Knižní dárek ke stému výročí založení dětské čítárny v Klatovech [1]
Málokdo asi ví, jaká veliká událost se stala před sto lety v Klatovech. Dne 9. března 1921 zde byla slavnostně otevřena samostatná dětská čítárna. Jednalo se o počin na svou dobu dosti výjimečný a pro vývoj klatovského knihovnictví velmi významný. Ze zkušeností se zřizováním a provozem čítárny v Klatovech vycházela další města nejen u nás (Písek, Kutná Hora, Rokycany), ale i v zahraničí.
Vybudování dětské čítárny bylo velkým přáním učitele Josefa Aima. Když v roce 1918 přišel do Klatov na odpočinek, pustil se s velkým odhodláním do realizace svého snu. Jeho snaha a úsilí se vyplatily a sen se stal skutečností. Na slavnostní otevření dětské čítárny přišlo 135 chlapců a 83 děvčat! O jejím významu svědčí také slova státního instruktora, který městské knihovně v Písku radil: „Co se týče četby mládeže, doporučuji k úvaze zřízení zvláštní čítárny a poukazuji na vzorný a v každém ohledu zdařilý pokus v Klatovech.“ Čítárna fungovala samostatně až do roku 1951, kdy došlo k jejímu sloučení s veřejnou knihovnou.
Na úspěšné působení klatovské čítárny svoji činností navázalo a v současnosti pokračuje oddělení pro děti a mládež Městské knihovny Klatovy [8], kde rovněž vznikla myšlenka vydat ke stému jubileu knihu. Protože jsou děti milovníci pohádek, vyprávění, příběhů, tajemství, zázraků a fantazie, rozhodli jsme se vydat knihu bájí, legend a pověstí nejen z Klatov, ale i z širokého okolí. Ke spolupráci jsme přizvali našeho dlouholetého spolupracovníka a přítele, spisovatele a básníka Ondřeje Fibicha, který texty sesbíral, převyprávěl a zpracoval. Pověsti byly vybírány nejen ze zdrojů knihovny, ale i z muzea, a velkou částí přispěl i přímo pan Fibich ze svých sbírek. A jaká by to byla kniha pro děti, kdyby v ní chyběly ilustrace? Obrátili jsme se tedy na veřejnost s nabídkou, že se kdokoliv může podílet na výtvarném doprovodu knihy. Akce nesla název Perem a tuší. Zájemci dostali k dispozici dvacet pověstí, ke kterým mohli vytvořit ilustrace právě perem, tuší, tužkou. Nakonec tematické ilustraci věnovali svůj čas převážně děti z klatovské Základní umělecké školy Josefa Kličky [9]. Ilustrace byly použity nejen do knihy, ale vznikla i skvělá výstava.
[10]
Dítě a vlk (Justýna Matějková, 11 let)
[11]
Kuchařské škádlení (Justýna Matějková, 11 let)
[12]
Mochtín nejsou Kydliny (Adam Tuček, 11 let)
[13]
O názvu Klatov (Adam Tuček, 11 let)
[14]
Panna Marie Klatovská (Anna Trnková, 10 let)
[15]
Strážný pařezem (Simona Baselidesová, 19 let)
Kniha měla slavnostně přijít na svět za doprovodu hudebně-dramatického představení připraveného žáky Masarykovy základní školy Klatovy [16] pod vedením paní učitelky Steinerové. Protože nám kvůli pandemickým omezením nebylo přáno setkat se naživo v prostorách jezuitského refektáře, představili jsme knihu pověstí alespoň online formou.
[17]
Plakát k akci
Ke zhlédnutí je na YouTube kanálu Refektáře jezuitské koleje Klatovy:
[18]
Ondřej Fibich při natáčení křtu
Vydání publikace Klatovské báje, legendy a pověsti dle starých záznamů [19] finančně podpořilo město Klatovy a Plzeňský kraj. Kniha je k dostání v Městské knihovně Klatovy, v informačním centru a v regionálních knihkupectvích. Všem zájemcům ji rádi zašleme poštou.
Obrazový doprovod pochází z archivu Městské knihovny Klatovy.