I letos – stejně jako před dvěma lety – se francouzští knihovníci sešli v Paříži na kongresu své asociace – ABF (Association des Bibliothécaires de France, Asociace francouzských knihovníků). Ta byla založena již v roce 1906, sdružuje knihovníky ze všech typů knihoven a těch je více tři tisíce – vedle knihovníků mezi nimi najdeme i další profesionály z příbuzných oblastí (knihkupce, nakladatele, dodavatele databází a knihovních softwarů či zřizovatele knihoven). O administrativní činnosti a publikační činnost či koordinaci akcí se stará pět stálých zaměstnanců, vlastní činnost zajišťuje Národní rada ABF a 21 regionálních skupin. Každoroční třídenní kongres ABF patří mezi významné knihovnické akce. Vždy se snaží otevírat nová aktuální témata. Zopakujme si některá z témat předchozích let:

• 2010 – Bibliothèques: et si on parlait d'argent? (Knihovny – co kdybychom hovořili o financích?),

• 2012 – La bibliothèque, une affaire publique (Knihovna, věc veřejná),

• 2013 – La bibliothèque, fabrique du citoyen (Knihovna, prostor pro utváření občanské společnosti),

• 2014 – Bibliothèques, nouveaux métiers, nouvelles compétences (Knihovny – nová povolání, nové kompetence),

• 2016 – Innovation en bibliothèque: sociale, territoriale et technologique (Inovace v knihovnách: sociální, územní i technologická),

• 2018 – À quoi servent les bibliothèques? (Komu slouží knihovny?)

Letošní, 65. kongres ABF, spojený s valnou hromadou členů asociace, se konal ve dnech 6. až 8. června 2019 v Paříži a nesl název Au-delà des frontières (Knihovny mimo hranice). A hranice byly v tomto případě pojaty velmi široce – ať už teritoriální, mezi institucemi, mezi knihovnami i čtenáři, hranice v člověku samém z hlediska jazykového, věkového nebo například vzdělanostního. Ve všech těchto aspektech lze najít úlohy pro knihovny dnešní doby.

Zahájení kongresu (zdroj: web ABF)

Náplní kongresu byla více než dvacítka přednášek a cyklů příspěvků. ABF také organizovala krátká setkání účastníků kongresu s členy komisí ABF, které se zaměřují na konkrétní témata práce v knihovně (mj. práce s dětskými čtenáři, univerzitní knihovny, vzdělávání knihovníků, digitální knihovna, zahraniční spolupráce), nebo hodinu otázek na reprezentanty ministerstva kultury či školství. Součástí kongresu je i prostor pro vystavovatele – více než sedmdesátka z nich nabízela například digitální dokumenty, databáze, software pro knihovny, nábytek do knihoven, svůj stánek zde mělo mj. i nakladatelství se speciální nabídkou (knihy pro děti s poruchami zraku), asociace na podporu četby atp.

Úvodní den mezi vystavovatele spolu s předsedkyní ABF přišel i ministr kultury Franck Riester (zdroj: web ABF)

Časově nebylo možné obsáhnout vše, řada akcí se odehrávala na různých místech ve stejnou dobu. Ale již před začátkem kongresu účastníci dostali podrobný program a mohli si vybrat, kterých akcí se zúčastní. Zajímavý byl tradičně i formát příspěvků – většinou k jednomu tématu vystupovali dva až tři přednášející, s moderátorem, který představoval přednášející i pokládal doplňující dotazy. A téměř stejná část času jako příspěvkům byla vyhrazena i následující diskuzi. Posluchači byli velmi aktivní a mnohdy ani tento velkorysý čas k diskuzi nestačil.

A nyní několik postřehů z přednášek i z celého kongresu. Hned na úvod zmíním neobvyklé zahájení – přesněji příjezd účastníků akce Cyclo-Biblia před slavnostním zahájením kongresu.

Cyclo-Biblio je totiž každoroční akce cca 50 knihovníků, kteří týden na kole projíždějí region směrem k místu konání kongresu a cestou navštěvují vybrané knihovny. Letos to bylo více než 330 km z Le Havru přes Rouen do Paříže. Vedle vzájemné výměny zkušeností je to také zajímavá kampaň, která má propagovat služby knihoven a zvyšovat povědomí o nich.

Příjezd účastníků Cyclo-Biblio na kongres ABF (foto: Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích)

Z prvního dne ještě zdůrazním dvě akce – prvním bylo téměř dvouhodinové setkání zahraničních účastníků a hostů na kongresu s francouzskými kolegy. Ti zde hovořili o tom, co považují za významné pro rozvoj knihovnictví ve svých zemích. Zaznělo i jméno České republiky – ve svém krátkém příspěvku jsem mluvila o oslavách 100. výročí prvního knihovnického zákona i o jeho přínosu. Toto téma vzbudilo docela diskuzi – Francie totiž žádný zákon o knihovnách nemá.

Setkání zahraničních účastníků kongresu (foto: Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích)

Mediální výchova – nová úloha pro knihovny – to byl název jednoho z bloků přednášek prvního dne. Vedle sebe zasedli knihovníci, novináři, učitelé. Volně cituji jednoho z přednášejících, knihovníka univerzitní knihovny v Paříži: „Vždycky jsem si myslel, že falešným zprávám uvěří jen lidé nevzdělaní a hloupí. Ale zjistil jsem, že jedním z autorů a horlivých propagátorů fake news je náš bývalý student a dodnes dlouholetý čtenář naší knihovny. A naopak, z druhé strany vím, že mezi našimi čtenáři jsou i novináři – ti znají mechanismy a správné techniky, jak předávat informace a fakta. Nemají však proti sobě to správné publikum – proto vzniklo tohle opravdu reálné partnerství: Noviny plus knihovna.“ Vedle klasických dokumentů o principech ověřování pramenů seznámili s únikovou hrou, která je na univerzitě velmi oblíbená. V následné diskuzi zazněly i otázky týkající se zachování neutrality knihoven při hodnocení informací.

Z druhého dne kongresu zaujal i cyklus příspěvků s názvem Nové hranice knihoven – nové vybavení. Byly zde názorné ukázky vybavení knihoven, které se přizpůsobuje novým úlohám – ať už to byla knihovna v Thionville nebo malá vysokoškolská knihovna École des Ponts ParisTech. Obě tyto knihovny by měli navštívit účastníci studijní cesty SKIP v květnu 2020.

Poslední den kongresu jsem si nenechala ujít moderátorku bloku Amandine Jacquet, kterou si členové SKIP možná pamatují díky její přednášce o knihovně jako třetím místě na valné hromadě SKIP v Hradci Králové, a její blok Různorodost i limity knihovnického povolání. Na řadě příkladů nových služeb ukázala, jak se musí měnit i knihovník a požadavky na něj. Ve své úvodní prezentaci představila několik příkladů atypických knihovních fondů a služeb, které fungují ve Francii či v zahraničí – mj. půjčování nářadí, hudebních nástrojů, oděvů, semínkovny nebo šicí dílny. Na ni pak navázali další řečníci s konkrétními příklady, jak se jejich knihovny proměnily a přizpůsobily novým požadavkům veřejnosti. Prvním byla malá knihovna v oblasti se stárnoucí populací (300 obyvatel) v Saint-Denis-les-Martels s novým multifunkčním pracovním prostorem, který funguje jako knihovna, sociální středisko i poštovní pobočka. Následovala prezentace Knihovny Zoetermeer v Nizozemí, kde vedle klasických knihovnických výpůjčních služeb najdeme další prostory pro kulturní, sociální a vzdělávací akce i pro záležitosti místní komunity nebo pro její správní služby (mj. vyřízení cestovního pasu nebo řidičského průkazu). Tzv. participativní knihovna v Zoetermeeru se stala i zajímavým místem pro místní podniky a organizace (je jich více než 50) – ti využívají sdílených prostorů v knihovně, organizují zde workshopy pro své uživatele i pro veřejnost apod.

Stejně zajímavá byla řada dalších příspěvků, např. na téma digitálního začleňování a vzdělávání seniorů, teenagerů jako specifického publika či partnerství a spolupráce s jinými typy organizací. Snad i tento malý výběr ukazuje, že naši francouzští kolegové řeší podobné odborné problémy a umějí o nich diskutovat i hledat řešení.