MRÁZOVÁ, Michaela (ed.). Kniha ve 21. století: sborník z konference konané ve dnech 11.–13. 2. 2020 na Slezské univerzitě v Opavě [online]. Vyd. 1. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2020 [cit. 2021-05-20]. 145 s. ISBN 978-80-7054-292-7. Dostupné z: http://k21.fpf.slu.cz/wp-content/uploads/2020/12/Sbornik_K21_2020_RC.pdf

V únoru 2020 se konala pravidelná konference Kniha ve 21. století, mezi jejíž spoluorganizátory se řadí i SKIP. Z jejího jednání je k dispozici sborník přednesených příspěvků.

Jednání bylo rozděleno do tří relativně samostatných oblastí. První nesla název Digitalizace a digitální služby. Ve sborníku jsou k dispozici tři přednesené příspěvky. První s názvem Digitální čtení v hybridním informačním prostoru si připravil prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D., z Ústavu mediamatiky Fakulty sociálních a ekonomických Univerzity Komenského v Bratislavě. Zamyslel se v něm nad tím, jak se musí změnit koncept současné knihovny. Nestačí jen dodat techniku a informační zdroje na nových nosičích, ale je nutné vytvořit hybridní prostor, který spojí prostor fyzikální a virtuální. Spojujícím článkem je tzv. digitální metadimenze, kterou proudí data a informace mezi oběma prostory. Autor poukázal na souvislost s koncepcí noosféry podle V. I. Vernadského a P. Teilharda de Chardin, koncepcí tří světů K. R. Poppera a koncepcí infosféry L. Floridiho.

Druhý příspěvek nese název Stav digitalizace knihovních fondů v České republice a její využití v rešeršní a badatelské činnosti. Autorem je ing. Aleš Brožek. Konstatuje v něm, že digitalizace tištěných knih, novin a časopisů přináší nesporné výhody uživatelům. Informuje o existenci Registru digitalizace, jehož smyslem je zabránit duplicitní digitalizaci. Hlavní část je věnována plnotextovému vyhledávání, jeho výhodám, ale i úskalím.

Poslední částí této sekce je příspěvek Najnovšie poznatky z výskumu automatického rozpoznávania textov historických dokumentov prof. PhDr. Dušana Katuščáka, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Příspěvek popisuje evropský vědecký projekt základního výzkumu READ, ukončený v roce 2019, věnovaný rozvoji infrastruktury, která by postavila digitalizaci, automatické rozpoznávání, přepis a vyhledávání v historických dokumentech na technologicky nový základ.

Druhá oblast nese název Role knihoven ve vzdělávání. I v této sekci najdeme tři příspěvky. První se jmenuje Zapojení knihovníků do procesu vzdělávání studentů a přednesla ho Mgr. Pavlína Tassanyi z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Autorka popisuje tři různé způsoby informační podpory studentů poskytované v rámci neformálního vzdělávání v knihovnách. Jako hlavní uvádí přímou podporu, během které je knihovník v bezprostředním kontaktu se studentem a poskytuje specializované individuální poradenství v oblasti informační, mediální nebo jiné gramotnosti. Druhým způsobem je podpora zprostředkovaná, v níž se pracovník knihovny uplatňuje jako mentor studentů, kteří pak sami poskytují specializované služby. Třetí typ podpory je zaměřen na pedagogy. Pracovníci knihoven připravují materiály, zkušenosti a know-how, které mohou pedagogové přenést do své praxe a reagovat na problémy, které studenti řeší.

Druhý příspěvek pod názvem Knihovny a vzdělávání v době ekologické krize aneb Co jsme se od Grety Thunberg (ne)naučili? přednesl Mgr. Marek Timko, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Zabývá se rolí knihoven v situaci globální ekologické krize ve vztahu k některým aspektům současného vzdělávání a výchovy. Poukazuje na problematické fenomény současnosti, jako je nárůst nekritického myšlení, problém postpravdy, klima-skepticismus a ekologické popírání. Jako řešení se nabízí výchova a vzdělávání i v neformálním prostředí, tedy v prostředí knihoven. Knihovny by – v rámci své společenské odpovědnosti – měly aktivně šířit, rozvíjet a prosazovat myšlenky, postoje a cíle environmentální gramotnosti.

Třetí příspěvek nese název Centrum vzdělávání Městské knihovny Písek a připravil si jej Mgr. Roman Dub z Městské knihovny v Písku. Autor uvedl hlavní principy vzdělávacího programu Centra vzdělávání Písek a jejich aplikaci v rámci vzdělávací činnosti knihovny v nových rekonstruovaných prostorách. Příspěvek je zaměřen také na vliv architektonického a designového řešení na programovou nabídku knihovny. Vzdělávací program knihovny může být rozšířen i na oblast polytechnických oborů, přestože jazykové a čtenářské dovednosti a oblast osobního a sociálního rozvoje pravděpodobně zůstanou v knihovnách častější oblastí vzdělávání. Jako velmi úspěšné se ukázalo propojování komunitní a vzdělávací činnosti.

Největší prostor dostalo téma Architektura knihoven. Sborník přináší celkem pět příspěvků na toto téma. První z nich je nazván Knihovny a architektura a jeho autorem je doc. Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D., z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Knihovny tradičně patří k významným stavbám měst a obcí, sloužícím nejširší veřejnosti. V současné době se knihovny transformují do podoby multifunkčních společenských center, jejichž významu také odpovídá jejich architektonické a dispoziční řešení. Příspěvek přibližuje vybrané zahraniční příklady z oblasti novostaveb i rekonstrukcí, včetně využití navazujícího veřejného prostoru. Text doprovází obrazová dokumentace.

Další příspěvek Univerzitní knihovna jako prostor pro umění na příkladu Parks Library, Iowa State University, USA je zaměřen na uvedenou knihovnu, kterou z vlastní zkušenosti popsala doc. Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D., z Katedry architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jedná se o univerzitní knihovnu velké americké univerzity, kde jsou k dispozici knihy a další studijní, výukové a badatelské prameny a zdroje, ale zároveň představuje akademické komunitní centrum, a kromě toho slouží také jako galerie výtvarných děl.

Následující příspěvek Architektura knihoven pro 21. století – příklady ze zahraničí od Mgr. Jana Kamenického z Knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy shrnuje historii a současnost architektury knihoven. Formát zaznamenaných informací a znalostí sice podléhá změnám, ale poslání knihoven zůstává stejné. Proměnilo se ale chování jejich uživatelů a nároky na knihovní služby a knihovnickou práci. Příspěvek se na konkrétních příkladech ze zahraničí představuje, jak se v posledních letech tyto změny odrazily v architektuře knihoven.

Velmi zajímavý je příspěvek Koncept Smart Library od PhDr. Libuše Foberové, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Cílem příspěvku je poukázat na nové technické a technologické možnosti, které nabízí koncept Smart Library, o němž uvažuje Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě pro novostavbu, tzv. Černou kostku. Prvky jako fotovoltaika střeše, dešťová voda a další prvky zelené knihovny by měly doplnit novou plně samoobslužnou knihovnu. Ta nabídne studentům, pedagogům a vědcům prostory, v nichž se na budou učit pracovat i s vizualizací dat. Ambicí je vytvořit chytré prostředí pro testování technologických inovací ve výuce, skloubit fyzický prostor s digitálním a vytvořit kreativní veřejný prostor, který se stane centrem poznání ve 21. století. Příspěvek na konferenci Kniha ve 21. století z časových důvodů nezazněl, ale je zařazen do sborníku, protože tematicky doplňuje sekci Architektura knihoven.

Posledním článkem je Příspěvek Tomáše Procházky a jeho rodiny k rozvoji těšínského tisku – vznik, vývoj, rekonstrukce, digitalizace, jehož autorem je dr. hab. Zdzisław Gębołyś z Univerzity Kazimíra Velikého v Bydhošti. Provází nás historií tiskárny rodiny Procházků v Těšíně, které zahrnují více než dvě století. Autor se soustřeďuje především na technologický rozvoj tiskárny a na digitalizaci vydaných tisků.

Část sborníku věnovaná architektuře knihoven obsahuje řadu fotografií, modelů a nákresů, jak to ostatně toto téma vyžaduje. Sborník jako celek představuje zajímavý a aktuální informační zdroj pro vymezenou oblast.