Noc s Andersenem: 20 let [1]
JANČÁŘ, Radovan, Hana HANÁČKOVÁ, Miroslava ČÁPOVÁ a Bronislava JAKOUBKOVÁ. Noc s Andersenem: 20 let. Vyd. 1. [Uherské Hradiště]: Spolek přátel literatury a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana, 2019. 97 s. ISBN 978-80-903098-9-0.
Radovan Jančář je ředitelem Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Je také redaktor, regionální historik a publicista. Hana Hanáčková a Miroslava Čápová jsou dlouholeté dětské knihovnice, obě patří k aktivním členkám Klubu dětských knihoven SKIP [7] a jsou to samozřejmě „matky zakladatelky“ Noci s Andersenem.
Úvodem bych připomněla verše Vratislava Maňáka, které se objevily na andresenovské pohlednici a jsou i v recenzované publikaci:
Příběhů zná ten pán víc
než pošťáci pohlednic
a pokaždé, když končí den,
zve čtenáře mezi řádky
k expedici – do pohádky.
Jmenuje se… Andersen.
Noc s Andersenem je akce na podporu dětského čtenářství a jejím úkolem je udělat čtení pro děti atraktivním.
Publikace Noc s Andersenem: 20 let mapuje historii celé této akce – od jejího počátku, kdy vlastně proběhla pod názvem Noc v knihovně pouze v Uherském Hradišti, až po její dvacáté výročí.
Na začátku se slova ujímá Zlata Houšková, která vyzdvihuje pozitiva této akce, jež se stala nejen celonárodní, ale dokonce i celosvětovou.
Publikace nás postupně provází všemi ročníky Noci s Andersenem. Dozvídáme se, co se který rok událo, kdo nový se do akce zapojil, zejména zahraniční státy, které se začaly do akce přidávat od roku 2002. Dočítáme se, co se v knihovnách dělo, hlavně v té zakladatelské, tedy v Uherském Hradišti. Ale jak je v publikaci zřejmé, Noc s Andersenem neprobíhá jen v knihovnách, ale i ve školách, nemocnicích, muzeích atd.
Text je doplněn zdravicemi osobností, které dvacetileté noci přejí ještě několik dalších, úspěšných let.
Samozřejmě nechybí ani fotografie z jednotlivých ročníků a součástí jsou i pohlednice z jednotlivých let (první byla vydána v roce 2005).
V samotném závěru najdeme rozhovor s panem ředitelem Radovanem Jančářem, který se zamýšlí nad přínosem noci, proměnami během let a nad tím, kam dál tato akce směřuje.
Publikace je svým obsahem přínosná pro knihovnickou obec – seznamuje s celou akcí, popisuje historii; hezký je i přehled vydaných pohlednic.
Je zajímavé sledovat, jak se akce rok od roku rozšiřovala, přibývalo spacích míst, účastníků, ale i medializace celé akce.
Za velký přínos považuji vznik elektronické konference Andersen (o které je v publikaci také zmínka), která je hodně využívána. Je otázkou, zda by bez této akce něco podobného vzniklo. Ale postupně také vznikly webové stránky noci [8], znělka a „matky zakladatelky“ (Hanka a Mirka) se dokonce objevily ve večerníčku O Kanafáskovi v díle Jak nespali v knihovně [9].
Velmi milá jsou slova od řady známých osobností, např. Marka Ebena, Arnošta Goldflama, Renaty Fučíkové, Petry Braunové a dalších, kteří tuto akci rovněž propagují a rozšiřují více do světa.
Pro širokou veřejnost je publikace přínosná v tom, že ukáže knihovnu i z jiného úhlu pohledu, že to není instituce, která půjčuje pouze knihy, ale že umí být kreativní, plná fantazie a hlavně dobrodružství.
V závěrečném rozhovoru s Radkem Jančářem je postesk nad tím, že někteří knihovníci si už před deseti lety mysleli, že Noc s Andersenem je přežitek a brzy skončí. Já, jako pracovník knihovny a také člověk, který se Noci s Andersenem účastní už několik let, si to nemyslím. A jak je patrno z celé publikace, tato akce je určitě přínosná a věřím, že se dožije ještě mnoha let.