Ve dnech 13.–14. června 2019 proběhla v Obecním domě v Praze 10. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura a výstavba knihoven, která se konala v pátek 14. června a byla rozdělena na dva bloky. Moderování se ujal Filip Šenk, pedagog působící na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity a na FAMU v Praze.

První blok zahájil Nicolas Beudon, knihovník, konzultant a ředitel nového kulturního centra Les 7 lieux ve francouzském Bayeux (to má cca 15 000 obyvatel). Knihovna se v roce 2019 přestěhovala do nových prostor o rozloze 2 500 m². V rámci rekonstrukce došlo také na reorganizaci fondu. Nyní je k dispozici 40 000 dokumentů ve volném výběru. Původní obsluhovaný počet uživatelů se po znovuotevření zvedl z 9 % na 17 %. Příspěvek N. Beudona Znovuobjevit prostor v knihovnách se týkal koncepce této knihovny. Při rekonstrukci vycházeli z uživatelské zkušenosti (user experience, UX), jejíž principy popsal Aaron Schmidt. Uživatelská zkušenost zahrnuje vše, co člověk pociťuje a vnímá při použití nových produktů nebo služeb, ať už virtuálních nebo skutečných.

Pro projekt v Bayeux se při koncipování prostor i služeb knihovny řídili třemi různými inspirativními prostředími – domem, obchodem a hrou. V případě domu jde o knihovnu jako obývák. V tomto pojetí znamená navodit v prostorách knihoven domácí atmosféru pomocí vhodného nábytku – vhodně zvolenými bytovými doplňky a dekoracemi – a doplňujícím službami. V případě obchodu jde o knihovnu jako knihkupectví. Inspiraci totiž lze také hledat v prodejnách; současně lze při uspořádání prostoru v knihovnách uplatňovat metody merchandisingu. V knihovně Les 7 lieux přešli z klasického stavění fondu na stavění bez čísel. Opět tak převzali vzor z knihkupectví, které je uzpůsobeno současné knižní produkci a uvažování dnešních lidí. U hry jde o hravou knihovnu. Tento princip je uplatněn v hlavně v prostorách pro děti a mládež.

Při navrhování podoby nových prostor je však nutno dbát na nebezpečí záměru a účelu (např. nevhodně zvolený kus nábytku, který může narušit celý koncept prostoru). Proto je třeba prostory knihovny neustále přizpůsobovat aktuálním potřebám.

Nicolas Beudon

Jako další vystoupila Anja Flicker, ředitelka Městské knihovny ve Würzburgu, a to s příspěvkem nazvaným Design thinking při tvorbě koncepce knihovny. Od roku 2013 je členkou sítě INELI (International Network of Emerging Library Innovators, tj. Mezinárodní síť nových inovátorů v oblasti knihovnictví), kterou financuje Nadace Billa & Melindy Gatesových. Přednáška se týkala uplatnění principu designu služeb při otvírání nové pobočky knihovny ve Würzburgu, která vznikla na místě bývalého vojenského areálu. Ke spolupráci byl přizván holandský designér Aat Vos, který se podílel na realizaci několika evropských knihoven. Designové myšlení vychází ze čtyř hlavních bodů, kterými jsou místo identifikace, místo inspirace, místo participace a knihovna jako třetí místo v životě lidí. Během zjišťování potřeb uživatelů ve vztahu k nové knihovně se jako velmi přínosné ukázalo dotazovat se lidí mimo prostory knihovny. Důležité je také udržovat neustálou interakci i po opětovném uvedení knihovny do provozu. Konkrétní příklad ukázala přednášející na uživatelích knihovny, na lidech žijící v sociální izolaci.

Anja Flicker

Dopolední blok uzavřel Jakub Paczesniak, projektový specialista v Institutu knihy v Krakově, který odpovídá za programy pro veřejné knihovny a propagaci polské literatury. Jeho příspěvek Výsledky státního programu Infrastruktura knihoven se věnoval víceletému programu Národní program rozvoje čtenářství na léta 2016–2020, který zřídilo Ministerstvo kultury a národního dědictví a je složen ze tří priorit. Těmi jsou nákup nakladatelských novinek do veřejných knihoven, infrastruktura knihoven (výstavba knihoven v obcích do 50 000 obyvatel) a rozvoj zájmu žáků prostřednictvím propagace rozvoje čtenářství u dětí a mládeže. Na program bylo (v přepočtu) vyčleněno celkem 2,606 miliardy Kč, z toho 1,02 miliardy Kč na zlepšení infrastruktury knihoven. V březnu 2019 Institut knihy vyhlásil další soutěž s finanční podporou 20 milionů zlotých z Ministerstva kultury a národního dědictví. Součástí příspěvku byly i ukázky zrekonstruovaných knihoven jako příkladů dobré praxe.

Odpolední blok zahájily Henrieta Gábrišová a Lucia Falbová ze Slovenské informatické knihovny na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě s prezentací Kreatívny priestor a jeho úloha v akademických knižniciach (s príkladom zo Slovenska). V příspěvku zaznělo, že změna přístupu ke vzdělávání v současné době úzce souvisí s požadavky na uspořádání prostorů v knihovnách. Kolegyně ze Slovenska přiblížily nové pojetí prostoru akademické knihovny z pohledu architekta, knihovníka a uživatele. Při tvorbě koncepce akademické knihovny je důležité vycházet z hodnot dané fakulty; nedílnou součást tvoří různé formy dotazování se stávajících i budoucích uživatelů, pedagogů, vědeckých pracovníků, doktorandů, studentů a vedení fakulty. Vše bylo názorně demonstrováno na interiérech Slovenské informatické knihovny v Bratislavě.

Poté vystoupila Naděžda Andrejčíková, jednatelka společnosti Cosmotron Bohemia, s.r.o., s příspěvkem Jak technologie mění knihovny aneb Jsou to ještě knihovny? Poukázala na to, že neustále se zrychlující vývoj nových technologií má čím dál větší vliv na uživatele, určuje jejich požadavky a očekávání. V příspěvku zaznělo, jak mohou technologie přispět ke zkvalitnění a rozšíření služeb knihoven pro uživatele, ale zároveň je nutné si dávat pozor i na negativní aspekty těchto technologií. Zmíněno bylo využití digitálních dílen, technologických klubů pro děti, virtuální reality, kinetických kol, dronů i umělé inteligence.

Následovala prezentace Projekt Městské knihovny v Písku: příležitosti – realizace – inovace. Tu si připravil Roman Dub, ředitel Městské knihovny Písek. Na příkladu nedávno nově otevřené písecké knihovny prezentoval celý proces přípravy a realizace výstavby a související klíčové aktivity. Poukázal také na to, že proces výstavby či rekonstrukce knihovny je úzce spojen s hledáním nových příležitostí rozvoje a rozšíření kulturních, vzdělávacích, komunitních i komerčních služeb v knihovně.

Poslední příspěvek nazvaný Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven přednesla Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny. V prezentaci byla představena činnost a náplň zmíněného metodického centra. To nabízí poradenství nejen v oblasti výstavby či rekonstrukce knihoven, ale i interiérového designu. Nezbytnou součástí činnosti centra je konzultace a poradenství v oblasti poskytovaných služeb a funkcí knihoven obcí.

Účastníci konference

Konference proběhla v krásném prostředí Obecního domu, což se výborně doplňovalo s tématem akce. Všichni přednášející přispěli velmi cennými a informačně hodnotnými příspěvky. Organizátorům patří poděkování za hladký průběh konference a pohodovou atmosféru.

Závěrem doplňme, že prezentace z konference jsou k dispozici na webu SKIP.

Autorem fotografií je Václav Jansa (Osvobozená knihovna, z. s.). Další fotografie jsou k dispozici na Facebooku v albech 10. valná hromada SKIP a konference o architektuře knihoven (Linda Jansová) a Konference Architektura a výstavba knihoven (Václav Jansa).