Dne 16. října 2019 se ve slánském Městském centru Grand konala konference nazvaná Role veřejných knihoven v průmyslu 4.0, kterou uspořádala Knihovna Václava Štecha Slaný ve spolupráci se středočeským regionem SKIP.

Protože byl průběh konference nahráván, je možné se k jednotlivým přednáškám v úplnosti vrátit i zpětně. Tematické zaměření jednotlivých přednesených příspěvků je proto níže naznačeno pouze stručně a je vždy doplněno o příslušný videozáznam.

Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, na konferenci hovořil o klíčových rolích knihoven v minulosti, současnosti a budoucnosti a zamýšlel se především nad proměnlivostí hodnot, které knihovny přinášejí:

Richard Papík, který působí jako vyučující na Slezské univerzitě v Opavě a jako informační specialista v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, navázal příspěvkem zaměřeným na čtení, knihovny a online svět:

Michal Špaček, vedoucí Městské knihovny Roztoky, se ve svém vystoupení věnoval oblastem, které v knihovnách mohou být předmětem automatizace, i tomu, na které stávající služby by knihovny neměly rezignovat a které by mohly nově zavést:

Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, svůj příspěvek nazval prostě a jasně Knihovna je služba a na příkladu Národní technické knihovny nastínil, jak lze trendy průmyslu 4.0 zapracovat do vnitřních procesů knihovny i jak se mohou projevit navenek vůči uživatelům:

Petra Martincová, koordinátorka 3D tisku v Městské knihovně v Praze, shrnula praktické zkušenosti se zavedením 3D tisku jako nové služby ve své instituci:

Martin Bukáček, komunitní šaman ve společnostech Corinth a Lifeliqe, ve svém vystoupení přiblížil podnětné zkušenosti amerických knihoven s novými technologiemi:

Jakub Klímek z Katedry softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který zároveň působí jako expert Ministerstva vnitra ČR, uvedl přítomné do problematiky otevírání dat veřejné správy a zdůraznil, že cílem je umožnit zpracovávání dat veřejné správy aplikacemi třetích stran:

Rut Bízková, ředitelka projektu SMART Česko a předsedkyně zapsaného ústavu ISFOR, institutu pro společnost 4.0, se věnovala inovacím ve prospěch lidí i tomu, jak by o sobě knihovny měly dávat vědět:

Jiří Jirát z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se k tématu konference vyjádřil z pohledu vysokoškolských knihoven:

Linda Jansová z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR vyzvala přítomné, aby podnikli praktické kroky směřující k začlenění dat z knihoven do sémantického webu:

Tomáš Štefek z Masarykovy univerzity pohovořil o kompetencích absolventů vysokoškolských knihovnických oborů:

Martin Hrabánek, starosta Slaného, představil město Slaný jako město budoucnosti, které se ale může pochlubit i bohatou historií:

Michael Kašpar, starosta Kolína, představil Kolín jako chytré město se sofistikovaným systémem komunikace se s občany:

Věslav Michalík, starosta Dolních Břežan, následně představil vědecko-technologický klastr STAR, který propojuje vědecko-výzkumné organizace s místními patrioty:

A konečně Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze, se věnoval problematice financování knihoven:

Pokud bychom měli obsah konference shrnout, mohli bychom říci, že knihovna by měla být aktivním prvkem komunity, které slouží (tj. obyvatelům města, obce nebo např. akademické obci). Pak je také výrazně pravděpodobnější, že ji bude po všech stránkách podporovat její zřizovatel.

Na jednu stranu by knihovna měla být institucí, která svým uživatelům umí pomoci využívat digitální technologie, a tím, kdo uživatelům nabízí nové technologie (virtuální realitu, 3D tisk apod.), ale zároveň dbá na to, aby nerozptylovala svou pozornost od svých hlavních činností a technologie využívala jako prostředek pro naplnění svého poslání (např. vzdělávání). Důležitá je také přítomnost v digitálním prostoru (např. zpřístupňování dat v podobě srozumitelné pro stroje).

Na stranu druhou může knihovna sloužit jako místo, kde hraje hlavní roli kontakt s lidmi, ne technologie, které jsou v životě dnešních lidí prakticky všudypřítomné. Knihovna by měla být důležitým místem osobního setkávání lidí (tzv. třetím místem podle pojetí Raye Oldenburga). Díky tradičním tištěným zdrojům, které existují bez ohledu na digitální technologie, navíc může přispět ke zvýšení odolnosti komunity.

Knihovníci by měli být otevření dalšímu vzdělávání; je třeba, aby byli ochotní se aktivně vzdělávat. Z řady důvodů nelze reálně počítat s tím, že by do knihoven ihned po ukončení studia na vysoké škole přišli všichni absolventi knihovnicko-informačních oborů. Je ale možné využít toho, že přestože absolventi pracují např. v komerční sféře, mohou mít zájem se na rozvoji knihoven podílet ve svém volném čase a přispět tak k rozvoji komunity, jíž jsou součástí.

V průběhu celé konference probíhaly živé diskuse účastníků, především po přednáškových blocích, ale také v kuloárech. Zvolené téma konference umožnilo organizátorům do programu organicky začlenit různorodé přednášky a také přilákat přednášející jak z knihovnického, tak z neknihovnického světa. Z reakcí účastníků bylo více než zřejmé, že tato kombinace byla zvolena velmi šťastně a že organizátoři mohou uvažovat o obdobně široce zaměřených akcích i do budoucna.