U příležitosti mezinárodního dne dětí byly dne 1. června 2021 v Národní pedagogické knihovně vyhlášeny výsledky ankety SUK – čteme všichni a slavnostně předány ceny v jednotlivých kategoriích za rok 2020.

Anketa, která chce podpořit dětské čtenářství, je pořádána od roku 1993. U její kolébky stála Ivana Hutařová, dlouholetá pracovnice Národní pedagogické knihovny – Sukovy studijní knihovny literatury pro mládež, propagátorka kvalitní dětské literatury, autorka několika knih a editorka díla Františka Nepila.

V anketě hlasují pro nejlepší knihu uplynulého roku samy děti, ale také knihovníci a učitelé českého jazyka.

Výsledky ankety

Nejvíce dětských hlasů získaly tyto knihy:

• Vojtěch Matocha: Prašina. 3., Bílá komnata (1. místo);

• Pavlína Jurková a Jarmila Vlčková: Hra o sen (2. místo);

• Jeff Kinney: Deník malého poseroutky. Samá voda (3. místo).

Prašina. 3., Bílá komnata

Hra o sen

Zleva: autorky Hry o sen Jarmila Vlčková a Pavlína Jurková a ilustrátorka tohoto titulu Martina Fojtů

Deník malého poseroutky. Samá voda

Odborná porota složená z knihovníků dětských oddělení knihoven a z pedagogů hlasovala (bez udání pořadí) pro těchto pět knih:

• Atlas ohrožených živočichů, do nějž texty napsal Radek Malý a ilustrace vytvořili manželé Pavel a Pavla Dvorští;

• Cha cha chá, zasmál se Mordechaj: veselé putování židovskou historií od Kláry a Tobiáše Smolíkových;

• Pírko, pírko Vlasty Baránkové;

• Safíroví ledňáčci a Glutaman Bogdana Trojaka;

• Sydney: (my dva z B.) z pera Terezy Horváthové.

Atlas ohrožených živočichů

Pavla Dvorská, autorka ilustrací v oceněném Atlasu ohrožených živočichů

Cha cha chá, zasmál se Mordechaj: veselé putování židovskou historií

Klára Smolíková a Tobiáš Smolík, autoři knihy Cha cha chá, zasmál se Mordechaj: veselé putování židovskou historií, a Alena Pokorná, redaktorka nakladatelství Argo, kde kniha vyšla

Pírko, pírko

Safíroví ledňáčci a Glutaman

Cena byla udělena také Bogdanu Trojakovi za jeho knihu Safíroví ledňáčci a Glutaman

Sydney: (my dva z B.)

Udělena byla také Cena Noci s Andersenem. O své oblíbené knize děti hlasují každoročně přímo během této noci strávené v knihovně. Ta se ale letos ze známých důvodů konat nemohla; knihu proto vybírali ti dětští knihovníci, kteří Noc s Andersenem tradičně pořádají. A vybrali stejně jako děti – Prašinu.

Cena byla udělena rovněž v kategorii Počin školních knihoven, kde odborná porota hodnotila knihovnické, kulturní a vzdělávací aktivity knihoven základních a středních škol. Za rok 2020 cenu získaly:

• Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži za projekt Moderní knihovna v srdci historického města;

• Základní škola Heyrovského 33 v Olomouci za projekt Pohádky a hrátky s obrázky.

Ocenění za projekt Moderní knihovna v srdci historického města převzali gymnaziální profesorka a knihovnice Jana Dvořáková a ředitel kroměřížského gymnázia Jan Košárek

Ocenění za projekt Pohádky a hrátky s obrázky převzala olomoucká knihovnice Sandra Zapářková

Záznam z předávání cen je k dispozici na YouTube:

Poslední školní den byla vylosována jména padesáti dětí, které do ankety SUK – čteme všichni poslaly svůj hlas, a každý vylosovaný dětský čtenář dostal báječný dárek na prázdniny – knihu, která vyšla v loňském roce.

Pojmenování ankety aneb Kdo byl Václav František Suk

Název ankety odkazuje k Václavu Františku Sukovi (1883–1934), gymnaziálnímu profesorovi češtiny a francouzštiny, který na poli literatury pro děti a mládež odvedl obrovský kus práce. Zasloužil se vznik největší sbírky dětské literatury u nás. V roce 1919 založil Knihovnu českých spisů pro mládež, dnešní Sukovu studijní knihovnu literatury pro mládež, která má nyní ve svém fondu takřka všechny publikace pro děti a mládež (včetně periodik) vydané na našem území od konce 18. století do současnosti. Suk systematicky vyhledával literaturu a psal o ní, stál u vzniku Společnosti přátel literatury pro mládež, organizoval předvánoční prodejní výstavy dětských knih a sestavoval bibliografické přehledy kvalitní dětské literatury nazvané Seznam dobré četby dětem. První vyšel v roce 1920 nákladem Společnosti přátel literatury pro mládež. Jednalo se o historickou retrospektivu těch nejlepších knih pro děti a mládež. Všechny svazky doporučené v tomto seznamu budou do konce roku v Národní pedagogické knihovně zdigitalizovány a zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím databáze Kramerius.

Titulní list Seznamu dobré četby dětem z roku 1920

Sukova pozůstalost jako dar pro Národní pedagogickou knihovnu

Slavnostního předávání cen se zúčastnili také Tomáš a Klára Zuntovi, pravnuk a prapravnučka Václava Františka Suka, kteří při této příležitosti Národní pedagogické knihovně – Sukově studijní knihovně literatury pro mládež darovali první část jeho pozůstalosti.

Klára a Tomáš Zuntovi s portrétem svého předka Václava Františka Suka

Jde o šest sešitů vzpomínek, které po Sukově předčasném úmrtí (zemřel v padesáti letech) sepsala jeho žena Žofie. Podrobně a čtivě v nich vypráví o manželově dětství, o jeho gymnaziálních a univerzitních studiích, o pedagogickém působení, o všech jeho aktivitách týkajících se dětské literatury, které prostupovaly jejich rodinným životem. Tyto její paměti jsou cenným podkladem pro chystanou biografii Václava Františka Suka.

Ocitujme z nich pro ukázku pasáž, v níž Žofie Suková líčí, jak vypadaly prostory, v nichž její muž začal budovat základ knihovny, která dnes nese jeho jméno:

„Saračinka býval letohrádek, který si vystavěl hrabě Saraccini v jedné z oněch proslulých zahrad, které se nalézaly za branami města, a které během doby povětšině ustoupily kamennému městu, Královským Vinohradům, jako malé dědictví zůstaly sady Riegrovy. Stavěna do svahu je ze strany ku Praze jednopatrová, z druhé strany přízemní. V klenutých místnostech přízemních se odkládalo zahradnické nářadí, byl tam vodovod a skládka uhlí. V prvním patře byl byt zahradníka architekta Černovského a dvě místnosti propůjčené knihovně, kromě toho měla knihovna propůjčenou třetí místnost v podkroví, odkud prý je krásný pohled na Prahu. Tu ponechávala zatím k užívání panu architektovi. Do budovy se vcházelo z hořejší strany svahu, jakoby do přízemí. První místnost byla velmi prostranná, druhá trochu menší. Zařízení knihovny nebylo jednotného stylu, byly tu skříně různých slohů i barev, bytelné, nenatřené police, jak je různí dobrodinci knihovně věnovali, které se daly dle potřeby nastavovati, a také různé stoly i starý otoman k pohovění. Všechno to asi byly dary anebo věci příležitostně někde koupené. Suk dal udělati 2 zasklené, utěsněné skříně, každá stála 500 Kč, dle rozměrů knih, tam uložil vzácné exempláře. Nádherné to vše nebylo, ale na každé části nábytku lpělo kus lásky dřívějších pracovníků. V čele, ve velké místnosti, byl olejový obraz J. J. Rousseau, malovaný skoro v životní velikosti. Vedle polic na knihy byla tam veliká bedna a v ní vyřazené učební pomůcky dávných dob, mnohé velmi zajímavé, např. globus, který měl podobu krychle, primitivní mikroskop, v dřevěném válečku čočka, pod ní zrcátko – takovým prý mikroskopoval ještě Jan Ev. Purkyně, model práce v uhelných dolech a jiné. Vše to bylo vyrobeno neumělýma rukama starých učitelů, samouků, kteří bez stipendií, dotací a pochvalných dekretů snažili se vštípiti dětem lásku k práci a k vlasti. Brzy po přestěhování koupil Suk uhlí, chodil do Saračinky často, někdy i denně, i celý den tam pobýval, ve srovnávání knih mu někdy pomáhali hoši Hlouškovi, ve psaní lístků p. ředitel Vyskočil, ten tam měl svůj kout u okna, s psacím stolkem. Bývaly tam také schůze Společnosti přátel. Během let připravil Suk v Saračince budoucí uspořádání vědecké knihovny spisů pro mládež, rozvrhl celkový postup práce, připravil katalogizaci, vyřadil duplikáty a založil literárně historickou důležitou knihovnu všech československých spisů pro mládež.“

Stránky z rukopisných pamětí Žofie Sukové, na kterých je popsán požár ve vilce Saračinka v Riegrových sadech

Anketa v roce 2022

Od prosince je možné hlasovat v kategorii Počin školních knihoven v roce 2021. Tím může být nejen novinka ve vybavení knihovny či nově zavedená služba, ale třeba i úspěšná akce na podporu čtenářské gramotnosti či realizovaný dobrý nápad na oživení knihovny. Přihlášky je možné zasílat do konce ledna 2022.

Od Nového roku až do konce února 2022 se mohou všechny děti zapojit do ankety SUK – čteme všichni a poslat svůj hlas knížce, která se jim v uplynulém roce nejvíce líbila. Oproti předchozím ročníkům nemusí jít o knihu, která vyšla v roce 2021, ale hlasovat mohou pro jakoukoli knihu, kterou v tomto roce přečetly. Padesát vylosovaných dětí pak bude pozváno na slavnostní předávání cen a odměněno knihami.

Fotografie pořídil Petr Šolar z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského. Ostatní obrazový doprovod pochází z archivu této knihovny.