Ve středu 22. května 2019 uplynulo osmdesát let od smrti Jiřího Mahena (1882–1939), jedné z nejvýznamnějších osobností našeho knihovnictví. Jeho odkaz popularizuje a rozvíjí Společnost Jiřího Mahena, která byla založena v roce 1993. Sídlí v brněnském Mahenově památníku a úzce spolupracuje s Knihovnou Jiřího Mahena, ale i s Moravskou zemskou knihovnou či s Masarykovou univerzitou. Spektrum její činnosti zahrnuje přednášky v knihovnách, na vysokých i středních školách, dále různé literární pořady, autorská čtení nebo představování nových knih.

Každoročně vydává zpravodaj nazvaný Milíř (jeho název je odvozen z jednoho textu z Mahenovy knížky Díže: „Jsem milíř, který v lesích dýmá…“), který není určen jenom členům spolku, neboť má charakter literárního sborníku. Je tudíž adresován také školám, knihovnám a dalším institucím. Na jeho stránkách vycházejí mahenovské studie a články, jakož i rozličné Mahenovy texty. Elektronická podoba Milíře je od roku 2012 umístěna na webových stránkách Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Celkem vyšlo jednadvacet čísel.

V roce 2019 se členové Společnosti Jiřího Mahena významně podíleli na akcích připomínajících uvedené výročí Mahenovy smrti: šlo o květnovou mahenovskou konferenci, knihovnickou výstavu v Moravské zemské knihovně, o různé přednášky, články a vystoupení v několika médiích (Brněnský deník, Mladá fronta DNES, Český rozhlas). Mahenovské akce se konaly i na podzim, a to v Moravském zemském muzeu a v Mahenově památníku, takže šlo o celý mahenovský rok.

Zmíněná konference se konala ve dnech 21. a 22. května 2019 v Knihovně Jiřího Mahena, která ji zorganizovala spolu se Společností Jiřího Mahena pod názvem Jiří Mahen v množném čísle (tento název je narážkou na surrealistickou sbírku Mahenova přítele Vítězslava Nezvala Žena v množném čísle, vydanou v roce 1936). Záštitu nad ní převzala primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Většinu referátů přednesli literární historikové z brněnské, ostravské a opavské univerzity, ale i pracovníci a pracovnice ústavů Akademie věd ČR, Janáčkovy akademie múzických umění, muzeí a knihoven. Zabývali se Mahenovým životem a hlavními sférami jeho tvorby, mahenovskou literaturou a soudy literárních kritiků o Mahenových dílech (například o románu Kamarádi svobody). Interpretovali knihu Toulky a vzpomínky, Mahenovy rané hry, shody v myšlení Jiřího Mahena a Jana Mukařovského, leč i spojitost Divadla Husa na provázku s Mahenovým stejnojmenným souborem tzv. filmových libret z roku 1925. Zazněly též referáty o Mahenových krajinách a o jeho generačních druzích ovlivněných anarchismem. Nechybělo ani posouzení inscenace Mahenova Janošíka z roku 1910, kterého Martin Františák v roce 2018 uvedl v Mahenově divadle v upravené podobě pod názvem Jánošík Revisited.

Libuše Nivnická, Jiří Poláček a Vladislav Raška na mahenovské konferenci

Knihovnickou sféru na konferenci, jejíž součástí byla i prohlídka zrekonstruovaného Mahenova památníku, reprezentovali tři zástupci. Bývalý ředitel Moravské zemské knihovny Jaromír Kubíček připomněl Mahenovu Knížku o čtení praktickém z roku 1924 a jeho činnost ve Spolku veřejných obecních knihovníků, avšak zmínil se i o dalších knihovnických spolcích a o čelných osobnostech meziválečného knihovnictví. Někdejší ředitel vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka Vladislav Raška přiblížil činnost proslulého vyškovského tiskaře Františka Obziny, který tiskl i knihy Jiřího Mahena.

Ředitelka Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická sdělila, že tato instituce nese Mahenovo jméno od roku 1959. V nástinu historie Mahenova památníku zdůraznila významnou roli Mahenova synovce Oldřicha Haselmanna. Charakterizovala i současnou knihovnickou práci, stále těžící z mnohých Mahenových názorů a aktivit. Inspirativnost jeho odkazu vyzvedli i další účastníci konference, z níž v roce 2020 vyjde sborník.

O konferenci byla širší veřejnost informována v Literárních novinách a v brněnské Duze, v níž vyšlo ještě několik dalších mahenovských příspěvků. Informace o konferenci se dostala také k rozhlasovým posluchačům, a to zásluhou Aleny Blažejovské, která z ní připravila zhruba dvacetiminutové pásmo, vysílané v rámci pravidelného pořadu Zelný rynk na stanici Český rozhlas Brno 28. června 2019.

Po skončení mahenovské konference se v Moravské zemské knihovně uskutečnila vernisáž výstavy nazvané Jiří Mahen knihovník národní (její autoři Monika Kratochvílová a Jaromír Kubíček se při volbě tohoto pojmenování zjevně inspirovali Mahenovou knížkou Knihovna jako instituce národní, vydanou v roce 1928). Součástí vernisáže byla prezentace publikace Jaromíra Kubíčka Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích. Moravská zemská knihovna připomněla Mahenovo výročí rovněž v rámci projektu Oči Brna, promítnutím mahenovského televizního filmu Archimédův bod (1982) a mou přednáškou Mahen a ti druzí.

Součástí mahenovského roku byla i výstava v Moravské zemské knihovně

Na podzim počet uvedených akcí rozšířilo Moravské zemské muzeum, jež připravilo prezentaci nazvanou Mahen. Mahen? Mahen! V sobotu 28. září pracovníci muzea provedli zájemce po mahenovských místech, na která upozorňovalo několik plakátů, a poté je pozvali na pořad s názvem Myšlenky pro třetí tisíciletí. Konal se v Dietrichsteinském paláci a z knihovníků v něm vystoupil Jaromír Kubíček, který hovořil o Mahenově meziválečné knihovnické činnosti ve spojitosti s dneškem.

Za završení akcí připomínajících osmdesáté výročí Mahenovy smrti lze považovat sérii pořadů, které připravila Společnost Jiřího Mahena v Mahenově památníku od 19. září do 12. prosince. Byly zaměřeny na vztah Jiřího Mahena a Františka Halase, na Mahenovu knihu Husa na provázku a jeho hru Dezertér z roku 1923, jakož i na jeho kontakty s vyškovským tiskařem Františkem Obzinou. Předposlední pořad byl věnován Vančurovým Obrazům z dějin národa českého (jak známo, Vančura a Mahen byli příbuzní) a nakonec pracovnice Knihovny Jiřího Mahena a členové Společnosti Jiřího Mahena publiku přečetli ukázky z několika Mahenových knih.

Poznámka redakce: Vaší pozornosti doporučujeme také konkrétně 21. číslo Milíře věnované mj. právě mahenovským akcím.

Obrazový doprovod pochází z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.