NOVOTNÁ, Eva, Mirka TRÖGLOVÁ SEJTKOVÁ a Josef CHRÁST. Poklady Mapové sbírky. Praha: Univerzita Karlova, 2016. 117 s. ISBN 978-80-246-3537-8.

Dne 6. května roku 2014 byla v předsálí Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Albertově slavnostně zahájena výstava Poklady Mapové sbírky. Výstavu provázel obsáhlý katalog formátu A4 s anglickým názvem The Treasures of Map Collection. Jeho autory jsou Eva Novotná, Mirka Tröglová Sejtková a Josef Chrást. Tentýž katalog vyšel znovu v roce 2016 v českém jazyce, tentokráte s názvem Poklady Mapové sbírky.

Jí samé je na více než deseti stranách věnován rozsáhlý text Mapová sbírka v proměnách času, který nás značně podrobně seznamuje s jejím vznikem a vývojem od počátků po současnost, stejně tak s osobami jejich budovatelů a správců, případně s některými výsledky jejich činností. Je to ucelený soubor mimořádně zajímavých a užitečných informací.

Na necelých dvou stranách následuje Úvod ke katalogu výstavy a poté již od strany 18 počíná výklad k jednotlivým představeným mapovým výtvorům, ať již dvojrozměrným nebo trojrozměrným.

Každému výtvoru je určena dvojstrana. Vlevo je vždy uveden název díla, následují základní údaje, poté bližší údaje o autorovi a nakonec o výtvoru samém. Stranu pod čarou uzavírá vybraná příslušná bibliografie určená zájemcům o další informace. Vpravo je v plné barevnosti zmenšeně reprodukováno dílo samé, ať již celé nebo jeho část; často je připojen zvětšený výřez takovéto reprodukce.

Takto katalog různým způsobem připomíná celkem padesát vystavených rukopisných nebo tištěných map, plánů, atlasů, glóbů či jiných výtvorů, ať již původních nebo v podobě reprodukce či faksimile. Hvězdné obloze, světu, světadílům nebo jejich částem, tj. jedné nebo více zemím, případně jejich částem, náleží dvacet map, případně titulních listů atlasů, Čechám, Moravě a Slezsku osm, k nim připočteme též jednu mapu malého českého území velkého měřítka, plánů měst je jedenáct, glóbů sedm, nechybí ani jedna armilární sféra a nakonec ještě jedna kuriozita a jeden plán korábu.

Vedle především map a plánů (do dnešní doby dochovaných porůznu přece jen ve více kusech) byly představeny i zcela ojedinělé výtvory ze 16. a 17. století, pravděpodobně zastoupené pouze v Mapové sbírce Univerzity Karlovy. Většinou se jedná o výtvory rukopisné (mapa okolí Berouna od Šimona Podolského z Podolí, torzo plánu Starého Města pražského, který nakreslil Samuel Globic z Bučína, mapa Evropy a částí blízkých světadílů od kartografa Everta Gijsbertsze), ale vyskytují se i výtvory tištěné (neúplná mapa Evropy od Fredericka de Witta a plán obležení Malty, o který se zasloužil tiskař Giovanni Francesco Camocio). K těmto unikátům lze přiřadit i rukopisnou mapu lokality Mořinka v Čechách. Tu v 19. století vypracoval sám věhlasný Joachim Barrande.

Avšak i bez těchto vzácností jsou i ostatní mapy, plány, atlasy a glóby mimořádně cenné dobou svého vzniku (s kořeny v antice nebo v raném středověku), osobami svých tvůrců (například Jan Ámos Komenský, Václav Hollar a zmíněný Joachim Barrande), obsahem (zobrazené vzdálené končiny Afriky, Ameriky a Asie), provedením (jako velmi podrobně vypracované, zdařile vykreslené nebo vytištěné) či ojedinělostí (nízkým počtem zachovaných kusů).

Mapová sbírka Univerzity Karlovy je sbírkou evropského významu. Je záslužné, jestliže je prostřednictvím výstav představována jak odborné, tak i laické veřejnosti. Ještě více je záslužné, jsou-li tyto výstavy uchovány na stránkách katalogů, jako je právě tento. Tím spíše, je-li jazykově přístupný většině v Česku žijících zájemců. Výstavy končí, katalogy zůstávají – pro dokumentaci, poučení, potěchu z krásna.

Je škoda, že zde nebylo dosaženo stejné nebo vyšší kvality tisku jako v případě předchozího vydání v anglickém jazyce. Je to povzdech směrem k tiskárně, nikoli k původcům katalogu. Těm náleží uznání a dík.