Co je nového ve vaší oblíbené Knihovně Uměleckoprůmyslového musea v Praze [1]

Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze [7] (UPM) byla vždy vyhlášená rychlou a profesionální službou i velkorysou otevírací dobou. Obětavostí zaměstnanců nebylo zavřeno ani za obou světových válek, ani během rekonstrukce budovy muzea. Znemožnění výpůjční služby v loňském a letošním roce je pro pracovníky knihovny zdrojem frustrace, ale umožnilo zaměřit síly na sdílení informací digitálně – přichystaná a původně odložená výstava má nyní svou online verzi.

[8]
Logo knihovny (zdroj: archiv Knihovny UPM)

Rozvoj knihovny po renovaci muzea

V návaznosti na dříve publikované články o Knihovně UPM je třeba vyjádřit uznání bývalé ředitelce PhDr. Evě Vondálové.1 Po rekonstrukci historické budovy muzea byl pod jejím vedením celý fond vystěhován z mimopražských depozitářů a uložen v Praze – v hlavní budově [9] a z části též v Praze 13 – Stodůlkách. Fond již tehdy obsahoval přes 190 tisíc svazků, což je zhruba 230 tun a téměř 6 750 metrů čtverečních nejrůznějších dokumentů.2 Od otevření 15. listopadu 2017 je studovna volně přístupná všem návštěvníkům – bez nutnosti čtenářské registrace (přesněji řečeno registraci nepotřebují návštěvníci studovny, kde je k dispozici příručka, volný výběr knih ze sledovaných oborů, aktuální čísla časopisů a některé nové přírůstky; pro přístup k celému fondu knihovny – objednávání publikací ze skladu – je registrace již nutná).

[10]
Studovna Knihovny UPM (foto: Ondřej Kocourek, UPM)

[11]

 

[12]
Ukázky z fondu Knihovny UPM (foto: Ondřej Kocourek, UPM)

Evidence čtenářů byla zautomatizována, registrace je rychlá a díky tomu, že je většina svazků uložena na místě, trvá vyskladnění požadovaných dokumentů pár minut. Téměř celý fond je dohledatelný v online katalogu. Díky prezenční výpůjčce je požadovaný svazek vždy dostupný.

Zavedena byla i identifikace knih pomocí RFID, což mimo jiné umožnilo ochránit volně přístupné publikace ve studovně. V té je k dispozici přes 100 titulů periodik a téměř 1 300 odborných publikací; dále jsou vyloženy nejzajímavější nové přírůstky a publikace k výstavám v muzeu.

Byly získány granty na retrokatalogizaci, ochranu fondu a digitalizaci časopisů a jejich následné zpřístupnění v Krameriu UPM. Z grantu VISK 3 Ministerstva kultury ČR byl zakoupen knihovní systém Verbis s webovým katalogem Portaro a technologie RFID. Z programu VISK 5 byla hrazena retrokatalogizace a z programu VISK 7 Kramerius UPM a ochrana fondu. Z prostředků muzea byly zakoupeny nové počítače pro čtenáře i zaměstnance a ve studovně byla zavedena wi-fi.

Začalo též pravidelné rozesílání zpravodaje (k jeho odběru [13] se může přihlásit každý), byly pořádány komentované prohlídky a další akce a Knihovna UPM doplňovala svými příspěvky facebookové stránky muzea [14].

Novinky v roce 2020

V roce 2020, již za nového ředitele Ing. Jaroslava Kosteckého, byly ve studovně opraveny hodiny [15] a podařilo se docílit reinstalace fajánsových váz a japonských zásobnic [16] ze sbírek muzea do vyšších polic barokních knihovních skříní.

[17]
Hodiny nad knihovním pultem ve studovně navrhoval Josef Schulz, architekt budovy muzea (foto: Ondřej Kocourek, UPM)

[18]
Váza, fajáns, bílá glazura, kobaltem malovaný dekor chinoiserií. Německo, 1. polovina 18. století (foto: Gabriel Urbánek, UPM)

[19]
Zásobnice, porcelán, malba kobaltem pod glazurou, červeným, zeleným emailem a zlatem na glazuře. Japonsko, 1. polovina 18. století (foto: Gabriel Urbánek, UPM)

[20]
Momentka z instalace (foto: Jana Hessová, UPM)

Založen byl rovněž vlastní profil knihovny na Facebooku [21]. Kromě zajímavostí z fondu, nových přírůstků a aktuálního dění vyvolalo zájem zapojení týmu Knihovny UPM do výzvy Do práce na kole [22].

[23]
Tým Knihovny UPM se v roce úspěšně zapojil do výzvy Do práce na kole (foto: Marie Filipcová, UPM)

Skupinová fotografie týmu Knihovny UPM dokonce letos sloužila k motivaci účastníků na webu organizátora [24].

V roce 2020 také vznikl nový web knihovny [7]. Jeho podoba odpovídá vývoji v dané oblasti – prioritou bylo zviditelnění nejhledanějšího obsahu, jednoduchost, přehlednost a moderní vzhled přizpůsobený pro přístup také z tabletu a mobilu. Web vystavěla pracovnice knihovny na redakčním a publikačním systému WordPress.^.

Výstava unikátních svazků z Knihovny UPM

Vraťme se však ještě do historie. Knihovna byla založena spolu s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze v roce 1885 a po provizorním provozu v Rudolfinu (1887–1900) otevřena 20. listopadu 1900 v nově postavené budově UPM, kde je dodnes v původních prostorách. V roce 2020 tedy uplynulo 135 let od založení a 120 let od otevření knihovny.

Právě stodvacáté výročí otevření knihovny v roce 2020 mělo být připomenuto výstavou ve foyer muzea. Na výstavu byla vybrána esteticky zajímavá a historicky hodnotná díla z fondu a knižní zajímavosti vynikající svým zpracováním a obsahem – například:

• svazek 125 listů vzorů dekorací a ozdob z 19. století3;

• katalog k výstavě obrazů Edvarda Muncha v Praze v roce 19054;

• pětadvacet kolorovaných mědirytin zachycujících Prahu v druhé polovině 18. století5;

• svazek 120 listů se vzory ozdobných střapců6;

• jeden ze čtyř svazků encyklopedie rostlin7;

• obrazová učebnice krasopisu8.

[25]

[26]

[27]
Spécimens de la Décoration et de L’Ornementation au XIXe Siècle par Liénard

[28]
Edvard Munch

[29]
Altprager Stadtbilder

[30]
Neuheiten in Posamenterien für Möbel und Decoration

[31]
Encyclopédie artistique et documentaire de la plante

[32]
L'art d'ecrire réduit a des démonstrations vraies

Plánované zahájení výstavy bylo původně vzhledem k uzavření muzea odloženo na neurčito; nakonec výstava proběhla od května do července 2021 [33].

Výstavě je také věnována speciální webová stránka [34] s ukázkami děl z expozice, informacemi o významných osobnostech spojených s knihovnou nebo citáty z dobových pramenů a knihovním řádem z roku 1897. Je třeba doplnit, že při sestavování podrobné historie byla přínosem Kronika Knihovny UPM vedená PhDr. Jarmilou Okrouhlíkovou.

[35]
Poutač k online výstavě [34] (zdroj: archiv Knihovny UPM)

Znovuobjevené knihy přání a stížností

Při výběru vhodných děl pro expozici objevovaly pracovnice knihovny nejrůznější pozoruhodnosti, například vlastnoruční věnování od významných osobností, zajímavá exlibris nebo překrásné předsádky – z šesti z nich byly před loňskými Vánoci vytvořeny záložky pro čtenáře.

[36]

[37]

[38]
Předsádky knih z fondu posloužily jako podklad pro reklamní záložky (zdroj: archiv Knihovny UPM)

Na základě zmínky z výroční zprávy z roku 19189 byly hledány a v roce 2021 také nalezeny knihy přání a stížností – cenný zdroj poznatků o fungování knihovny mezi lety 1918 a 1988 (jedná se o celkem tři svazky formátu A5). První kniha Wünsche und Beschwerden / Přání a stížnosti byla založena 3. prosince 1918 a úvod vlastnoručně vepsal dr. Zdeněk Wirth.

[39]

[40]
První kniha přání a stížností založená 3. prosince 1918 (zdroj: archiv Knihovny UPM)

Na přípisy reagovali písemně vedoucí knihovny (Karel Herain, Helena Volavková Frankensteinová [41], Oldřich Jakub Blažíček [42], Jan Flajšhans [43], Dagmar Tučná, Nora Černá či Evžen Lukeš [44]). Pravidelní návštěvníci nejčastěji doporučovali publikace do fondu. Svými tipy přispěla i řada známých osobností, například František Tichý, Josef Havlíček, Josef Kalous, Jindřich Chalupecký, Miloš Hlávka nebo Otta Mizera.

[45]
Akademický malíř František Tichý navrhuje ke koupi Weiner Scenische Kunst – Přání a stížnosti, 1925 (zdroj: archiv Knihovny UPM)

V zápiscích můžeme též sledovat vývoj stížností na zimu ve studovně (první je z roku 1924 – nebylo uhlí) nebo téměř 50 let se objevující stížnosti na osvětlení, kterými zápisy v roce 1988 také končí. V budoucnu bychom tyto a další podobné prameny významné pro Knihovnu UPM rádi digitalizovali a zpřístupnili badatelům.

• 1. Autorkou předchozího článku z knihovny a o knihovně Uměleckoprůmyslové museum v Praze a jeho knihovna po rekonstrukci [46] (Bulletin SKIP, 2017, roč. 26, č. 4) je právě Eva Vondálová. Další podrobnosti o historii Knihovny UPM naleznete na webu knihovny [34].
• 2. Pro představu to odpovídá hmotnosti dvou plejtváků obrovských a rozloze fotbalového hřiště v Edenu. Pokud bychom poskládali knihy za sebe, jejich řada by měla téměř čtyři kilometry, což odpovídá dvěma tisícům tapírů na délku. Zdroj přepočtů: https://www.vaclavaky.cz/ [47] (https://github.com/kokes/vaclavaky [48]).
• 3. Spécimens de la Décoration et de L’Ornementation au XIXe Siècle par Liénard. Berlin, 1866 (signatura A925).
• 4. Edvard Munch. XV. výstava Spolku výtvarn. umělců „Manes“ v Praze, od 5. února do 12. března 1905 (signatura XXIIC4363/1-15 [49]).
• 5. Altprager Stadtbilder. 25 pittoreske Asichten nach den Original-Kupfestichen von Philipp und Franz Heger u. a. eingeleitet von August Ströbel. Verlag von Taussig & Taussig in Prag, 1910 (signatura E2160 [50]).
• 6. Neuheiten in Posamenterien für Möbel und Decoration. Wien, 1894 (signatura A302 [51]).
• 7. Encyclopédie artistique et documentaire de la plante. Paris 1908 (signatury B707/1 [52], B707/2 [53], B707/3 [54] a B707/4 [55]).
• 8. L'art d'ecrire réduit a des démonstrations vraies. Francie, datace neuvedena (signatura B555 [56]).
• 9. Zpráva kuratoria za správní rok 1918. Uměleckoprůmyslové museum Obchodní a živnostenské komory v Praze (signatura IaC113 [57]).