„Tak jako každá křehká princezna potřebuje svého rytíře, aby ji chránil, tak i každá kniha, která je ještě křehčí než leckterá princezna, potřebuje svého ochránce. Abychom je od sebe poznali, budeme tomu, který opatruje knihy, říkat Rytíř knih.

Aby se obyčejný člověk v pohádce stal rytířem, musí se nejprve zúčastnit nejednoho klání a zápolení. Když uspěje, je poté za svou statečnost vyznamenán zpravidla samotným králem a při velké slavnosti pasován na rytíře. Pak už jen stačí projet pár království a najít si tu svou princeznu.

S rytířem knih je to podobné. Aby se obyčejný čtenář mohl stát rytířem knih, musí se nejprve zúčastnit soutěžního klání v knihovně a splnit postupně, jak už to v pohádkách bývá, tři úkoly. Když je úspěšně splní, bývá samotným Králem pohádek pasován na Rytíře knih.“

Tímto proslovem obvykle začíná v dolnobousovské knihovně tzv. Odpoledne s Andersenem. To je každoročně pořádáno pro všechny prvňáčky. Prvňáčkům jsou nejprve rozneseny do tříd oficiální pozvánky na tuto cca dvouhodinovou odpolední akci. Děti, které přijdou do knihovny, se dozvědí, že na ně čekají tři úkoly, po jejichž splnění se kvalifikují na slavnostní pasování na rytíře knih. Aby se mohli zúčastnit klání v knihovně, jsou nejprve seznámeni s tím, jak si knihy v knihovně žijí, jak se k nim mají správně – rytířsky – chovat.

Poté je jim přečtena pohádka, v níž princ zachraňuje zakletou princeznu. Ta pochází ze čtenářského království, a jestli ji chtějí v nejvyšší věži zachránit, musí získat všechny tři kouzelné klíče od jejích komnat. Co pro to je třeba udělat? Jaké překážky musel princ překonat, aby pomohl princezně? Dokážou to děti také? V rozdaných pracovních listech si děti spočítají předkreslené klíče a odhadují, k čemu slouží. Smyslem je, že si je budou postupně vybarvovat, jak budou plnit zadané úkoly.

Při tomto odpoledni také dětem rozdáváme průkazky na naši pravidelnou každoroční čtenářskou soutěž. Máme připraveno několik variant této celoroční hry. V letošní hře budou celý rok putovat Královstvím pohádek a příběhů po plánku směrem k věži (vlastně knihovně). Stačí, pokud přečtou speciálně označené knihy s mečem na hřbetu a potom zodpoví několik jednoduchých otázek. Knihy jsou rozlišeny pro věkové kategorie od první do čtvrté třídy, každý může postupovat svým tempem. Pravidla soutěže nutí čtenáře „ochutnat“ ze všech žánrů. Nejúspěšnější cestovatelé si vyslouží za odměnu nárok na účast na příští Noci s Andersenem v knihovně (té se na rozdíl Odpoledne s Andersenem, které je, jak bylo řečeno, určeno pro prvňáčky, účastní starší děti).

Odpoledne je zakončeno opékáním buřtů u ohýnku a zpěvem za doprovodu kytary. Malí čtenáři si odnáší oficiální pozvánku na slavnostní pasování na Rytíře knih. Pasování je vyhrazeno vždy pro jednu třídu s paní učitelkou. V odpoledních hodinách jsou do knihovny pozváni rodiče, sourozenci i prarodiče, je zdůrazněno slavnostní oblečení.

Vlastní slavnost se koná v podkroví knihovny, kde je přednáškový sál s pódiem o kapacitě 60 lidí. V den D se děti řadí v knihovně, rodiče pokračují do přednáškové místnosti, kde je přivítá pan starosta. Společně jsou svědky slavnostního nástupu dětí, které mají po obvodu pódia připravené židličky. Dalším úkolem pana starosty je pozvat vzácného hosta – Krále pohádek – a představit mu žáky první třídy, kteří letos žádají o pasování na Rytíře knih.

Starosta vítá diváky

Příchod krále

Pro dvě knihovnice mezi tím nastávají velmi horké a hektické chvilky, protože děti a rodiče ještě při příchodu vítaly v civilním oblečení, ale během těch několika minut, kdy na pódiu mluví starosta a přicházejí děti a král, se musí přeměnit ve dvě šlechtičny v historickém oblečení včetně šperků a korunky. Kdo někdy lezl do těžkých sametových šatů se šněrovačkou na zádech v minikuchyňce o rozměrech 1×1 metr, ví, o čem je řeč.

Pak již král pozve na pódium své dvě pomocnice – královnu Abecedu a princeznu Knihomolku – a veřejné přezkoušení může začít. Děti jsou po jednom vyvolány ke stolečku s knihou a přečtením jedné větičky všem předvedou, jak se naučili za ten první rok ve škole číst. Nakonec děti společně zarecitují rytířský slib králi. Některé paní učitelky mají pro rodiče ještě secvičen krátký program v podobě básniček a písniček, což vždy vítáme.

V plné sestavě

Malý čtenář

Pak se již přistoupí k samotnému pasování. Prvňáčci postupně poklekají před krále a jsou jím pasováni. Za odměnu dostanou pasovací glejt a knížku pro prvňáčka. Protože své větičky děti postupně čtou z knížky O pejskovi a kočičce, konkrétně o tom, jak si dělali dort, připadalo nám symbolické zakončit slavnost tím, že jim jeden takový, pro ně speciálně vytvořený, předáme. Jaká by to přeci byla slavnost, kdyby nebyla zakončena hostinou!

Pasování

Bezprostředně po pasování

Dort pro rytíře

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Dolní Bousov.