Výbor plzeňské regionální organizace SKIP připravil pro své členy a další zájemce exkurzi do knihoven v Dobříši a Hořovicích, jejíž součástí byla i návštěva Památníku Karla Čapka a hořovické expozice hraček. Mezi knihovníky (resp. knihovnicemi) byl zájem o účast opravdu velký, až jsme se začali obávat, jak se s naší početnou návštěvou knihovny popasují.

Městská knihovna Dobříš sídlí již 21 let v objektu u Sportovní haly. Její dlouhodobou snahou je získání větších prostor pro rozsáhlé a různorodé aktivity – knihovna záběrem akcí nahrazuje klubové zařízení, školní družinu, dům dětí, kino, hernu či spolkový dům. Je tedy komunitním zařízením v plném slova smyslu.

Dobříš má přibližně devět tisíc obyvatel, dva tisíce z nich jsou zapsanými čtenáři knihovny, polovina z nich jsou děti. Dětské oddělení je rozděleno do tří zón podle věku dětí. Probíhají zde ale i akce pro veřejnost, přestavěním nábytku vznikne prostor až pro sto lidí. Knihovně citelně chybí přednáškový sál. Celá knihovna je zajímavá co do designu vnitřního prostoru, který navrhla pracovnice knihovny Romana Bodorová s využitím vyřazeného knihovního fondu. Pozornosti neuniknou originální výpůjční pult, prostor nad regály, různé sloupky a sedáky, „vytapetování“ stěn i stropu stránkami z vyřazených knížek ani vlastní návrh výstavních konstrukcí rovněž pečlivě obalených listy z knih. Díky tomu působí prostor velmi „knihovně“. Další informace nám při prohlídce knihovny podala její vedoucí Mgr. Kateřina Pechová. Knihovna je otevřena 63 hodin týdně, a to v sobotu i v neděli (zavřeno je pouze ve čtvrtek). Provoz zajišťuje devět osob, včetně uklízečky (celkem se jedná o 6,5 pracovního úvazku). Velice bohatá je kulturně výchovná činnost – za rok 2016 bylo vykázáno 722 akcí (někdy je v knihovně sedm až osm akcí denně) pro 16 000 návštěvníků.

Městská knihovna Dobříš – dětské oddělení

Městská knihovna Dobříš – výstavní panely

Z nabídky knihovny lze zmínit například Klub deskových her, Malou dobříšskou univerzitu, kino Knihovna, besedování v Domě seniorů, monodramata Stanislavy Hoškové, LiStOVáNí, čapkovské konference, také trénování paměti, kruhové tance pro seniory, kurzy jógy či první běh Virtuální univerzity třetího věku (VU3V). Prezentace fotografií a videí z činnosti knihovny je skoro nekonečná – pasování prvňáčků za čtenáře, výtvarné dílny, šachový kroužek pro děti, podzimní minitábor pro děti, letní příměstský tábor s knihou, herní víkendy v knihovně, Book Con, Den bez bariér (program pro školy a děti z Jedličkova ústavu), literárně výtvarné soutěže, Šance na fajn odpoledne, Pevnost Bojajár. Nestačím sledovat a dělat si poznámky. K atrakcím knihovny patří také dron, na rozloučenou nám krouží nad hlavami.

Památník Karla Čapka Strž ve Staré Huti není daleko odtud. Jsme ohlášeni, ale bohužel nemáme moc času. Po úvodním slovu naší průvodkyně a krátkém filmu o životě Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové na Strži si samostatně procházíme expozici ve vile, kterou dostali novomanželé Karel a Olga v roce 1935 od správce panství Colloredo-Mannsfeldů Václava Palivce jako svatební dar do doživotního užívání. Spisovatel se v následujících letech věnoval úpravám domu a zahrady. Zde vznikla jeho díla Válka s mloky, Cesta na sever, První parta nebo Život a dílo skladatele Foltýna. Sem za ním také jezdila řada osobností české kultury a politiky. Vznik památníku iniciovala O. Scheinpflugová. S mnoha počátečními peripetiemi byl nakonec v roce 1963 otevřen a na 30 dalších let se stal poutním místem národa. Současná expozice byla upravena a otevřena v dubnu 2017. Nejvíce nás zaujala Čapkova pracovna s autentickými předměty ze spisovatelovy domácnosti.

Památník Karla Čapka

V programu exkurze jsme měli rovněž návštěvu zámku v Hořovicích, zvláště zaměřenou na zdejší jedinečnou sbírku hraček a her šlechtických dětí z depozitářů hradů a zámků. Například unikátní domeček pro panenky ze 17. století, sloužící k praktické výuce řízení prací v domácnosti, byl dětem zpřístupňován krátce v závěru roku, jen pod dozorem guvernantky. Šlechta kladla vysoké nároky na vzdělávání dětí, jejich jazykovou, komunikační i odbornou přípravu, kde i hra měla své místo. Vedle panenek, dětského nábytku a nádobíčka tu byly hračky a hry určené chlapcům, kteří byli odmala připravováni na vojenskou nebo diplomatickou kariéru. Deskové hry, hlavolamy, karty rozvíjely logiku a strategické uvažování, rozvoji prostorové představivosti, fantazie a zručnosti napomáhaly různé stavebnice. Celou jednu místnost vyplňuje funkční model kolejiště. Bohatá expozice opravdu zaujme nejen děti, nad hračkami se každá z nás na chvíli vrátila ve vzpomínkách do svého dětství.

Zámek Hořovice

Expozice hraček na hořovickém zámku

Hořovickou Knihovnou Ivana Slavíka nás na závěr provedla její vedoucí Martina Stelšovská. Knihovna krátce působí v nových prostorách (viz podrobněji článek v č. 2/2017, pozn. red.), kam se přestěhovala po rekonstrukci hospodářského objektu starého zámku. Získala tím dostatečné prostory na uložení knihovního fondu, ale jen malý prostor pro skupinové aktivity. Přesto je knihovna iniciátorem a garantem řady kulturních a vzdělávacích akcí a působí velmi příjemným dojmem.

Knihovna Ivana Slavíka

Autorkou fotografii je Hana Hendrychová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Na serveru Rajče.net pak najdete fotografie Bohumily Mertové z Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni.