České knihovnictví má řadu velkých osobností, které ovlivnily jeho směr a vývoj. K těm významným náleží jubilant doc. Jaromír Kubíček.

Pochází z Lysic, kde se narodil 5. ledna 1938. Na měšťance v rodných Lysicích měl za třídního učitele Antonína Opluštila, který se později stal ředitelem Knihovny Jiřího Mahena. Opluštil jako učitel češtiny měl na starosti knihovnu v obci, a tak mu tam Jaromír Kubíček se svými spolužáky po dobu školní docházky pomáhal. Když J. Kubíček končil základní školu, dostal blanenský okres přiděleno jedno místo na Střední knihovnické škole v Brně a toho právě J. Kubíček využil. Po maturitě na této škole v roce 1957 studoval při zaměstnání obor knihovnictví a čeština na Fakultě osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v Praze. Tato studia absolvoval v roce 1962. V roce 1968 byl promován doktorem filozofie. V roce 1980 ukončil vědeckou aspiranturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho disertační práce nesla název Český politický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1918–1938. V roce 2001 se prací s názvem Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku 1918 habilitoval v oboru českých dějin na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Jeho jméno je spojeno především s výstavbou současné moderní budovy Moravské zemské knihovny v Brně, kde působil přes dvě desítky let (1986–2009) jako ředitel (do roku 1993 knihovna nesla název Státní vědecká knihovna v Brně). Před nástupem do této významné knihovny pracoval v letech 1957–1959 v Krajské knihovně v Jihlavě, od roku 1959 byl knihovníkem ve Státním oblastním archivu v Brně (dnes Moravském zemském archivu). V roce 1969 přešel do oddělení bibliografie tehdejší Státní vědecké knihovny v Brně (dnešní Moravské zemské knihovny), v níž působil 40 let až do odchodu do důchodu.

V roce 1992 stál u zrodu profesního spolku Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a do roku 2010 byl jeho předsedou. Dodnes je členem SKIP. V roce 1991 položil základy studijního programu Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Po řadu let byl jeho garantem a do roku 2001 na Masarykově univerzitě působil jako pedagog. Od roku 2014 přednáší studentům Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Je nutno připomenout, že doc. Kubíček náleží k významným bibliografům. Na počátku jeho bibliografické životní dráhy stál jeho šéf a zároveň bývalý středoškolský profesor PhDr. Miloš Papírník. Doc. Kubíček se hlavně soustředil na tvorbu regionálních bibliografií, jež redigoval v edici s názvem Bibliografie a prameny k vývoji Moravy. V rámci této edice vyšlo v období let 1974–2014 celkem 55 svazků. Kromě bibliografií, které vytvořil sám, inicioval také zpracovávání kolektivních bibliografií v rámci bibliografické sekce SDRUK za spolupráce krajských knihoven. Zde se jedná zejména o Bibliografii k dějinám měst ČR (1997) a rozsáhlou edici Česká retrospektivní bibliografie, v níž jako hlavní autor vydal jedenáct svazků soupisu novin a časopisů vydávaných v českých zemích od počátku do roku 1945 (2004–2010). Mimo obrovský počet bibliografií je rovněž autorem několika desítek odborných publikací a stovek studií a článků, zejména z dějin knihoven a z teorie knihovnictví a prací o Brně. Je třeba zmínit zejména Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975 (1976) a práce Literatura o Brně z let 1801–1979 (1980), Odboj a osvobození ve městě Brně v letech 1938 až 1945 (1980) a Informační prameny brněnských institucí (1984).

Zájmy doc. Kubíčka se někde dokonce i prolínají – například v publikaci 500 let knihtisku v Brně: 1486 až 1986 (1986) vydané k jubileu této techniky. Mnoho jubilantových prací se týká Jihomoravského kraje a celé Moravy a Slezska. K významným bibliografickým pracím náleží edice Česká retrospektivní bibliografie, která obsahuje dva svazky nesoucí název Noviny ČR 1919–1945 a čtyři svazky Časopisy ČR 1919–1945. Doc. Kubíček vynikl i jako teoretik. Z této jeho sféry je nutno zmínit práci s názvem Vzájemný vztah mezi archivy a knihovnami (1971). Oslavenec je také autorem či odpovědným redaktorem publikací a sborníků o mnoha našich osobnostech. Zmínil bych zejména monografie o Otokaru Březinovi, Františku Halasovi, Marii von Ebner Eschenbach a Bedřichu Václavkovi. Napsal také publikace týkající se stavby dnešní moderní budovy Moravské zemské knihovny – Stavba Moravské zemské knihovny v Brně: Knihovna pro 21. století: 1998–2001 (1998) a Moravská zemská knihovna v Brně: národní poklad: moderní architektura (2001). Po mnoho let byl šéfredaktorem čtvrtletníku Duha.

Doc. Kubíček působil v různých vědeckých radách – například byl členem vědecké rady Slovenskej národnej knižnice v Martine a Univerzitnej knižnice v Bratislave a členem vědecké rady Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2009 se stal předsedou Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. Dlouhá léta je redaktorem nové řady všeobecných svazků Země a lid z Vlastivědy moravské (např. svazku Literární Morava) nebo již zmíněné edice Bibliografie a prameny k vývoji Moravy. V roce 2000 mu byla udělena Medaile Z. V. Tobolky. Řadu let aktivně působil v Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, v letech 2009–2014 byl jejím předsedou, od roku 2014 je prvním místopředsedou.

Doc. Kubíček je fundovaný odborník, který dokázal propojit vědu s teorií a praxí. Na závěr jubilantovi přeji do příštích let, aby mu práce pro knihovnický obor stále přinášela radost.

Doc. Jaromír Kubíček

Fotografie pochází z archivu Moravské zemské knihovny.