Dne 25. září 2018 v dopoledních hodinách se v rámci stejnojmenné celostátní akce konal v budově Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích kulatý stůl na téma Knihovna – věc veřejná.

Diskuze se zúčastnili:

• náměstek hejtmanky Jihočeského kraje a starosta obce Kovářov Pavel Hroch;

• vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje Mgr. Patrik Červák;

• náměstek českobudějovického primátora Ing. Jaromír Talíř;

• starosta města Kaplice a člen předsednictva Svazu měst a obcí Jihočeského kraje Mgr. Pavel Talíř;

• ředitel Národní sítě zdravých měst ČR Ing. Petr Švec;

• boršovský starosta Mgr. Jan Zeman;

• ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích Mgr. Ivo Kareš.

Panelisté

Publikum zcela zaplněného sálu tvořili především knihovníci z celého regionu, ale i zástupci obcí.

Účastníci diskuze

Besedě předcházela úvodní prezentace PhDr. Víta Richtera Vývojové trendy v knihovnictví, která otevřela řadu témat: jak udržet v ČR současnou unikátní síť veřejných knihoven, která je nejhustší na světě; jak může veřejné knihovny podpořit Jihočeský kraj a jak jejich zřizovatelé, tedy obce; čím případně činnost knihoven zlepšit a na co se při jejich transformaci zaměřit.

Úvodní přednáška Víta Richtera

Diskuzi moderovala Hana Soukupová

P. Červák připomněl v krátkém úvodním exkurzu význam knihoven v historii a zdůraznil nutnost zachovat tyto instituce i v digitální době. P. Hroch se v odlehčeném tónu vyznal ze své náklonnosti ke knihám a potěšil všechny přítomné informací, že také Jihočeský kraj chce v dohledné době podpořit menší obce systémovými dotacemi na vybavení a modernizaci jejich knihoven tak, jak to už udělaly některé jiné kraje. Zmínil také finanční posílení regionálních funkcí pověřených knihoven, aby bylo víc peněz na nákup knih do výměnného fondu.

Diskuze, hovoří Pavel Hroch

K otázce, jak získat pro knihovny finanční prostředky, zaznělo i několik dalších tipů. Vedle sponzorských darů nebo dotačních programů Ministerstva kultury ČR (případně Evropské unie) se mluvilo také o aktivitě a nápadech samotných knihovníků, kteří by měli být schopni nadchnout pro své projekty vedení obcí či kraje. Připomenuty byly i setrvale nízké platy v oboru, což je problém, který se bez velkého úspěchu řeší už celá desetiletí.

Diskuze, hovoří Jaromír Talíř

V diskuzi došlo i na konkrétní příklady obcí, které považují své knihovny za důležité a podporují jejich provoz. Starosta Boršova nad Vltavou J. Zeman s trochou humorné nadsázky popsal, jak se v jeho obci podařilo prosadit stavbu úplně nové knihovny, která dnes nabízí vedle půjčování knih i různé kulturní akce a kurzy a má pětkrát více čtenářů než ta stará. Starosta Kaplice P. Talíř zase představil „mediatéku“, tedy zrekonstruovanou knihovnu v bývalém kulturním domě, a přiblížil okolnosti jejího vzniku. Právě pojetí knihovny jako kulturního a komunitního centra přesvědčilo kaplické zastupitele o její potřebnosti a pomohlo prosadit investici za cca 6,5 milionu Kč. Význam multifunkčnosti knihoven v moderní době zdůraznil také P. Švec z Národní sítě zdravých měst. Zároveň připomněl, že pro obce může být náročná nejen jednorázová investice do oprav nebo stavby knihovny, ale také její provoz, a upozornil na programy, které umožňují energetické úspory v podobných institucích.

Napůl vážnou, napůl úsměvnou diskuzi vzbudila otázka, jestli je možné přínos knihoven pro společnost nějak konkrétně stanovit. I. Kareš zmínil v této souvislosti metodiku na vyčíslení návratnosti investic v knihovnách, podle které se například prostředky investované do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích vrátí společnosti zhruba čtyřnásobně.

Ivo Kareš

Dalším tématem byla spolupráce knihoven se školami, tedy různé vzdělávací aktivity. V malých obcích (viz např. Kaplice) je taková spolupráce většinou založena na osobních kontaktech a vcelku se daří, ať už jde o malé školáky, kteří se mohou s knihovnou v rámci výuky poprvé seznámit, nebo naopak seniory, např. účastníky univerzity třetího věku. To má význam i pro mezigenerační setkávání na půdě knihovny. V dnešní době, kdy osobních kontaktů a komunikace ubývá, je to dvojnásob důležité, podotkl k tomu P. Talíř. Knihovny by mohly významně přispět také k mediální gramotnosti obyvatel, což je v současné době velmi aktuální téma.

Na přetřes přišla i otázka, které aktivity už do knihoven nepatří – připomenuty byly knihovny věcí, dobročinné bazary apod. Z konkrétních příkladů (Boršov, kde se v knihovně dokonce peče svatomartinská husa) je vidět, že se tradiční funkce půjčovny knih v současnosti opravdu hodně změnila a rozšířila. Knihovny by však přece jen měly zůstat hlavně kulturními, vzdělávacími a výchovnými institucemi a rozhodně by se měly bránit snahám zřídit v nich např. výdejnu zásilek objednaných v e-shopu, konstatoval s mírnou nadsázkou I. Kareš.

V závěru besedy se všichni diskutující shodli, že i ve 21. století mají veřejné knihovny svůj smysl a stojí za to je podporovat. Je ale důležité, aby se informace o roli knihoven v měnícím se světě dostaly i k těm starostům, kteří jejich význam zatím nedokázali docenit. Pro knihovny v menších obcích může být velkým povzbuzením i konkrétní pomocí dotační program na jejich vybavení a modernizaci, který na setkání přislíbili zástupci Jihočeského kraje.

Fotografie pocházejí z archivu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.