Jak to všechno začalo

Jako dlouholetá členka Společnosti bratří Čapků jsem se v roce 2015 rozhodla představit studentům a zaměstnancům Právnické fakulty Univerzity Karlovy i zájemcům z řad veřejnosti tři výrazné osobnosti české kultury: Karla Čapka, jeho bratra Josefa a Ferdinanda Peroutku. V průběhu celého roku se mohli naši čtenáři seznamovat s životem a dílem těchto osobností prostřednictvím celoroční soutěže, různých zajímavostí na webu knihovny, ukázek z jejich textů, dvou literárních podvečerů s promítáním dokumentárních filmů a také díky čtyřem výstavám. Jejich kopie ve formátu PDF nám poskytl Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Výstavy nám vytisklo naše fakultní copy centrum, a jelikož jsme neměli žádné výstavní panely, lepila jsem vytištěné plakáty přímo na boky knihovních regálů. Celá tato čapkovská akce se setkala s celkem příznivým ohlasem, soutěže se zúčastnilo asi 20 lidí.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Rok bratří Čapků

Hurá, máme výstavní panely!

V roce 2016 jsme se rozhodli pokračovat ve výstavní činnosti a požádali jsme vedení fakulty o zakoupení závěsných výstavních panelů. Chtěli jsme je umístit v centrální části knihovny, kde probíhá výpůjční proces, studenti zde mají k dispozici počítače a skenery a nevadí jim větší ruch. Výstavní panely se podařilo zakoupit a instalovat podle našich představ. A nyní vyvstala otázka, co do nich dáme. Po zkušenosti s Rokem bratří Čapků jsem byla pověřena kromě svých stálých úkolů (správce webu knihovny, digitální knihovna atd.) také výstavní činností.

Vše jsem se učila za pochodu; od začátku mi však bylo jasné, že pokud chceme každý rok představit návštěvníkům knihovny pět výstav (každou na dva měsíce kromě prázdnin), bude nezbytné kombinovat výstavy vlastní a putovní. Důvodem bylo jednak mé pracovní vytížení, jednak kapacita copy centra (fakulta nám umožnila tisk výstav na formát A1 zdarma). Zároveň jsem si uvědomovala, že bude třeba zajistit co nejširší tematickou pestrost výstav. Široké spektrum zájmů našich studentů mi potvrdily i výsledky ankety s otázkou, z jakých oblastí by návštěvníci knihovny uvítali výstavy. Anketa proběhla na webu knihovny v dubnu 2016 a zúčastnilo se jí 76 návštěvníků webu. Ti hlasovali zejména pro historii a architekturu, ale navrhovali i přírodu, literaturu, cestování atd.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy, nové výstavní panely, výstava Čeští vědci a jejich vynálezy

Propagace výstav a jejich putování

O výstavách informuji hlavně na webu a facebookových stránkách knihovny a na našich nástěnkách v budově fakulty. Vernisáže výstav neděláme, aby nebyli studenti rušeni. Součástí výstav (a zároveň jejich propagací) je i vitrína před vchodem do knihovny. K literárním výstavám zde doplňujeme knihy a časopisy, k cestovatelským různé průvodce, pohlednice, suvenýry a mapy, k historickým původní dokumenty. Žádné reakce studentů či zaměstnanců fakulty na naše výstavy nemám, ale řekla bych, že jsou vnímány jako obměňující se součást interiéru. Někdy mám problém s úvodním panelem (občas je přesunut někam jinam, občas je překryt informačním plakátem), ale ostatní panely jsou naštěstí dostatečně vysoko.

Při přípravě zejména historických výstav jsem si uvědomila, že některá témata budou rezonovat v mnoha knihovnách a že by se již připravená výstava mohla řadě malých knihoven hodit. Zároveň jsem věděla, že některé knihovny nemají čas ani finanční prostředky na výstavní činnost. Rozhodla jsem se proto nabídnout výstavy ostatním knihovnám a vedení knihovny se mnou souhlasilo. O možnosti získat výstavu informuji e-mailem v konferenci Knihovna a zájemcům ji posílám ve formátu PDF prostřednictvím webu Úschovna.cz. Knihovny mohou s poskytnutou výstavou nakládat celkem volně: mohou si ji vytisknout na libovolný formát, mohou použít jen její část, doplnit ji svými materiály nebo ji mohou přenechat dalším knihovnám. Úvodní plakát posílám ve formátu JPG a knihovny si mohou dopsat vlastní údaje o konání výstavy. Žádné podmínky si nekladu, ale potěší mě, když mi knihovny pošlou fotografie ze své instalace výstavy.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy, úvodní panely výstavy České vědkyně a jejich přínos nejen české vědě

Knihovnické výstavy

Výstavní činnost jsem v roce 2016 sice zahájila výstavou zapůjčenou z Akademie věd ČR, ale hned tu následující jsem připravila já. A zvolila jsem si téma, které je mi blízké. S potěšením sleduji, jak se české knihovny modernizují a mění do krásy a rozhodla jsem se to ukázat i našim studentům. A tak vznikla výstava Architektura českých knihoven ve 21. století. Při její přípravě jsem se snažila, aby na plakátech nebylo příliš mnoho textu a aby fotografie zachytily nejen celkový pohled na budovy knihoven, ale i jejich zajímavé interiéry. Využívala jsem fotografie stažené z webů a facebookových stránek knihoven (na plakátech je uveden jejich zdroj). Součástí výstavy je i doprovodný text s různými zajímavostmi z činnosti jednotlivých knihoven. Jelikož jsem si uvědomovala, že výstava není zpracována profesionálně, šířila jsem informaci o ní jen ústně při různých knihovnických setkáních. V roce 2017 mne však oslovily kolegyně z Bulletinu SKIP, zda bych jim mohla poskytnout výstavu do připravované sekce Výstavy k zapůjčení. Díky tomu se informace o výstavě šíří i touto cestou. Výstavu tvoří úvodní panel, 18 plakátů jednotlivých knihoven a čtyři strany doprovodného textu. První knihovnou, která tuto výstavu zpřístupnila, byla Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni – Knihovna Bory a zatím o výstavu požádalo 14 knihoven. Dovolím si zde uvést několik ohlasů z e-mailové korespondence:

• Andrea Součková, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: „Výstavu zveřejníme pravděpodobně od 18. 10. 2017, kdy proběhne slavnostní udílení titulu krajský knihovník/knihovnice roku, jako součást doprovodného programu.“

• Hana Sloupenská, Knihovna Právnické fakulty Masarykovy univerzity: „Rádi bychom výstavu uveřejnili i u nás v knihovně v rámci Týdne knihoven.“

• Sylva Řehořová, Knihovna Bory, Plzeň: „Dnes je poslední den výstavy, ještě se na ni přijde podívat místní střední knihovnická škola.“

Knihovna Bory, Plzeň, výstava Architektura českých knihoven ve 21. století

Velmi mě potěšilo, jak knihovny využily tuto výstavu k obohacení své činnosti. Povzbudilo mě to k přípravě další knihovnické výstavy: Zahraniční knihovny očima knihovnic (na rok 2020). Při její přípravě jsem využila své fotografie a fotografie mé kolegyně, které jsme pořídily na zájezdech po knihovnách se SKIP. Pouze v případech, kdy se nám nepodařilo vyfotit celkový záběr budovy, jsem fotografii doplnila z internetu. V textové části jsem opět uvedla základní údaje o dané knihovně, což v některých případech představovalo pátrání přímo detektivní. Občas jsem měla pocit, že velikost fondu je tajný údaj. Naopak najít nějakou zajímavost bylo vcelku snadné, protože každá knihovna se chce pochlubit něčím neobvyklým. Výstavu opět tvoří úvodní panel a 18 plakátů knihoven z osmi zemí a zatím si o ni napsalo 18 knihoven. Z e-mailové korespondence vybírám:

• Jana Tichá, Městská knihovna a TIC Chlumec nad Cidlinou: „Prohlédla jsem si náhledy, jsou moc pěkné. Zatím jsme žádnou podobnou výstavu neměli. O tu Vaši máme zájem.“

• Michaela Heloňová, Vědecká knihovna v Olomouci: „Výstava je moc zajímavě udělaná, prosím o její zaslání.“

• Hana Pekárková, obec Hovězí: „Určitě máme zájem o výstavu Zahraniční knihovny – v naší knihovně chystáme rekonstrukci, takže bychom mohli lidem představit, jak to vypadá jinde.“

Ústřední knihovna Mendelovy univerzity v Brně, výstava Zahraniční knihovny očima knihovnic

Historické výstavy

S blížícími se roky 2018 a 2019 mi bylo jasné, že i výstavy v naší knihovně by měly nějakým způsobem reflektovat události, které si budeme připomínat. Rozhodla jsem se proto, že na rok 2018 připravím jednu souhrnnou výstavu, která pokryje čtyři nejvýznamnější výročí roku. Musela jsem prohledat a přečíst spoustu dokumentů a při zpracování výstavy jsem poprvé využila vzdělávací web Moderní dějiny. Ten umožňuje vzdělávacím institucím zdarma využít veškeré materiály. Postupně tak vznikla výstava Významné osmičky v českých dějinách 20. stol. (1918–1968). Výstavu tvoří úvodní panel, 16 plakátů a jeden list Významné osmičky ve filmových dokumentech. Načtením příslušného QR kódu se na YouTube spustil vybraný dokument k danému tématu. Do vitríny jsem připravila ukázky zákonů z jednotlivých let. O výstavu požádalo 26 knihoven a opět zde cituji některé e-mailové ohlasy:

• Alena Sahánková, Všenorská knihovna: „Výstavu bychom chtěli instalovat v hale obecního úřadu (v budově sídlí i knihovna), a pokud to bude možné, na vlakové zastávce. Rádi bychom ji doplnili panely z historie naší obce. Výstavu považujeme za vynikající nápad a moc děkujeme za vaši nabídku.“

• Michaela Hrabinská, Městská knihovna Litvínov: „Výstava je opravdu překrásná. Plánujeme ji nainstalovat od srpna 2018 v naší Městské knihovně Litvínov.“

• Markéta Vávrová, Mendelova univerzita: „Moc děkuji za poskytnutí výstavy, je opravdu nádherně nachystaná. Uvažujeme o kontaktování archivu Mendelovy univerzity, aby nám připravil podklady o událostech, které se v daných letech děly na univerzitě, a tím bychom celou výstavu ještě doplnili.“

Výstava Významné osmičky v českých dějinách 20. stol. (1918–1968) v Středočeské vědecké knihovně v Kladně, v Městské knihovně v Písku, v Obecní knihovně Nový Hrozenkov, v městysu Kněževes

Díky této výstavě jsem byla postavena před novou výzvu: knihovny se začaly dotazovat předem, zda mám výstavu k určitému výročí. Zjistila jsem, že výstavy musím připravovat ve značném časovém předstihu, aby si je knihovny mohly zařadit do svých výstavních plánů:

• Zdeňka Smahlová, Městská knihovna Valašské Meziříčí: „Nechystáte něco k 30. výročí listopadu 89? Docela by se to hodilo a vy to máte vždy moc pěkně udělané.“

• Kamila Kotková, Knihovna Univerzity Palackého: „Plánuji teď další výstavy během roku a chtěla jsem se Vás zeptat, jestli budete něco připravovat k listopadu 1989 a zda to nabídnete k použití ostatním knihovnám?“

• Jitka Hrušková, Středočeská vědecká knihovna v Kladně: „Chtěla jsem se Vás zeptat, zdali v nabídce výstav nedisponujete takovou, která by reflektovala události 17. listopadu 1989. (…) Věřím, že byste pro nás mohla takovou výstavu mít.“

• Zdena Malafová, městys Kněževes: „Chtěla jsem se zeptat, jestli už náhodou nemáte připravenou výstavu k výročí upálení Jana Palacha.“

Na leden 2019 jsem opravdu připravila výstavu Živé pochodně jako forma politického protestu s podnázvem Jan Palach a ti druzí… Výstavu tvoří kromě úvodních dvou panelů 16 plakátů, které jsou věnovány příběhům dvanácti lidí, kteří se rozhodli z různých důvodů bojovat proti bezpráví tímto velmi bolestným způsobem. O výstavu požádalo 18 knihoven a opět si dovolím uvést některé e-maily:

• Hana Pekárková, Obecní knihovna Nový Hrozenkov: „Ráda bych opět využila možnost získat z vaší knihovny výstavu, tentokrát Živé pochodně... Již jsem od vás měla k dispozici Významné osmičky... Tato výstava byla návštěvníky hodnocena velmi kladně, navíc jsem ji spojila s besedou ke 100. výročí vzniku republiky, jak pro žáky z místní školy, tak pro veřejnost. Díky za tuto možnost.“

• Kamila Kotková, Knihovna Univerzity Palackého: „Ráda bych opět využila Vaší nabídky a poprosila o zaslání výstavy k Janu Palachovi. Výstava Významné osmičky byla velmi úspěšná a ještě ji nechávám v naší klubovně do konce roku. Výstava o Palachovi by jistě také studenty a návštěvníky knihovny zaujala. Moc děkuji za skvělé projekty, které děláte.“

• Michal Šimek, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, pobočka Vltava: „Děkuji za zaslání materiálů. Výstavu jsme se nakonec rozhodli pojmout jiným způsobem, takže Vaše materiály nepoužijeme. Děkuji za Vaši ochotu.“

Městská knihovna Česká Lípa, výstava Živé pochodně

Na listopad 2019 jsem připravila výstavu věnovanou nejen výročí sametové revoluce, ale chtěla jsem našim studentům připomenout i události z roku 1939. Vznikla tak výstava 17. listopad v českých dějinách 20. století: 1939, 1989. Výstavu tvořilo několik částí: devět plakátů bylo věnováno roku 1939 a stejný počet i roku 1989. Do vitríny před knihovnou jsme instalovali výběr knih na toto téma a na webu a nástěnkách knihovny si mohli zájemci přečíst úryvky ze vzpomínek pamětníků z roku 1939 (Stanislava Kasky – absolventa Právnické fakulty Univerzity Karlovy) a z roku 1989 (Petra Placáka). Kompletní vzpomínky si bylo možné pomocí QR kódu dočíst na webu Paměti národa, odkud jsem čerpala. Dovolím si zde prozradit jednu drobnost: jelikož jsem i já pamětnicí roku 1989, zařadila jsem do výstavy fotografii z knihovny Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde jsem v té době pracovala. Společně se studenty jsme hned v listopadu 1989 vytahali „zakázanou“ literaturu ze sklepa a zpřístupnili jsme ji ve studovně. O výstavu si napsalo 35 knihoven a jeden skautský oddíl a opět zde uvádím úryvky z některých e-mailů:

• Markéta Farková, Obecní knihovna Dolní Bukovsko: „Díky moc, skvělá práce. Chodí k nám na besedy děti z místní ZŠ, takže určitě využiji.“

• Dáša Strbíková, Městská knihovna Kutná Hora: „Díííííky mooooc, jsi fofrník. Mám staženo a uloženo.“

• Monika Lžičařová, 30. oddíl skautů Brněnec: „Dobrý den, píšu za skauty z Brněnce. Měli bychom o výstavu zájem, chápu to dobře tak, že vy pošlete soubory a my bychom si je vytiskli? Je možné to takhle poslat i skautům nebo bychom se museli domluvit s místní knihovnou a požádat o výstavu přes ni?“

• Blanka Oujezdská, Knihovna s infocentrem MČ Praha-Kolovraty: „Děkujeme za zaslání výstavy. Není však příliš graficky zdařilá (špatně zvolené písmo, málo prostoru kolem fotek, obrázků i textů, nestejná velikost portrétů osobností ve stejné řadě, jednotlivé listy působí roztříštěně, chaoticky, fotkám by hodně pomohly výřezy a sjednocení odstínů šedé a sépiové...). Pokud je výsledek rozporuplný, byla to víceméně zbytečná práce. Spíše než fakta upoutají typografické chyby. Je to škoda, protože autorům dala příprava podkladů jistě hodně práce. Zkusíme ji nabídnout zdejší základní škole jako didaktickou pomůcku.“

Kolegyni Oujezdské jsem se snažila vysvětlit, že výstavy nejsou zpracovány profesionály, ale knihovnicí, a proto je knihovnám můžeme poskytovat zdarma. Díky tomuto e-mailu jsem si však uvědomila, že jsem zřejmě tuto skutečnost doposud málo zdůrazňovala.

Městská knihovna Kutná Hora, výstava 17. listopad v českých dějinách 20. století: 1939, 1989

Zatím mou poslední výstavou na historické téma je Reformátorka Marie Terezie. Výstavu plánuji zpřístupnit u nás v knihovně v listopadu až prosinci roku 2020 a její největší část jsem připravila na jaře v době, kdy byla budova fakulty zavřená a pracovali jsme z domova. Musím říci, že díky Marii Terezii se mi dařilo „koronavirové domácí vězení“ mnohem lépe přežít. Při hledání materiálů jsem použila informace a obrázky z téměř stovky webových stránek. Nebyl problém najít vyobrazení Marie Terezie v nejrůznějších šatech a situacích; mnohem náročnější bylo vyhledat obrázky odrážející běžný život v 18. století. Při zpracování výstavy jsem také využila naši digitální knihovnu v systému Kramerius s různými historickými právními texty, včetně Constitutio Criminalis Theresiana, trestního zákoníku přijatého Marií Terezii v roce 1768. Výstavu jsem knihovnám nabídla 1. července 2020 a zatím o ni požádalo třináct knihoven. I zde si dovolím uveřejnit úryvky z e-mailů:

• Věra Plachtová, Knihovna města Police nad Metují: „Děkuji a již mám stažené. (…) Nejsem odborník historik, ale pro laickou veřejnost je úžasná.“

• Martin Král, Knihovna Policejní akademie ČR: „Rád bych Vás poprosil o zaslání výstavy Reformátorka Marie Terezie. Vaše výstavy jsou u nás velmi populární.“

Cestopisné výstavy

Při tvorbě výstavních plánů jsem si uvědomila, že bych v rámci obohacení nabídky potřebovala zařadit fotografické cestopisné výstavy, což je bez finanční podpory dosti složité. Nakonec jsem oslovila svého bývalého spolužáka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, o kterém jsem věděla, že spolu s manželkou podnikají velmi zajímavé cesty po celém světě, a přísun cestopisných fotek byl zajištěn. Zatím jsem připravila výstavy o Nepálu, Ekvádoru a Galapágách a Novém Zélandu a také tyto výstavy si můžete vyžádat, protože manželé Anna a Tomáš Nyklovi k tomu dali souhlas. Zatím si o cestopisné výstavy napsalo sedm knihoven a dovolím si zde uvést jeden e-mail:

• Helena Sedláčková, Knihovna Univerzity Palackého: „Mohla byste nám zaslat z Vaší nabídky výstav Nepál a Ekvádor? Předem děkuji, vyzdobíme si jimi klubovny pro studenty, ať mají něco pro potěchu oka.“

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy, výstava Ekvádor a Galapágy

Několik tipů na putovní výstavy

Jak jsem už zmínila, kombinuji výstavy vlastní s výstavami putovními, které poskytují různé instituce zdarma. Podle mých zkušeností se nabídka těchto výstav postupně rozšiřuje, ne vždy je však k dispozici vhodný formát. Preferuji proto variantu, kdy získám výstavu ve formátu PDF a vytiskneme si ji sami. Pokud to není možné a požadovaná výstava je ve formátu A1, půjčíme si její papírovou verzi. Za uplynulé roky jsem spolupracovala s řadou institucí a zde si dovolím uvést některé zajímavé projekty, které by mohly být užitečné i pro ostatní knihovny:

• Ústav pro českou literaturu AV ČR – nabízí výborně zpracované výstavy, lze je volně stáhnout z webu a vytisknout na libovolný formát. V roce 2017 jsme využili výstavu Osa avantgardní Prahy, v roce 2019 výstavu Literární kronika 1. republiky a na rok 2020 jsme plánovali výstavu Český literární samizdat 1949–1989.

• Knihovna Václava Havla – v roce 2020 jsme využili PDF verzi výstavy S chtíčem po svobodě. Získání výstavy je velmi jednoduché, stačí si o příslušnou výstavu napsat.

• Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše – spolupráce s památníkem se nám velmi osvědčila, takže i v roce 2018 jsme si zapůjčili jednu výstavu: Bratři Čapkové na Oravě. Památník půjčuje výstavy v tištěné verzi a ve spolupráci se Spolkem přátel Památníku Karla Čapka může zajistit i přednášku na vybrané čapkovské téma.

• Akademie věd ČR – z projektu Otevřená věda jsme měli v tištěné verzi zapůjčené dvě výstavy: naši výstavní činnost jsme v roce 2016 zahájili výstavou Čeští vědci a jejich vynálezy, v roce 2018 jsme si zapůjčili výstavu České vědkyně a jejich přínos nejen české vědě (k výstavě jsme dostali jako přívažek Járu Cimrmana).

• Má vlast cestami proměn – dvakrát jsme využili jednu z kolekcí krásně připravených výstav, a to v letech 2017 a 2018. Putování výstav je dobře zorganizováno.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy, výstava S chtíčem po svobodě

Co říci závěrem

Asi bych měla prozradit, jaké výstavy plánuji. Předpokládám, že v roce 2021 uplatníme výstavu Český literární samizdat 1949–1989 z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. S kolegyní Hanou Bartošovou z knihovny Muzea umění v Olomouci spolupracuji při přípravě výstavy Kniha jako umělecké dílo a určitě do plánu výstav zařadím jednu cestopisnou výstavu (rozhoduji se mezi Chile, Japonskem a Mexikem).

Mám velikou radost, že mé neprofesionální výstavy mají tak široké využití. Uvědomuji si však, že jsou to výstavy graficky trochu neučesané, textem se snažím šetřit (i když u historických témat je to někdy obtížné) a obrázků vkládám co nejvíc. Také se snažím obrázky upravovat jen minimálně, aby vynikla jejich autenticita. Samozřejmě chápu, pokud se někomu tento způsob zpracování výstav nelíbí.

Zároveň mě velmi těší, že knihovny přistupují k využití výstav kreativním způsobem a doplňují je podle svých možností a zájmu čtenářů. Milé kolegyně a milí kolegové, chci vám za to moc poděkovat. Zároveň vám děkuji za krásné e-maily, které mi posíláte. Moc si toho vážím. Na závěr si dovolím uvést e-mail, ve kterém je obsaženo prakticky vše:

• Hana Pekárková, obec Hovězí: „Ráda bych Vás požádala o zaslání výstav, které nabízíte. Jsme malá knihovna a vaše výstavy jsou pro naše čtenáře a návštěvníky obohacením – měli jsme Živé pochodně a Zahraniční knihovny. Měla bych zájem o Architekturu českých knihoven – v letošním roce slavíme 100. výročí založení naší knihovny (výstava by krásně doplnila náš program). Také bych přivítala, pokud je to možné, všechny tři cestopisné výstavy. Na podzim plánujeme sérii cestopisných besed a výstavy bychom mohli použít na dotvoření atmosféry.“

Autorkou fotografií z Knihovny Právnické fakulty Univerzity Karlovy je Květa Hartmanová z této knihovny. Ostatní fotografie pocházejí z archivů knihoven, v nichž byly pořízeny.