Ve dnech 5.–6. března 2019 se v Městské knihovně v Jihlavě uskutečnil seminář pořádaný Zaměstnavatelskou sekcí SKIP. První den byl věnován zákoníku práce. Seminář vedl advokát, specialista, odborný konzultant a lektor v oblasti pracovního práva JUDr. Miloš Hejmala. V průběhu dopoledne seznámil posluchače s aktuálními informacemi, které přináší zákoník práce v roce 2019, jako je např. zrušení karenční doby od 1. července, což znamená, že firmy od tohoto data budou muset svým zaměstnancům v případě pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy/platu již od prvního dne (§ 192 zákoníku práce), a z toho vyplývající možné dopady do firemní praxe. Dále přiblížil problematiku pracovně-lékařské služby, která zahrnuje nejen pracovně-lékařské prohlídky zaměstnanců, ale i odborné zdravotnické poradenství se zaměřením na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně pracovně-lékařského dohledu na pracovišti.

Odpolední program byl zaměřen na témata, o která účastníci projevili zájem. Velmi diskutovanou byla oblast ovlivňující slaďování osobního a pracovního života uzpůsobením pracovní doby, jako je např. možnost zavedení pružné pracovní doby (§ 85 zákoníku práce). Nejdelší časový prostor byl však věnován v současné době velmi žádanému a populárnímu benefitu, kterým je práce z domova, tj. tzv. home office nebo homeworking (§ 317 zákoníku práce), a zákonným podmínkám pro jeho zavedení. JUDr. Hejmala zdůraznil, že na žádný z uvedených režimů pracovní doby není právní nárok, jejich zavedení je na rozhodnutí zaměstnavatele.

Tématem druhého dne byla příprava novely Katalogu prací pro povolání knihovník a příručky pro personální práci v knihovnách, která bude metodickým doporučením Ministerstva kultury ČR. Po dvouleté práci je příprava těchto dokumentů dokončena. PhDr. Vít Richter představil finální návrh novely a obsah příručky. Cílem workshopu bylo projednání a odsouhlasení návrhu obou dokumentů před jejich předložením na Ministerstvo kultury ČR.

Záměrem novely je přizpůsobení Katalogu prací současným podmínkám, zejména odstranění regionálního principu (tj. klasifikace prací na základě územní působnosti knihovny), který je v současném katalogu určující pro zařazení prací – a tím i pracovníků – do platových tříd. Účelem příručky pro personální práci v knihovnách je usnadnění práce s Katalogem prací a zpřesnění zařazování pracovníků do platových tříd.

Aktuální informace o přípravě novely Katalogu prací jsou dostupné na portálu Informace pro knihovny, kde je uveden i konečný návrh katalogových vět a činností ve formě excelového souboru. První záložka Knihovnické činnosti – přehled je strukturována tak, aby byla zřejmá náhrada stávajících katalogových vět novými. U každé katalogové věty je uveden seznam příkladů činností, které zpřesňují její obsah. Seznam činností bude součástí připravované příručky, jednotlivé činnosti nenahrazují katalogové věty ani nerozšiřují jejich obsah. Mají ilustrační charakter a mohou být využity již nyní např. v popisu práce. Soubor obsahuje i definice některých termínů, které byly užity v popisu katalogových vět a činností. Tam, kde to bylo možné, byly definice přebírány z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV).

Návrh novely Katalogu prací se týká povolání 2.03.01 knihovník. V katalogu jsou však i další povolání, které lze použít k zařazování knihovníků do platových tříd. Nejznámější a nejvíce využívané je zřejmě povolání 2.16.08 lektor-instruktor, ve kterém jsou v platové třídě 9 a 10 uvedeny činnosti vztahující se ke knihovnám s lokální a regionální působností. Z důvodu požadavku na odstranění regionálního principu navrhujeme změnu i u těchto vět. Další příklady činností z jiných povolání v aktuálním Katalogu prací, které jsou využitelné v knihovnách, budou součástí metodické příručky.