Přednáška Českého komitétu Modrého štítu v Národním archivu

Kulturní a archivní dědictví nemusí být ohroženo jen válečnými událostmi, přírodními katastrofami apod., ale i neblahou činností člověka, včetně činnosti trestné. Na toto téma, jeho specifickou podobu, se zaměřila přednáška pořádaná Českým komitétem Modrého štítu ve spolupráci s Národním archivem dne 5. února 2019. Přednášející nad jiné povolaný, JUDr. Ing. František Beneš, CSc., soudní znalec a člen i mezinárodních asociací v oboru filatelie, předseda Komise znalců Svazu českých filatelistů, ji nazval K ochraně předmětů filatelistického zájmu obsažených v archivních a muzejních fondech. Přednášku na obdobné téma vyslechli před lety zaměstnanci Státního oblastního archivu v Praze v souvislosti s tehdy nedávnými krádežemi v některých archivech1.

Úvodní slovo pronesla PhDr. Jana Součková, DrSc., předsedkyně Českého komitétu Modrého štítu

Úvodní slovo pronesla PhDr. Jana Součková, DrSc., předsedkyně Českého komitétu Modrého štítu
Úvodní slovo pronesla PhDr. Jana Součková, DrSc., předsedkyně Českého komitétu Modrého štítu

V poutavém výkladu s řadou ukázek seznámil přednášející auditorium konferenčního sálu Národního archivu s předměty filatelistické povahy včetně tzv. předznámkového období z hlediska sběratelských zájmů. Dotkl se proto rovněž i historie pošty a poštovnictví. Jak pracovníci archivů, tak muzeí i dalších „paměťových“ oborů, kde se zájmy historické střetávají se zájmy sběratelskými, většinou ani netuší, jakou hodnotu filatelistické předměty mají. Pro historiky a příbuzné obory je pochopitelně cenný obsah příslušného dokumentu, jeho vypovídací hodnota, spojení s konkrétní událostí či osobou i v širším kontextu. Známek a kolků si většinou příliš nevšímají, snad jen přitištěných pečetí.

Obsahem přednášky našeho předního znalce oboru byl stručný výčet a alespoň základy rozpoznání filatelistických „cenností“. Vedle ukázek a rozborů tzv. skládaných dopisů, novinových kolků z 19. století či poštovních známek poukázal kromě jiného i na možnou existenci neupotřebených známek, které odesilatel přiložil ke svému podání, na doklady související s vojenskou poštou či s tzv. skautskou poštou po vzniku Československa. Sběratelsky cenné jsou i některé pohlednice dnes již neexistujících míst nebo objektů, některé korespondenční lístky, dopisní obálky či dopisnice s razítkem neobvyklého poštovního útvaru (z vojenské pošty třeba z lodí či ponorek), cenná je korespondence členů československých legií apod. Nejrozšířenějšími předměty filatelistického zájmu obsaženými zejména v úředních spisech uložených v archivních fondech jsou bezesporu kolky, z nichž některé mohou být i velmi cenné – sběratel to ví, archivář či pracovník muzea většinou nikoliv. Příkladem mohou být předchůdci dnešních nalepovaných kolků, tzv. signety. Jejich počátek u nás sahá až do konce 17. století. Byly to vlastně otisky razítek na čistých arších papíru, který prodávaly tehdy vzniklé kolkovní úřady. Také vzhledem k tomu, že se nepoužívaly dlouho, jsou dnes ze sběratelského hlediska velmi cenné.

Přednášející JUDr. Ing. František Beneš, CSc.

Přednášející JUDr. Ing. František Beneš, CSc.
Přednášející JUDr. Ing. František Beneš, CSc.

Ukázky, včetně sběratelských, respektive aukčních cen, přítomné zaujaly, což se odrazilo i v bohaté diskuzi. V ní došlo i na několik let staré, ale stále živé události spojené s krádežemi tohoto typu archiválií v našich archivech a muzeích. Vleklá soudní řízení, kdy hrozilo, že z hlediska žalujících institucí prokazatelný zloděj získá zpět některé archiválie, protože se nepodaří prokázat jejich původ, je alarmující. Z diskuze vyplynulo, že nejdokonalejším způsobem ochrany a hlavně prokazatelnosti vlastnických práv by bylo razítko na příslušné archiválii. To je však z hlediska autenticity dokumentu i na základě pochopitelných odborných námitek restaurátorů prakticky neuskutečnitelné. Digitalizovat kilometry spisů uložených v archivech spadá zatím rovněž do kategorie obtížné proveditelnosti. Ani mikrotečka na každém listu není řešení – je drahá. Řešením je zatím, zdá se, důsledná kontrola badatelů zejména při jejich odchodu, zákaz vstupu s taškami, v kabátech s kapsami apod. do studijních prostor. Tzv. paginace tisíců stran předkládaného studijního materiálu je časově a koneckonců i finančně (někdo to dělat musí a musí dostat zaplaceno) velmi náročná. A tak lze pokračovat.

Fotografie pocházejí z archivu Asociace muzeí a galerií ČR.

Redakční poznámka: Jedná se o redakčně upravenou verzi článku, který byl původně publikován v č. 2/2019 Věstníku AMG na s. 20.

  • 1. BENEŠ, František. Archivní materiály z hlediska filatelie. Archivní časopis. 2011, roč. 61, č. 2, s. 144–158.
Vaše hodnocení: 'dávám palec dolů'.

Komentáře k článku