V hektickém roce 2020 jsme v naší knihovně v pražských Dolních Chabrech zavedli novou tradici – tematický rok spojený s literaturou. Premiérovým tématem byl Harry Potter (proběhla např. výstava Vánoce v Bradavicích); v roce 2021 jsme zvolili spisovatele Jaroslava Foglara a skauting. Ne, nebylo žádné kulaté ani půlkulaté výročí této osobnosti, o to jednodušší byla pro nás komunikace s organizacemi s Foglarem spojenými.

Počátkem roku byly knihovny dlouho zavřeny pro veřejnost, a tak byl čas se na vše připravit a vymyslet program. Prvním a samozřejmým krokem bylo dokoupení Albatrosem nově vydaných foglarovek do fondu, abychom byli nachystáni na předpokládaný zvýšený zájem o autorovo dílo.

Jelikož trvala doba chaotická, opatření se střídala a děti měly dlouhé měsíce online výuku, rozhodli jsme se, že zkusíme dostat děti od počítačů. Nachystali jsme tedy na celý květen venkovní hru Skautská stezka. Téma bylo jasné: Foglar, šifry, KPZ, historie skautingu a jeho osobnosti ze světa i z Dolních Chaber. Hra tak nebyla jen zábavnou, ale i lehce naučnou. Celkem patnáct stanovišť bylo rozmístěno po čtyřkilometrové trase vedoucí naší městskou částí. Poslední úkol se plnil v knihovně a umožnil tak dořešení křížovky. A tajenka byla na světě: U svatého Haštala. Společně s odměnou za rozklíčovanou odpověď dostaly děti i kartičku s vysvětlením spojitosti tohoto místa s Jaroslavem Foglarem. Ze všech 49 úspěšných luštitelů jsme veřejně – příznačně na Den dětí – vylosovali tři výherce hlavních cen. Těmi byly Deníky Jana Tleskače, které jsme zakoupili u Skautské nadace Jaroslava Foglara. Alespoň tímto malým nákupem jsme tak přispěli na činnost skautských oddílů.

První stanoviště jarní Skautské stezky; v zásobníku jsou herní listy s mapkou (přidali jsme i jednoduché úkoly pro nečtenáře doprovázející starší sourozence, tzv. Benjamínkovou stezku)

Klárka, jedna ze tří vylosovaných vítězů jarní Skautské stezky, vyhrála Deník Jana Tleskače; v ruce má ježka v kleci, jehož vyrobil její dědeček

S příchodem září v knihovně započala panelová výstava Spojeni Foglarem, seznamující s ilustrátory spisovatelova díla. Komunikace ohledně jejího zapůjčení probíhala již od jara se Sdružením přátel Jaroslava Foglara, konkrétně s Menhartem. Ačkoli k nám doputovala přímo z tornádem poničené hodonínské knihovny, na její atraktivitě to neubralo.

Výstava Spojeni Foglarem umístěná v prvním patře knihovny a na schodišti

Díky Menhartovi jsme dokonce na pár týdnů poskytli domov Rychlým šípům v životní velikosti. Ano, těm, které se každoročně od 17. listopadu do 17. prosince hledají v Praze na Starém Městě. Opatrovali jsme je v knihovně jako nejvzácnější relikvii a při akci Zažít město jinak jsme se je odhodlali umístit i ven před knihovnu. Umožnili jsme tak návštěvníkům udělat si s nimi fotografii a nepřekvapím sdělením, že zájem (hlavně dospělých) předčil naše očekávání!

V polovině měsíce jsme uspořádali odloženou Noc s Andersenem. Byla nakonec bez oblíbeného přespání v knihovně, ale i tak její program splnil dětská očekávání. Jaké jiné téma mohlo být než 80 let Záhady hlavolamu! Hlavní úkol se plnil až do setmění před knihovnou. Byla to výroba víceúčelových ptačích krmítek ve tvaru klece, ale bez ježka. Došlo samozřejmě i na foglarovky, zkoušku jejich znalostí a jejich četbu.

Občerstvení při Noci s Andersenem – muffiny opatřené vlaječkou s Rychlými šípy

Výroba ptačích krmítek

Hotová krmítka – jsou to lucerničky, ale vypadají jako klec na ježka

V knihovně jsme hledali odpovědi ve foglarovkách

Koncem září k nám na besedu zavítal Roman Šantora – Bobo. Beseda na téma fungování skautského archivu, jehož je šéfem a který mimochodem sídlí v sousední městské části, byla velmi zajímavá a dozvěděli jsme se řadu zajímavostí i z Foglarova soukromí.

V říjnu se pak konala další venkovní hra. Inspiraci jsme našli u Sdružení přátel Jaroslava Foglara v jejich hře Velké Ulčovky; tu naši jsme pojmenovali Pátračka po foglarovkách. Po konzultaci s Menhartem jsme si hru přizpůsobili našim podmínkám a opět rozmístili stanoviště po okolí. Herní úkoly v podobě obálek foglarovek umožnily soutěžícím seznámit se i s méně známými tituly. Tentokrát se zúčastnilo ještě více dětí než na jaře – 69! Ti, kdo do knihovny donesli vyplněný herní list, dostali knižní dárek a voucher na lampion. Ten obsahoval i pozvánku na Večer světel 17. prosince. Nadšení, že se bude konat průvod, bylo velké.

První stanoviště podzimní Pátračky po foglarovkách; v zásobníku jsou herní listy s mapkou

Rychlé šípy v knihovně a knižní odměny pro pátrače

Jeden z výherců se svou odměnou

Herní list Pátračky po foglarovkách umístěný v terénu

Na dva listopadové týdny jsme vyhlásili konání chaberského Memoriálu Jana Tleskače ve vyjímání ježka z klece na čas. Návštěvníci měli možnost si nejdříve ježky vyzkoušet a až poté jim byla zapnuta časomíra. Abychom umožnili co nejvyšší účast a nehromadili zájemce ve stejnou dobu ve vnitřních prostorách, soutěžilo se kdykoli v otevírací době knihovny. Všechny nás bavilo, jak to někteří borci z řad kluků vzdávali a jak naopak křehká děvčata bodovala. Na dodržování pravidel dohlížel Široko; s jeho přítomností jsme se po setmění hned cítili bezpečněji. A zjistili jsme, že umět šít není vůbec na škodu; kostým Široka byl samozřejmě Made in knihovna. Vítězové všech kategorií získali kromě medaile také rodinnou vstupenku na výstavu Město jako přízrak. Ta se koná v Muzeu hlavního města Prahy a my jsme využili možnost navštívit ji v rámci prohlídky s pražskou organizací SKIP. Z její návštěvy jsme byli nadšení, atmosféra Stínadel i s doprovodnými zvukovými efekty byla dokonalá a my ji doporučujeme každému na potkání. Absolutní vítězka Memoriálu získala ještě speciální cenu speciální – tou se stala kniha Pavla Čecha O Červenáčkovi s osobním věnováním.

Úprava prostředí na chystaný Memoriál Jana Tleskače; nechybí návod na vyndání ježka z klece

První účastníci Memoriálu zkoušejí štěstí

Pod dohledem Široka se to jde lépe

Speciální cena pro absolutního vítěze – kniha Pavla Čecha O Červenáčkovi s věnováním

Absolutní vítězka Nela s odměnami – knihou a volnými rodinnými vstupenkami na výstavu Město jako přízrak

S blížícím se koncem roku můžeme konstatovat, že Foglarův rok se vydařil ve všech směrech. Hlavní záměr seznámit současné dětské čtenáře s Foglarovým dílem byl splněn nad naše očekávání a jeho knihy se v regálu po vrácení dlouho nezdrží.

Fotografie pocházejí z archivu Místní veřejné knihovny v Praze – Dolních Chabrech.