prezentace metodiky v Knihovně Antonína Švehly v Praze, prosinec 2019 (foto: Lenka Langová, Knihovna Antonína Švehly)

Z čeho a jak jsme se poučili

Již jsem zmínil, že se tvorba nové služby nebo obsahu obvykle neobejde bez řady problémů a chyb, ale že je třeba brát toto vše jako součást daného procesu, z chyb se poučit a pokračovat dál. Dovolím si tedy nyní podělit se o několik lekcí, kterých se nám v průběhu přípravy workshopů dostalo.

Naším původním záměrem bylo předat dětem (workshop je zaměřen na žáky druhého stupně ZŠ a studující SŠ) konkrétní praktiky, jak postupovat při ověřování informací. Ukázalo se, že právě tohle účastníky vůbec nezajímá a při výčtech se začínají nudit. Rozhodli jsme se proto, že je dovedeme k tomu, aby si principy ověřování sami uvědomili, a to během diskuse poté, co je nějaký čas necháme pracovat s krátkým textem. Až později jsme si navíc uvědomili, že příklady manipulací, hlavně u textů, musí děti především zajímat. Není třeba je zatěžovat článkem ze Sputniku, když to samé lze ukázat na zprávě o hře Fortnite. Ti starší naopak náročnější text uvítají. Společná práce ve sdíleném prostředí – ve virtuální nástěnce aplikace Padlet – dala bohužel podnět k vzájemnému urážení až s náběhy k šikaně. Sice dobře odrážela prostor anonymních uživatelů na internetu, ale pro moderovaný workshop se podobná aktivita ukázala jako zcela nevhodná.

Podle představ se nevydařil ani záměr přebírání metodiky dalšími knihovnami v rámci republiky. Samotné tvorbě předcházela důkladná rešerše organizací, které v období přelomu let 2018 a 2019 nabízely vzdělávací lekce pro mládež v oblasti mediální výchovy. Po konzultacích se zástupci iniciativ Zvol si info, Demagog či Člověk v tísni jsme usoudili, že ani jeden z nabízených formátů neodpovídá očekáváním knihovníků a knihovnic. Z toho důvodu jsme přistoupili k tvorbě naší vlastní metodiky. Přesto se ukázalo, že kombinace novosti tématu (mediální gramotnost), přístupu (účastníci využívají vlastní mobilní telefony) a zapojených technologií (kvízové a hlasovací aplikace) vede k nejistotě a poptávce po osobní prezentaci a konzultaci přímo s námi, tvůrci workshopu, v jednotlivých knihovnách nebo pobočkách MKP. Původně naplánované workshopy jsem byl kvůli pandemii přitom nucen přesunout do online prostředí. Šíření workshopu, o kterém máme na základě zpětných vazeb od účastníků potvrzeno, že docela dobře funguje, tedy není zatím takové, jaké jsme si zhruba před rokem představovali. Netvrdím samozřejmě, že jediné mediální vzdělávání v knihovnách má být podle našeho vzoru, jen vím, že náš vzor je funkční, vyzkoušený a návod na něj i volně dostupný.

Koronavirová pandemie zpomalila i další rozvoj projektu jako takového. V plánu totiž máme vytvoření a odzkoušení podobné lekce pro seniory. Uzavření knihoven a následné omezení akcí v knihovnách nám na čas znemožnilo testování se seniory přímo v knihovně. Navíc ani o metodice pro mládež nebude nikdy možné prohlásit, že je hotová, neboť jednotlivé příklady bude nutno neustále aktualizovat. Proto jsme se také rozhodli nic netisknout a vše udržet čistě v online prostředí. Pokud máte zájem, metodiku najdete prostřednictvím odkazu http://bit.ly/deFacto1.

Závěrečná doporučení

Závěrem si dovolím shrnout náš příběh s workshopem deFacto do několika stručných doporučení.

Máte-li chuť a aspoň trochu odvahy, nebojte se inovovat i v tématech či oblastech, o kterých nevíte skoro nic. Já i kolegyně Dita Lánská jsme na začátku projektu měli jen minimální zkušenosti s vedením vzdělávacích lekcí pro mládež a o mediální gramotnosti jsme toho nevěděli o moc víc než průměrná česká populace.

Nebojte se chybovat a připustit si, že něco nevíte nebo neumíte. Najděte si k sobě partnery, kteří vám pomohou.

Ptejte se uživatelů, jak se jim líbí to, co jste si pro ně nově připravili. Není podstatné, zda jde o desetileté dítě nebo o osm dekád staršího seniora. Určitě se dozvíte spoustu zajímavých informací. Kritika vám pomůže být lepší; pochvala zase ukáže, že hodiny příprav nebyly zbytečné.

Úspěchy oslavte s kolegy a kolegyněmi na pracovišti a sdílejte s ostatními, např. prostřednictvím webu Co dokáže knihovna. Určitě jste se už mnohokrát od jiných inspirovali, tak si vlastní úspěchy nenechávejte jen pro sebe. Pomůžete tím nejen dalším knihovníkům a knihovnicím, ale především jejich čtenářům a návštěvníkům.

Buďte pozitivní, a pokud budete mít příležitost, zkuste třeba i přihlášku do nějaké soutěže. Nebudu lhát – mě osobně cena pro náš workshop potěšila a 500 dolarů na jeho další rozvoj se také hodí. Držím vám proto všem palce!

• 1. HUDEČEK, Ondřej. „deFacto workshop“ zvítězil v soutěži organizace Public Libraries 2030. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2020, 72(6), s. 226–227. ISSN 0011-2321.
  HUDEČEK, Ondřej a LÁNSKÁ, Dita. Projekt „Ověřeno“ – první výstupy. In: Knihovny současnosti 2019 [online]. Praha: Sdružení knihoven České republiky, 2019 [cit. 2020-09-06], s. 42–47. ISBN 978-80-86249-89-6. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/2019/KKS2019/Sbornik_KKS19.pdf