Národní knihovna ČR získala na období 2021–2027 akreditaci Erasmus+ v oblasti vzdělávání dospělých. Cílem projektu je zlepšování znalostí zaměstnanců Národní knihovny ČR v oblasti online vzdělávání, zlepšování jejich jazykových znalostí a rozvoj inovačního vzdělávání v oblasti knihovnictví.
Zemská a městská veřejná knihovna Josepha Conrada-Korzeniowského v Gdaňsku je samosprávná kulturní instituce, provozovaná a financovaná společně Pomořským vojvodstvím a městem Gdaňsk. Jejími základními cíli jsou uchovávat národní dědictví se zvláštním důrazem na úspěchy Pomořského vojvodství a uspokojovat a rozvíjet čtenářské, vzdělávací, informační a kulturní potřeby obyvatel Pomořského vojvodství.
Knihovnu v Gdaňsku – stejně jako všechny ostatní veřejné knihovny v Polsku – mohou uživatelé využívat zdarma. Nevybírají se ani žádné registrační poplatky. Zájemce o využívání služeb knihovny se registruje jen jednou a pak už je jejím uživatelem stále. Od ledna 2017 platí Metropolitní karta pro kulturu i ve všech veřejných knihovnách v Trojměstí (Gdaňsk, Gdyně, Sopoty) a mnoha dalších v Pomořském vojvodství. Slouží nejen jako čtenářský průkaz, ale také jako slevová karta do dalších kulturních zařízení ve městě Gdaňsk a v blízkém okolí. Držitel karty má slevy na koncerty, divadelní představení, výstavy, kavárny, kina i různé kurzy. O kartu lze požádat v kterékoli veřejné knihovně v Trojměstí a také v dalších knihovnách a kulturních institucích, které se do programu zapojily.
Samotné město Gdaňsk má cca 471 000 obyvatel (Trojměstí pak cca milion obyvatel). Z našeho pohledu je knihovna v Gdaňsku krajská s městskou funkcí. Kromě hlavní budovy, ve které sídlí i American Corner, disponuje dalšími 30 pobočkami.
American Corner byl otevřen v květnu 2022. V rámci služeb například půjčuje knihy v angličtině, spolupracuje s Velvyslanectvím USA v Polsku, pořádá různé kulturní a vzdělávací aktivity spojené s USA. V současné době poskytuje také prostor diskusním klubům pro Ukrajince a Bělorusy, kteří v Gdaňsku žijí. Kluby se zaměřují na konverzaci v polském jazyce, ale také na řešení otázek běžného života, např. jak přihlásit děti do školy nebo jak se registrovat na úřadu práce.
Pobočky jsou různě velké a některé zaměřené na konkrétní skupinu uživatelů. Největší pobočka sídlí v obchodním centru Manhattan, kde má k dispozici téměř celé čtvrté patro budovy. Kromě neděle je pro veřejnost otevřena každý den od devíti hodin dopoledne do devíti hodin večer. Ve svém fondu má největší komiksovou knihovnu v Polsku (cca 30 000 svazků). Za zmínku stojí i to, že v rámci knihovního fondu je zde vyčleněna literatura autorů oceněných Nobelovou cenou za literaturu.
Pobočka v obchodním centru Manhattan
Knihovny obecně hojně využívají Ukrajinci, proto je zpravidla na pobočkách vyčleněn knihovní fond v ukrajinském jazyce. Největší zájem je o knihy pro děti, ale v nabídce jsou i knihy pro dospělé. Nejpočetnější fond literatury v ukrajinštině je k dispozici v pobočce Ratuszowa. Při práci se seniory využívají knihovny pro trénování paměti ve skupině web Academia Umyslu. Na něm je např. k dispozici bezplatný průvodce pro seniory Stojí za to se učit v každém věku! Naučte se výhody tréninku mysli nebo Průvodce Akademií seniorské mysli Trénink paměti a koncentrace pro seniory UTW – Univerzita třetího věku a samozřejmě celá řada programů na trénování paměti. Na jedné z poboček se konají kurzy, ve kterých se pravidelně schází pětičlenná skupina po dobu osmi týdnů. Absolventi získají certifikát „mistra mysli“.
Ve veřejných knihovnách v Gdaňsku a v Pomořském vojvodství existují Diskusní knižní kluby. Členové klubu se již scházejí ve 104 klubech, z nichž 16 se nachází v pobočkách Zemské a městské veřejné knihovny Josepha Conrada-Korzeniowského v Gdaňsku. Diskusní knižní kluby zahájily svou činnost v rámci dlouhodobého celostátního programu Knižního institutu (Instytut Książki) Tu czytamy! podporujícího čtení. V roce 2014 byl projekt zařazen do Národního programu rozvoje čtení 2014–2020 Ministerstva kultury a národního dědictví.
Diskusní knižní kluby jsou čtenářské skupiny, jež sdružují lidi všech věkových kategorií, kteří rádi čtou a setkávají se, aby si popovídali o knihách. Ve Velké Británii knižní kluby fungují od roku 1926, v Polsku byly první skupiny založeny díky spolupráci Knižního institutu a Britské rady (British Council). Klubová setkání nemají přesně stanovenou podobu, jsou otevřena všem a každý je na nich vítán. Mohou být vedeny moderátorem nebo členem klubu. Moderátor nemusí být obeznámen s literaturou a členové klubu nemusí vést seriózní diskuse. Mohou se skvěle bavit, protože setkání mají být příležitostí nejenom k setkání s novými autory a knihami, ale i s novými lidmi, a k zábavě; je to tedy vlastně způsob trávení volného času. V rámci projektu jsou také organizovány setkání s oblíbenými autory, přednášky a workshopy.
Pro představu o vyžívání služeb gdaňské knihovny a jejích poboček dobře poslouží základní statistická data (za rok 2021): počet registrovaných čtenářů cca 86 000, prezenční výpůjčky cca 1 064 000, fyzické návštěvy na pobočkách cca 604 000, počet účastníků akcí pořádaných na pobočkách 10 685. S ohledem na epidemickou situaci byly všechny pobočky v roce 2021 od 22. března do 18. dubna uzavřeny; čítárny a další čtenářské koutky byly znovu otevřeny až 1. července.
Od srpna 2021 poskytuje knihovna v Gdaňsku službu Książka do domu. V našem prostředí ji známe jako donáškovou službu a v řadě našich knihoven už je považována za standardní službu. Knihy si mohou zájemci v pobočce nejbližší k bydlišti objednat telefonicky nebo e-mailem v pondělí a úterý. Rozvoz knih do domu je realizován pravidelně každý čtvrtek elektromobilem zakoupeným pro tento účel z prostředků samosprávy Pomořského vojvodství.
Od roku 2022 disponuje gdaňská knihovna čtyřmi książkomaty, které dávají čtenářům možnost bezpečně a pohodlně si knihovní dokumenty půjčovat a vracet je 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Některé české knihovny již také tuto službu nabízejí, a to prostřednictvím knihoboxů. Rozdíl je jen ten, že v ČR jsou knihoboxy určeny jen pro půjčování objednaných dokumentů, zatímco v Polsku je možné jejím prostřednictvím dokumenty i vracet.
Studijní cesta do gdaňské knihovny byla velmi dobrým a inspirativním vhledem do praktické činnosti polských veřejných knihoven. Přínosná byla i z hlediska navázání nových kontaktů a výměny zkušeností s polskými kolegy. Polští kolegové usilují o to, aby knihovny byly místem přístupným co nejširší veřejnosti a jejich služby byly dostupné pro každého obyvatele.
Autorkou fotografií je Lucie Macháčková z Národní knihovny ČR, pouze fotografie celkového pohledu na hlavní budovu knihovny a vstupu pořídil Roman Giebisch z téže instituce.
Komentáře k článku