Vzpomínka na Jarmilu Trägrovou

Dne 7. listopadu 2017 zemřela Jarmila Trägrová (narodila se 16. prosince 1928).

Zavřu oči a stále ji vidím před sebou. Vyšší štíhlá elegantní paní. Roky ji téměř neměnily. Jednu věc jsme měly společnou – špatný kádrový posudek. Já se jím chlubit nemohu, „zdědila“ jsem ho po rodičích. Jarmila Trägrová ho získala kvůli svému postoji v roce 1968. Obou se nás svým způsobem ujal ředitel ústecké knihovny Ladislav Zoubek. Když v roce 1977 do tehdy Krajské knihovny Maxima Gorkého v Ústí nad Labem nastoupila, prozradila mi potajmu kolegyně: „Paní Trägrová je bývalá ředitelka knihovny v Teplicích. Než by souhlasila s normalizací, šla raději dělat do kotelny. Jestli tu má někdo rovnou páteř, tak je to ona.“ Nikdy si na léta strávená mimo knihovnický obor nestěžovala, nikdy se nelitovala.

Své rozsáhlé vědomosti dokázala předávat kolegyním i čtenářům dlouhá léta, po odchodu do důchodu až do roku 1997 pracovala na zkrácený úvazek v ústecké knihovně. Ani pak knihovnictví neopustila a pracovala ještě v knihovně duchcovského muzea.

Neopominutelná je její činnost ve SKIP, byla zakládající členkou v roce 1968 i v roce 1990. Obdržela také medaili Z. V. Tobolky a Cenu českých knihovníků. Byla čestnou členkou ústeckého regionu SKIP – všem nám bylo ctí mít ji ve svém středu.

Jarmila Trägrová s Alešem Brožkem na členské schůzi ústeckého regionu SKIP v Regionální knihovně Teplice v roce 2015
Jarmila Trägrová s Alešem Brožkem na členské schůzi ústeckého regionu SKIP v Regionální knihovně Teplice v roce 2015

Často mne napadlo, jaký život by asi žila, kdyby prožívala své mládí v současnosti, v době, kdy je mnohdy důležitější, jakou reklamu si člověk dokáže udělat, než jaký skutečně je. Myslím, že to jediné neuměla. Teprve po mnoha letech jsem zjistila, že vystudovala Univerzitu Karlovu, titul PhDr. neužívala. Také využívání rodinných vazeb jí bylo cizí. I když občas vyprávěla různé příhody z dětství, nezmínila se, že její otec byl malíř Adolf Träger, významná osobnost českobudějovického kulturního života.

Kdyby se někdy volila první dáma českého knihovnictví, vím, komu dám svůj hlas.

Autorem fotografie je Miroslav Bláha z Místní lidové knihovny Kostomlaty pod Milešovkou.

Komentáře k článku