Výstava o koronaviru ve Zdravotnickém muzeu NLK (foto: Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK)

Návody a doporučení českých knihoven z doby pandemie (zdroj: sbírka dokumentů Zdravotnického muzea NLK)

Obličejové roušky z let 1940–2020. Masky z bavlněné tetry (látky k výrobě plenek) byly běžné od 20. do 50. let 20. století. Z pozdějších desetiletí si pamatujeme prosté, dvouvrstvé roušky z bavlny či umělých vláken. Jednorázové roušky zahraniční výroby, někdy vybavené vzduchovým filtrem, se pomalu prosadily po roce 1990 (foto: Tereza Vobecká, Zdravotnické muzeum NLK)

Experimentální antivirotika Remdesivir (Gilead Sciences) a Favipravir (Toyama Chemical) brání přepisu virové RNA v buňkách. Oba přípravky se zkoušejí jako lék proti novému koronaviru SARS-CoV-2 (foto: Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK)

Igráčci s rouškou, které vyrobila firma EFKO z Nového Veselí na Vysočině. Výtěžek z jejich prodeje byl použit k nákupu ochranných prostředků pro větší, živé verze zdravotních sester, lékařů, záchranářů i hasičů zápolících s pandemií (foto: Tereza Vobecká, Zdravotnické muzeum NLK)

Roušky pro figurky z Lega, které v rámci kampaně Roušky malým hrdinům vyrábí a šíří brněnský ateliér Hua Hua Architects, vysvětlí dětem, že praví hrdinové chodí po městě v roušce (foto: Tereza Vobecká, Zdravotnické muzeum NLK)

Zdravotnické muzeum vzniklo v roce 1934 jako Lékařské museum a od počátku bylo spjato s ústřední lékařskou knihovnou v Praze. Od roku 1997 sídlí ve dvoře Národní lékařské knihovny (foto: Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK)

Leyserův teploměr (kolem roku 1870) a jeho novější nástupci. Teploměry začali lékaři používat v 70. letech 19. století a v následujících desetiletích se z nemocnic a ordinací rozšířily do domovů. Bylo zjištěno, že vzestup teploty je raným znakem infekční choroby; teploměr se proto stal důležitým prostředkem diagnózy i zachycení nemocných (foto: Tereza Vobecká, Zdravotnické muzeum NLK)

KRÝSL, Šimon

Výstava ke covidu-19 ve Zdravotnickém muzeu Národní lékařské knihovny