Téma již zavedeného semináře Současná literatura pro děti a její vliv na rozvoj čtenářství, který pravidelně pořádá Městská knihovna v Přerově ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově, domlouváme celý rok dopředu. Sotva ukončíme jeden ročník (nejpozději druhý den) už se nám hlavou honí myšlenky, jakým směrem by se měl ubírat ten následující. A co takhle vydat se příště na cesty krajinou příběhů a skutečnosti? Zní to dobře, téma už tedy máme, ale co přednášející? Kdo se při své práci něčím podobným zabývá a bude ochoten přijet na podzim prezentovat svůj příspěvek do Přerova? Popřemýšlíme, oslovíme odborníky a budeme doufat, že naši nabídku přijmou.

Seminář v téhle době? Ano, ale jedině online!

Doba pokročila, přípravy na seminář jsou v plném proudu, ale nastává to, co si nikdo z nás rozhodně nepřál. Po jarní verzi karantény a omezujících opatřeních se situace začíná opakovat, na řadu přicházejí nová nařízení a je již téměř jisté, že devátý ročník semináře nebudeme moci uskutečnit klasickou formou. Do hry vstupuje varianta, se kterou doposud nemáme nejmenší zkušenost – online. Hlásíme se proto na školení (jak jinak než online) a snažíme se získat co nejvíce informací, abychom byli na 11. listopadu, kdy seminář proběhne, řádně připraveni. Také všechny tři přednášející jsou již smířeny s tím, že letos namísto k zaplněnému sálu knihovníků budou mluvit k obrazovce svého počítače.

Co na to ale řeknou knihovníci a učitelé? Budou se chtít semináře za těchto podmínek zúčastnit? Přece jen není nad osobní setkání. Přes značné pochyby zasíláme pozvánku na seminář do konferencí i na e-mailové adresy pedagogů z přerovského okresu. Během následujících dní se nám závratnou rychlostí plní tabulka se jmény zájemců a počet přihlášených velice brzy překonává naše očekávání. Těch je celkem 255.

Nějak to vždycky dopadne

Poslední den před termínem konání semináře ladíme poslední detaily, a když už se zdá, že nás nic nezaskočí, technika nás opět lehce vyvádí z omylu. Na další online schůzky s přednášejícími už ale není čas, a tak průběh semináře ponecháváme svému vlastnímu osudu. Ve středu 11. listopadu krátce po osmé hodině ráno otevíráme naši virtuální místnost, v jejímž předsálí už čekají první návštěvníci. Navazujeme poslední krátké spojení s muzeem, které nám potvrzuje fungující obraz i zvuk, a v devět hodin již z přerovské knihovny vítáme všechny účastníky a s napětím očekáváme vstup první přednášející.

Na cestách krajinou příběhů a skutečnosti

PhDr. Kateřina Lohrová, Ph.D., psycholožka pedagogicko-psychologické poradny, nás úspěšně zdraví z Plzně a celý seminář zahajuje svým příspěvkem nazvaným Fantastické světy mezi řádky. Jak název napovídá, řeč je o jedinečném a širokém prostoru pro dětskou fantazijní interpretaci, který vzniká při percepci literárního textu. Dětský čtenář (posluchač) vnímá text na základě svých nevelkých životních zkušeností, proto ve snaze pochopit přijímané informace nechává naplno působit svou fantazii a vytváří si tak nové, dosud nepoznané světy. Každý literární prostor tedy vzniká tolikrát, kolikrát je předložen dětskému čtenáři, a pokaždé může být diametrálně jiný, a tudíž zcela výjimečný.

Poté, co dr. Lohrová zodpoví dotazy několika účastníků a uplyne čtvrthodinová přestávka, zdravíme na jiný konec republiky druhou přednášející. Tou je doc. PhDr. Ivana Gejgušová, Ph.D., z Ostravské univerzity v Ostravě. S paní docentkou se blíže podíváme na čas a prostor v literární tvorbě pro děti a mládež. Po teoretickém úvodu s vymezením základních pojmů se ocitáme v pozoruhodném literárním světě plném cestopisů, průvodců nebo bedekrů, a to jak za dob Aloise Jiráska, Vojtěcha Adalberta Friče či Jana Eskyma Welzla, tak současných autorů. Podle nadšených komentářů v diskuzi jsme si jisti, že toulání po stezkách literatury v podání doc. Gejgušové inspirovalo řadu sledujících k další četbě tohoto žánru.

Po krátké pauze zkoušíme navázat ještě poslední spojení, tentokrát s Havířovem, kde na nás už čeká další přednášející z Ostravské univerzity v Ostravě – Mgr. Olga Kubeczková, Ph.D., se svou prezentací zabývající se tematikou přírody v novější literatuře pro děti a mládež. Dr. Kubeczková poukazuje na důležitost přírody, se kterou se čtenář střetává v knihách od svého nejútlejšího věku až do dospělosti, a to v mnoha rozmanitých podobách. Příroda zde má roli uvolňující a utěšující, nabízí radost, zábavu i dobrodružství. Účastníci semináře prostřednictvím živé debaty na chatu oceňují zejména četné příklady, na kterých dr. Kubeczková demonstruje existenci brakových a kýčovitých ztvárnění této tematiky v dětské literatuře.

A za rok podesáté!

Tímto posledním příspěvkem se z přerovské knihovny loučíme se všemi sledujícími, z nichž většina s námi vydržela celých pět hodin až do samotného závěru. Každý děkovný komentář a kladný ohlas pro nás představuje obrovskou satisfakci za vynaložené úsilí. Podivná doba, které vládne koronavirus, přece jen přinesla i něco dobrého. Náš seminář posunula daleko za hranice Moravy, a tak se jej mohli z klidu a bezpečí domova zúčastnit i ti, kterým to doteď neumožňovala vzdálenost a časová náročnost. Tak uvidíme, jakým směrem se bude ubírat jubilejní desátý ročník…