O průzkumu

Průzkum názorů členů SKIP na Bulletin SKIP byl pod názvem Váš názor na Bulletin SKIP realizován od 11. do 30. listopadu 2016. Názory členů SKIP byly získány prostřednictvím dotazníku, který připravil výkonný výbor SKIP. Smyslem průzkumu bylo zjistit, jakým směrem by se Bulletin SKIP měl v roce 2017 vydat, mj. zda by měl nadále vycházet souběžně v tištěné a online podobě, nebo již výhradně v online podobě.

K účasti v průzkumu byli členové SKIP vyzváni prostřednictvím elektronické konference všech členů SKIP skip@cvut.cz, doplňkově pak i v dalších elektronických konferencích SKIP.

Dotazník byl k dispozici prostřednictvím služby Formuláře Google a byl také – ve formátu PDF – součástí e-mailu zaslaného do elektronických konferencí.

Otázky v dotazníku

Dotazník obsahoval celkem osm otázek (včetně závěrečného prostoru pro komentář), z nichž čtyři byly povinné a čtyři nepovinné. S výjimkou posledních tří otevřených otázek se jednalo o otázky uzavřené.

První dvě (povinné) otázky byly identifikační – účastníci průzkumu nejprve uváděli, z kterého regionu SKIP jsou a zda odpovídají jako individuální členové nebo jako zástupci institucionálního člena. Respondenti měli možnost uvést, že odpovídají zároveň jako individuální i institucionální členové.

Smyslem třetí (nepovinné) otázky bylo zjistit, jak jsou pro členy SKIP přínosné jednotlivé typy článků (články s odbornou tematikou, články o nových nebo rekonstruovaných budovách knihoven, přehledy udělených knihovnických cen, informace o dění v ústředních orgánech SKIP, informace o dění v regionech, kalendáře akcí, recenze, rozhovory a zprávy z akcí).

Ve čtvrté (povinné) otázce se respondenti vyjadřovali k tomu, jak dosud četli bulletin – zda využívali online podobu, tištěnou podobu, jejich kombinaci nebo jej vůbec nečetli.

V páté (povinné) otázce jsme zjišťovali, zda má bulletin i nadále vycházet v tištěné podobě. Respondenti mohli zvolit jednu z pěti možností na škále od „určitě ano“ po „určitě ne“.

V posledních třech (nepovinných) otázkách měli účastníci průzkumu možnost vyjádřit se k tomu, zda jim v bulletinu něco chybí a zda by tam něco naopak nemuselo být, a uvést jakýkoliv další komentář k dotazníku.

Účast v průzkumu

Průzkumu se zúčastnilo celkem 504 členů SKIP, z toho se ve dvou třetinách případů jednalo o individuální členy a ve třetině případů o členy institucionální. Většina respondentů dotazník vyplnila online, pouze šest respondentů své odpovědi zaslalo e-mailem a čtyři klasickou poštou.

Pokud respondenti uvedli, že odpovídají jak jako individuální, tak jako institucionální členové, byly jejich odpovědi započítány dvakrát.

V době konání průzkumu měl SKIP celkem 1 637 členů, z toho 948 členů individuálních a 689 institucionálních. Průzkumu se tedy zúčastnila necelá třetina (31 %) všech členů SKIP, konkrétně více než třetina (36 %) individuálních členů SKIP a necelá čtvrtina (24 %) institucionálních členů.

Nejvíce individuálních členů odpovědělo z regionu 01 Praha, nejméně z regionu 05 Chomutovsko (to ovšem souvisí i s velikostí regionu). Z hlediska institucionálních členů byl nejvíce zastoupen region 10, tj. Region Moravskoslezského a Olomouckého kraje, nejméně pak region 05 Chomutovsko. Podrobnosti jsou zachyceny v grafu 1.

Graf 1: Počet odpovědí podle regionů

Pokud se týká přínosu jednotlivých typů článků, u všech typů převažuje názor, že jsou spíše přínosné, popř. i velmi přínosné. Podrobnější výsledky jsou zachyceny v grafech 2 až 10 (možnost „nemohu posoudit, tyto články nečtu“ byla v grafech zestručněna na výraz „nevím“).

Graf 2: Přínos článků s odbornou tematikou

Graf 3: Přínos článků o nových nebo rekonstruovaných budovách knihoven

Graf 4: Přínos přehledů udělených knihovnických cen

Graf 5: Přínos informací o dění v ústředních orgánech SKIP

Graf 6: Přínos informací o dění v regionech

Graf 7: Přínos kalendářů akcí

Graf 8: Přínos recenzí

Graf 9: Přínos rozhovorů

Graf 10: Přínos zpráv z akcí

Graf 11 zachycuje, jak respondenti četli bulletin.

Graf 11: Způsoby čtení Bulletinu SKIP

Na otázku, zda má bulletin i nadále vycházet v tištěné podobě, převažovala odpověď, že spíše nikoliv, viz graf 12.

Graf 12: Má podle Vás Bulletin SKIP i nadále vycházet v tištěné podobě?

Pokud sjednotíme kategorie „určitě ano“ a „spíše ano“ (jako „ano“) a kategorie „spíše ne“ a „určitě ne“ (jako „ne“), zjistíme, že přes 54 % všech respondentů (273 členů) si přeje, aby bulletin nadále nevycházel v tištěné podobě a přes 26 % všech respondentů (185 členů) si naopak přeje, aby v tištěné podobě naopak vycházel i nadále.

58 z těch, kteří nyní čtou bulletin pouze v tištěné podobě, je pro, aby bulletin nadále vycházel pouze online. To představuje téměř 12 % všech respondentů.

Stejně to vidí 128 z těch, kteří čtou bulletin někdy online a někdy v tištěné podobě. To je přes 25 % všech respondentů.

Níže uvádíme výběr z odpovědí na poslední tři otevřené otázky (je ponecháno původní znění odpovědí, opraveny byly pouze zjevné překlepy a chyby v interpunkci).

Pokud se jedná o to, co čtenářům v bulletinu chybí, objevily se mj. následující odpovědi:

• „aktuální trendy v oboru“

• „Asi víc příspěvků o dění v regionech, které by mohly sloužit jako inspirace“

• „Inspirace z praktického života knihovníků v zahraničí, hlavně z veřejných knihoven v menších místech.“

• „Představení programu jednotlivých regionů SKIP“

• „Většina článků je o tom, co bylo. Možná by bylo lepší psát s dostatečným předstihem i o tom, co se ve SKIPu chystá a i konkrétní inspirace k jednotlivým akcím.“

• „Víc pozornosti malým venkovským knihovnám“

• „Více informací o projektech realizovaných na základě získaných dotací např. z Knihovny 21. století“

• „Více informací z akademického prostředí“

• „Více informací z regionů a sekcí. Ale za to nemůže redakční rada.“

• „Více konkrétních tipů na originální služby a nápady knihoven.“

• „více odborných článků“

• „vysvětlující informace ke strategii SKIP, připomenutí důležitých milníků z historie, ohlédnutí za úspěšnými projekty a jejich autory (např. kdo vymyslel Týden veřejných knihoven, jaké bylo jeho poslání?)“

Z odpovědí na otázku, co by naopak v bulletinu nemuselo být, můžeme uvést např.:

• „Těžko říct, každého zajímá něco jiného, knihovníka z velké knihovny, z malé knihovny, když nemám o článek zájem, prostě ho nečtu. Jiný si ho ale třeba přečte rád a pomůže mu.“

• „Mohlo by být méně článků s odbornou tematikou“

• „recenze“

• „regionální informace“

• „zprávy z akcí, které proběhly před čtvrt rokem“

V komentáři se objevily mj. následující náměty:

• „Časopis čtu ráda, obě verze.“

• „děláte to dobře, děkuji za všechny informace a přeji hodně úspěchů v dalším pokračování“

• „Jsem celkem spokojená, bulletin není jediný zdroj informací a ani nemůže být, ale čtu ho ráda. Jsem v malé profesionální knihovně s 1 úvazkem a s dalšími kolegy(němi) se vidím málokdy. Netrvám na tištěné podobě, ekonomické důvody jsou jasné.“

• „Cením si legislativních informací od dr. Richtera.“

• „Jsem přesvědčen o tom, že Bulletin má svůj význam, ale již pouze v elektronické podobě. Uspořené prostředky na tisk lze použít na další aktivity SKIP.“

• „Mělo by být více prostoru věnováno opravdu novinkám v knihovnictví a novým proudům, trendům a možnostem, kterými by se knihovny měly vydávat. Plus inspirace ze zahraničí.

• „Možná by to chtělo nějakou grafickou změnu, když je to výročí.“

• „Pokud by nevycházela tištěná verze, velmi bych uvítala upozornění e-mailem.“

• „Přikláním se k názoru, aby Bulletin vycházel pouze elektronicky, i když až dosud jsem dávala přednost tištěné verzi. Ušetřily by se finanční prostředky a prostě je to přirozený vývoj. Pokrok se nedá zastavit.“

• „Vím, že tištěná verze Bulletinu je drahá, naopak e-verze by umožnila zveřejnit mnohem více fotografií z knihoven u nás i v zahraničí, což v tištěné verzi je z finančních důvodů omezené. Pokud by ale Bulletin byl pouze elektronicky, přišli by o jeho obsah ti kolegové, kteří nemají přístup k internetu. Otázka je, kolik jich je a zda nemají možnost přečíst si e-Bulletin třeba v knihovně ve svém okolí.“

• „Vřelé poděkování PhDr. Ladislavu Kurkovi za desítky let trvající službu českému knihovnictví a za kvalitní časopis, který je podporou vzájemné pospolitosti české knihovnické obce. To je také důvod, proč by měl zůstat i nadále tištěný.“

Ze závěrečných otevřených otázek jasně vyplývá, že názory řady respondentů na obsahovou skladbu časopisu se značně liší – zatímco jedni by například uvítali více odborných článků, jiní naopak méně; podobně je tomu v případě zpráv z regionů, jejichž rozsah by někteří respondenti spíše omezili a jiní spíše rozšířili. Tuto situaci výstižně zachytil jeden z respondentů, když poznamenal, že „[v] časopise nemusí být všechno a nelze vyhovět všem“.

Závěrem

Jménem redakční rady Bulletinu SKIP bych ráda velmi poděkovala všem účastníkům průzkumu. Díky tomu, že průzkumu se zúčastnila téměř třetina všech členů SKIP, lze jeho výsledky vnímat jako relativně reprezentativní.

Z průzkumu vyplynulo, že po obsahové stránce jsou členové SKIP s podobou bulletinu v zásadě spokojeni, jak dokládají odpovědi na otázky o přínosu jednotlivých typů článků. Je však nutné poznamenat, že ze závěrečných otevřených otázek jasně vyplynulo, že neexistuje shoda v tom, co přesně a v jakém rozsahu by bulletin měl obsahovat.

Díky průzkumu bylo také zjištěno, že více než polovina individuálních i institucionálních členů si přeje, aby bulletin vycházel již pouze v online podobě. Téměř 12 % respondentů aktuálně čte bulletin pouze v tištěné podobě, a přesto je zároveň pro, aby do budoucna vycházel pouze online.

Na základě předběžných výsledků průzkumu, který byly zpracovány na začátku prosince 2016, tj. bezprostředně po ukončení dotazníkového šetření, byla zpracována grantová žádost do programu Knihovna 21. století (v březnu 2017 byla žádost schválena). Aktuálně se počítá s tím, že běžná čísla bulletinu budou nadále vycházet výhradně online, zvláštní čísla budou dostupná v online i tištěné podobě.

S výsledky průzkumu budeme při přípravě a rozvoji Bulletinu SKIP pracovat i nadále.

Autorkou grafů je Linda Jansová z Národní knihovny ČR.