Ohlédnutí za mezinárodní odbornou konferencí Profese knihovník – Dětský čtenář [1]
Ve čtvrtek 20. června 2019 se knihovníci z Česka, Slovenska a Polska sešli v kinosále Regionální knihovny Karviná [8] na mezinárodní odborné konferenci Profese knihovník – Dětský čtenář, kterou pořádala Regionální knihovna Karviná ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě [9].
Konference se konala pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. et Mgr. Lukáše Curyla a primátora města Karviné Ing. Jana Wolfa a uskutečnila se za finanční podpory Moravskoslezského kraje a statutárního města Karviné. Konferenci také sponzorsky podpořily společnosti ASTRA kancelářské potřeby s.r.o., CEIBA, s. r. o. a Florea.cz.
Konference se také zúčastnili čelní představitelé statutárního města Karviné – náměstek primátora Mgr. Andrzej Bizoń, vedoucí odboru školství a rozvoje Ing. Martina Šrámková, MPA, a vedoucí oddělení strategií a plánování Ing. Gabriela Monczková.
[10]
Hosté (zleva: PhDr. Marie Šedá, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., Mgr. Andrzej Bizoń, Ing. Martina Šrámková, MPA, Ing. Gabriela Monczková)
[11]
Mgr. Andrzej Bizoń, náměstek primátora města Karviné
[13]
PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
[14]
PhDr. Marie Šedá, vedoucí oddělení centra vzdělávání a regionálních služeb z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
[15]
Mgr. Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná
S prvním příspěvkem Podpora čtenářství v rodině a vliv čtenářství na prospěch dítěte ve škole vystoupil PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Patří k nejvýznamnějším osobnostem současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR, kde pracuje od roku 1971. Jeho příspěvek vycházel z výsledků celostátních průzkumů dětského čtenářství Národní knihovny ČR z let 2013 až 2017, konkrétně byl zaměřen na sledování vlivu rodinného prostředí na rozvoj čtenářství dítěte, včetně názoru rodičů na činnost veřejných knihoven. V této souvislosti byl také hodnocen vztah čtenářství a prospěch žáků ve škole.
V dalším příspěvku Złap pociąg do czytania! – formy animacji czytelnictwa dziecięcego v Miejskiej Bibliotece Publicznej w Jastrzębiu-Zdroju (Chyť vlak ke čtení! – formy animace dětského čtenářství v Městské veřejné knihovně v Jastrzębiu-Zdrój) představila Mgr. Maria Jasionek čtenářské aktivity pro malé čtenáře v Městské veřejné knihovně v Jastrzębie-Zdrój. Knihovna je skvělým místem, kde děti za pomoci kontaktu s knihou objevují svůj talent a uvědomují si své možnosti. Tím, že se účastní čtenářských projektů, mají nejmladší čtenáři možnost probudit kreativitu, která v nich dřímá. Knihovna v Jastrzębie-Zdrój realizuje pro děti a mládež oblíbená autorská setkání, literární a výtvarné dílny, umělecké dílny, multimediální lekce, knihovnické lekce, výstavy, divadelní představení, happeningy, venkovní akce mimo budovu knihovny, soutěže a kulturně-vzdělávací projekty. Cesta ke čtenáři vede přes řadu aktivit, kreativních her, které postupně přispívají k lepšímu objevování jazykových kódů, snadnějšímu vstupu do světa postav, literární představivosti, informací a znalostí. Cílem knihovny je aktivizovat prostředí dítěte a poskytnout mu vhodné nástroje – v tomto případě vhodnou literaturu, která evokuje pozitivní emoce a čtení je chápáno jako příjemná a zajímavá činnost. Knihovníci jsou pozorní, dohlížejí a stimulují čtenářské aktivity u dětí a dospívajících. Rodiče, s nimiž knihovna denně spolupracuje, mají největší vliv na probuzení čtenářských potřeb dítěte. Městská veřejná knihovna v Jastrzębiu-Zdróju realizuje interdisciplinární a mezigenerační projekty, které za pomoci literárních her propojují obyvatele města. Všechny aktivity jsou zaměřeny na rozvoj a naplňování čtenářských potřeb a na propagaci vzdělání a kultury.
Dalším zahraničním hostem byla Ing. Eva Kalužáková, která působí na Slovensku v Centru vedecko-technických informácií, je také koordinátorkou odborných aktivit pro ZŠ a SŠ a manažerka publicity. Knihovníky uchvátila přednáškou nazvanou Dětský čtenář v Industry 4.0, do které zapojila i praktické ukázky; představila posluchačům také virtuální a rozšířenou realitu. Knihovny jsou moderními institucemi neformálního vzdělávání, jsou prostorem k rozvoji dovedností potřebných pro život v období čtvrté průmyslové revoluce. Rozšíření stávajících služeb knihoven o funkce IT Labu je naplněním myšlenky zpřístupňovat technologie všem potenciálním zájemcům, například i sociálně znevýhodněným.
[16]
Ing. Eva Kalužáková, koordinátorka odborných aktivit pro ZŠ a SŠ a manažerka publicity v Centru vedecko-technických informácií SR
Hana Friedlaenderová, senior research and insights manažerka ve výzkumné společnosti Nielsen Admosphere, svou přednášku nazvala Česká mládež jako čtenáři. V průběhu roku 2017 realizovala Národní knihovna ČR velký výzkum zaměřený na čtenářství a vztah ke knížkám a knihovnám u mladších čtenářských kategorií. Výzkum se stejně jako v roce 2013 zaměřoval na dětské čtenáře, tentokrát však byla cílová skupina rozšířena o mládež ve věku 15–19 let. Tato cílová skupina je zajímavá zejména s ohledem na to, že se jedná o mladé lidi na prahu svého dospělého života; to, jaké si s sebou odnášejí čtenářské návyky a vztah ke knížkám a knihovnám, je klíčové pro jejich další čtenářský život. A jak se zdá, právě v tomto věku dochází postupně také k většímu odlivu návštěvníků knihoven. Průzkum přinesl zajímavé výsledky, zejména u otázek, jak často děti a mládež čtou, kde hledat příčiny jejich slábnoucího zájmu o knihy a knihovny, jak se staví k elektronickým knihám a audioknihám, jakou roli v tomto věku hraje povinná školní četba a zda existují vůbec nějaké způsoby, jak mladé lidi motivovat, aby více četli.
V odpoledním bloku vystoupila se svým příspěvkem Mgr. Jana Skalicová, vedoucí oddělení pro děti a mládež v Turčianské knižnici v Martině. Je autorkou několikaletého projektu Tvorcovia knih medzi literaturou a dětmi. Příspěvek s názvem Ako nepokaziť besedu? analyzoval interakci autorů a jejich potenciálních čtenářů na autorských besedách a vycházel z mnohaletých zkušeností dětských knihovníků v Turčianské knihovně v Martině. Poukázal na změny v chování dětí na besedách a vykreslil smysl podobných setkání jak pro děti, tak pro samotného autora dětské literatury. Přednášející nepřišla jenom s návodem, jak realizovat úspěšnou autorskou besedu, ale poukázala i na nástrahy při přípravě a realizaci podobných dětských aktivit. Vtipně také definovala osobu knihovníka pro děti a mládež.
S příspěvkem Vzdělávání knihovníků pracujících s dětmi a mládeží vystoupila Mgr. Jiřina Kudelová, která pracuje v univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě – pracovišti Opava – a rovněž vyučuje předměty věnované biblioterapii a metodice práce s dětmi a mládeží. Příspěvek byl zaměřen na edukaci pracovníků dětských oddělení v rámci vysokoškolského studia, na to, jaké by knihovník formující dětského čtenáře měl mít nejenom teoretické znalosti, ale také schopnosti a dovednosti. Příspěvek byl doplněn o praktickou ukázku náplně předmětu Metodika práce s dětmi a mládeží.
Mgr. Pavlína Lišovská z Centra dětského čtenářství knihovny Jiřího Mahena v Brně si připravila přednášku Inspirační zdroje pro práci dětského knihovníka. Také připravujete programy, čtenářské kluby a volnočasové aktivity pro děti a už nevíte, kam jít za inspirací, kde brát nápady? V příspěvku byly poodhaleny možnosti, odkud lze čerpat materiály, které mohou naši práci obohatit a rovněž usnadnit.
Možnosti vzdělávání knihovníků představila Mgr. Gabriela Obstová, vedoucí Útvaru knihovních fondů v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, která také vede rekvalifikační kurzy pro pracovníky dětských oddělení. Svůj příspěvek nazvala Knihovník v knihovně pro děti z pohledu NSK/NSP – vzdělávání, zkoušení a související postřehy a poznatky. Představila v něm knihovníka v knihovně pro děti z pohledu Národní soustavy povolání (odborné dovednosti, znalosti, soft skills) a z pohledu Národní soustavy kvalifikací (kompetence a kritéria). Knihovna Jiřího Mahena v Brně je autorizovanou institucí pro vykonávání kvalifikačních zkoušek NSK pro pozici Knihovník v knihovně pro děti a zároveň pořádá vzdělávací program pro tuto pozici v podobě rekvalifikačního přípravného kurzu. Neméně zajímavé byly také postřehy získané z procesu realizace vzdělávacích kurzů.
Mgr. Helena Legowicz je předsedkyní Stowarzyszenia Przyjaciół Polskiej Książki (Sdružení přátel polské knihy) a předsedkyní Polského kulturně-osvětového svazu v České republice. Na konferenci představila projekt Z książką na walizkach/S knihou na cestách, který je Sdružením přátel polské knihy realizován od roku 2007. Dlouhodobým cílem projektu je podpora čtenářství a propagace polské literatury mezi dětmi a mládeži. Helena Legowicz prezentovala zkušenost organizátorů s realizací akce, která si v průběhu dvanácti let vybudovala pevnou pozici v kalendáři kulturně-vzdělávacích akcí základních škol s polským vyučovacím jazykem. Mottem této akce je „Dítě, které čte, přemýšlí“.
[18]
Organizační tým konference, zleva: Bc. Karolína Kozielová, Pavlína Pinkavová, Ing. Svatava Sukopová, Mgr. Markéta Kukrechtová, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., PhDr. Marie Šedá, Bc. Vladěna Turowská a Marcela Wierzgoń
Sborník z konference je dostupný ve formátu PDF na webových stránkách konference [20]. Děkujeme všem našim partnerům a sponzorům, díky kterým se konference mohla uskutečnit. Za pořízení fotodokumentace děkujeme Marku Běhanovi.
Autorem fotografií je Marek Běhan.