Pečeť kvality pro Knihovnu města Olomouce [1]

Evropský projekt výstižně nazvaný Library. I love it! [8], který Knihovna města Olomouce [9] realizovala v průběhu dvou let, získal významné ocenění mezi projekty partnerství Grundtvig a Erasmus+ – Pečeť kvality 2016 v sektoru vzdělávání dospělých.

Projekt zahájil spolupráci mezi osmi městskými knihovnami z Rakouska, Chorvatska, Finska, Itálie, Polska, Španělska, České republiky a Turecka. Cílem jednotlivých setkání byl rozvoj a osvojení si znalostí, schopností a dovedností, jejichž používání v další práci bude mít vliv na osobnostní, společenský a profesní růst knihovníků. Každý z partnerů připravil setkání, které bylo inspirováno těmito třemi údernými zvoláními:

• Pochlub se! – ukázky klíčových aktivit hostitelské země v oblasti celoživotního vzdělávání.

• Nauč! – workshopy, semináře či ukázky osvědčených metod a přístupů.

• Zhlédni! – návštěva míst, která v širším smyslu souvisejí se vzděláváním.

Knihovna města Olomouce předvedla kurz trénování paměti, kurzy informačních technologií pro různé skupiny obyvatel a využívání dětských tematických kufříků pro vzdělávání, zábavu a hlavně soudržnost současné rodiny. Prohlídku historických měst Prahy a Olomouce doplnila návštěva Ruční papírny ve Velkých Losinách [10], hradu Bouzova [11] a zoologické zahrady na Svatém Kopečku [12], kde jsme pokřtili malého lemura katu krásným jménem Library.

[13]
Česko

Co jsme si odvezli my?

Z Polska to byl projekt Dobrovolnictví v knihovnách, kdy v knihovně pracují mladí lidé ze zahraničí, kteří pomáhají zdarma v knihovně zejména s akcemi pro veřejnost, knihovnickými lekcemi pro mládež či vedou jazykové kurzy pro občany města.

[14]

[15]
Polsko

Turecko nabídlo výuku tradičních výtvarných technik – např. malování lidových ornamentů na talířky či oblíbenou metodu EBRU (v angličtině marbling).

[16]
Turecko

Knihovna na Kanárských ostrovech velice aktivně pracuje se staršími spoluobčany – senioři se s profesionálním lektorem učí uměleckému přednesu romancí (ve Španělsku velice populárního literárního útvaru), se kterým pak vystupují v místní komunitě a ve školách. Populární jsou i interaktivní besedy o hračkách jejich dětství. Snaží se tak vzájemně přiblížit generace. Senioři také účinkují v zábavných scénkách, kterými oživují prohlídky v Muzeu oděvů a řemeslné výroby.

[17]

[18]
Kanárské ostrovy

Pracovníci italské knihovny představili projekt věnující se začleňování cizinců do života. Imigrantům z Indie (Sikhům), Srbska a Bosny a Hercegoviny pomáhají jako mediátoři při formálních věcech, např. při vyplňování formulářů, získávání financí či zdravotnické a humanitární pomoci.

[19]
Itálie

Velmi nás zaujal model finské podpory knihoven státem – kromě každoročního objemu financí věnovaných na rozvoj informačních služeb se řada knihoven postaví či opraví za finance státu. Konsorcium veřejných knihoven (v současnosti má 120 členů) zase dosáhlo na půjčování e-knih za příznivé ceny. Výborně se osvědčilo i vytvoření svazku sedmi veřejných knihoven RUTAKKO NETWORK [20] v oblasti Iisalmi, které mají jednotnou průkazku, společný katalog, metodiku, nákup knih, vzájemnou výměnu knih a vzdělávání.

[21]
Finsko

Přednáška ředitelky městské knihovny v Dubrovníku se věnovala činnostem knihoven v Chorvatsku v období náletů 1991–1992. Většina knihoven provozovala svoji činnost dále, knihovníci mnohdy riskovali své životy; lidé si chodili nejen pro knížky, ale i teplé lidské slovo, prostě se jen vypovídat. Značně vzrostl počet uživatelů knihoven a vypůjčených knih, objevovali se noví uživatelé z řad vojáků či uprchlíků.

[22]
Chorvatsko

Jednou ze zajímavých aktivit rakouské knihovny jsou „čtoucí nany“, což jsou většinou dobrovolníci, kteří ve spolupráci s knihovnou připraví zajímavé a věkově vhodné knihy a ve velmi příjemném prostředí dětského oddělení či na přilehlé zahradě čtou nahlas dětem různých věkových kategorií. Tradiční jsou zde i kurzy kreativního psaní – skupinky maximálně patnácti lidí, kteří se pod vedením knihovnice jednou za měsíc na tři hodiny scházejí v knihovně. Začínají psaním na základě přečteného, následuje vlastní krátká povídka na dané téma a pak se směřuje k vlastní tvorbě. Důležitá je komunikace s vedoucí kurzu a také mezi sebou, diskuze o prioritách tvorby i jejím současném poslání.

[23]
Rakousko

Jak nás to změnilo?

V naší knihovně jsme zahájili kurzy kreativního psaní a naše výtvarné dílničky si vyzkoušely náměty z Arucasu a Aydinu. Jako mnohem důležitější však vidím zapojení knihovníků na všech pozicích do projektu, což představovalo značnou motivaci pro jejich další práci. Viděli a mohli srovnávat. Dokázali kvalitně zorganizovat vícejazyčné setkání 19 účastníků ze sedmi zemí.

Byli jsme hrdi na náš spolek SKIP, neboť takové pracovní nasazení členů, úspěšné kampaně, řešení aktuálních problémů i schopnost se společně bavit nám zahraniční přátelé záviděli.

Celý projekt dokázal, že jsme moderní knihovna, která obstojí v novém tisíciletí a má veřejnosti v oblasti celoživotního vzdělávání stále co nabídnout. Olomoucká veřejnost včetně našeho zřizovatele si uvědomila, že knihovna patří mezi moderní informační organizace rozšířené po celé Evropě a že její knihovna se v Evropě 21. století neztratí.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny města Olomouce.