8. kolokvium knihovnicko-informačních pracovníků zemí Visegrádské skupiny V4+ [1]

Ve dnech 17.–19. června 2019 se Bratislavě konalo již 8. kolokvium knihovnicko-informačních pracovníků zemí Visegrádské skupiny V4+. Projekt pravidelného pořádání kolokvií, vždy v jiné zemi, schválili ministři kultury zemí Visegrádské skupiny z podnětu tehdejšího ministra kultury Slovenské republiky v dubnu 2005 v Banské Bystrici. Hlavním tématem kolokvií je spolupráce paměťových institucí – knihoven, muzeí, galerií a archivů v oblastech uchovávání, digitalizace a především adresného zpřístupňování kulturního a vědeckého dědictví v rámci sjednocené Evropy.

Nad 8. kolokviem V4+ převzala záštitu ministryně kultury Slovenské republiky Ľubica Laššáková, hlavním garantem akce se stala při příležitosti 100. výročí svého založení Univerzitní knihovna v Bratislavě [7].

Tento ročník byl výjimečný i historicky prvním partnerstvím IFLA [8] – Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí. Významný je i mezinárodní aspekt kolokvia, konkrétně zastoupení devíti zemí, které přesahují hranice států Visegrádské čtyřky a jsou zárukou navázání spolupráce mezi knihovnami SR, ČR, Maďarska, Polska, Chorvatska, Slovinska, Bulharska, Rumunska a Srbska.

Ústředním motivem 8. kolokvia se stalo téma Knihovny pro Evropu – Evropa pro knihovny, které úzce souvisí s aktuální iniciativou IFLA a dalších významných evropských sdružení v podobě Manifestu knihoven pro Evropu [9].

Účastníci 8. kolokvia společně podpořili tuto mezinárodní iniciativu sdružení IFLA, EBLIDA, LIBER, Public Libraries 2030 a SPARC Europe, protože i zástupci knihovnictví ze zemí V4+ chtějí takovou Evropu, která:

• garantuje, že každý člověk se kdykoliv ve svém životě může učit, číst a rozvíjet prostřednictvím knihoven,

• považuje svobodný přístup za základ svých aktivit v oblasti kultury, vědy a inovací,

• se zavazuje plnit cíle udržitelného rozvoje OSN a v rámci svých přístupových a rozvojových iniciativ podporovat přístup k informacím.

Kolokvium slavnostně zahájila ministryně kultury SR Ľubica Laššáková v reprezentativních prostorách zrcadlové síni Primaciálního paláce společně s generální ředitelkou Univerzitní knihovny v Bratislavě Silvií Stasselovou.

[10]
Generální ředitelka Univerzitní knihovny Silvie Stasselová při slavnostním zahájení 8. kolokvia V4 (foto: Róbert Erent, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

[11]
Zrcadlový sál Primaciálního paláce při slavnostním zahajovacím večeru (foto: Róbert Erent, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

Jednání probíhalo v historické budově Národní rady SR ve třech blocích.

[12]
Generální ředitelka Univerzitní knihovny v Bratislavě Silvie Stasselová zahajuje první den jednání kolokvia v historické budově Národní rady SR (foto: Róbert Erent, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

Blok Knihovny zemí V4 a jejich strategie v kontextu Manifestu knihoven pro Evropu

Blok moderoval ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

V zahajovacím příspěvku Od slibů k partnerství: realizace cílů Manifestu knihoven pro Evropu Stephen Wyber (IFLA) vyzdvihl šest oblastí, které Manifest knihoven pro Evropu obsahuje. Při naplňování cílů EU mohou knihovny hrát rozhodující roli v prosazování politik zaměřených na výraznější, spravedlivější a trvalejší udržitelný rozvoj pro všechny. Manifest tak poukazuje na možnosti, jaké nabízí spolupráce vlád s knihovnami jako partnery pro pokrok.

[13]
Úvodní příspěvek přednesl Stephen Wyber z IFLA (foto: Michal Kalnický, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

O digitálních projektech Polské národní knihovny hovořil Tomasz Gruszkowski (Polská národní knihovna). K plnění svých tradičních povinností zavádí Polská národní knihovna řešení s využitím nových technologií. Hlavní digitální projekty, z nichž jsou již některé dokončeny a jiné byly spuštěny, jsou určeny na zlepšování poskytovaných služeb (projekt POLONA [14]).

S dobrými příklady mezinárodní spolupráce ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici [15] seznámila ředitelka této knihovny Blanka Snopková. Dlouholetá aktivní spolupráce s organizacemi působícími v oblasti kultury, vzdělávání a vědy vyústila v otevření šesti jazykových center – Německé studovny, Centra slovanských studií, Britského centra, Centra InfoUSA, Window of Shanghai a Centra hispánské kultury Vladimíra Olerínyho. Jejich prostřednictvím se knihovna zapojuje do projektů vědeckého výzkumu a reprezentace v zahraničí.

Roman Giebisch (Národní knihovna ČR) hovořil o nám velmi dobře známých akcích – o původní české Noci s Andersenem [16], která se rozšířila do řady zemí celého světa, a o projektu Bookstart [17], v českém prostředí nazvaném S knížkou do života [18]. K této mezinárodní aktivitě se ČR připojila v roce 2018.

Portálu digitálních parlamentních knihoven zemí V4 se věnovali Natália Petranský-Rolková a Peter Sedláček (Parlamentní institut – kancelář Národní rady SR). Od roku 2002 spolupracují ČR a SR na projektu Česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [19], z podnětu Maďarska se v roce 2011 začal budovat Portál digitálních parlamentních knihoven [20] Visegrádské skupiny. Z historických důvodů se k zemím této skupiny přidalo i Rakousko.

Szabolcs Dancs (Széchényiho národní knihovna) zdůraznil význam otevřenosti a přístupnosti dat pro uživatele v souvislosti s přípravou nového Pojmového modelu bibliografických informací IFLA LRM [21], s tvorbou maďarského terminologického slovníku RDA i s využitím systému Koha pro modelování dat v RDA jako propojených dat. Jako odborník na autorské právo neopomněl Směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu (Directive on copyright in the Digital Single Market – DSM Directive [22]). Nový slogan pro knihovny by podle něj mohl znít: „Vypusťte data ven! A vpusťte uživatele dovnitř!"

Na mnohovrstevnost procesu implementace pravidel RDA v Maďarsku poukázala Szabina Ilácsa (Széchényiho národní knihovna). Upozornila na řadu dosud nevyřešených otázek tohoto procesu a na maďarský přístup k zavádění pravidel RDA.

O hodnocení digitálních fondů a služeb na základě knihovních norem informovala Rita Rado (Univerzita Eötvös Loránd v Budapešti). Prezentovala výzkum hodnocení služeb Elektronické archivy a databáze periodik s využitím ukazatelů výkonnosti, obsažených v normách ISO 11620 Ukazatele výkonnosti knihoven [23] a ISO 16439 Metody a postupy pro posuzování vlivu knihoven [24].

[25]
Pohled do jednacího sálu v historické budově Národní rady SR (foto: Michal Kalnický, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

Blok Úspěšné mezinárodní, evropské a národní projekty v knihovnách zemí V4

Blok moderoval Jaroslav Šušol, děkan Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

Anna Cajthamlová (Národní knihovna ČR) a Pavel Kocourek (INOVATIKA) ve svém příspěvku představili vývoj Krameria [26] jako nástroje na zpřístupnění děl nedostupných na trhu i aktuálně řešené úlohy z této oblasti. Následně pak Pavel Kocourek seznámil přítomné s dalšími plány vývoje systému ProArc [27], který je určen ke zhotovování digitálních objektů pro systém Kramerius.

Dóra Gaálné Kalydy (Knihovna a informační centrum Maďarské akademie věd) zdůraznila novou roli vědeckých knihoven v období měnících se požadavků na jejich služby. Vyžaduje to i nové formy spolupráce, obnovu zastaralých IT systémů a technologií, digitalizaci a ochranu kulturního dědictví - vše s důrazem na změny v knihovnách a postojích jejich pracovníků.

Árpád Maczelka (Széchényiho národní knihovna) podal zprávu o průběhu Projektu systému národní knihovny [28]. Ten byl vytvořen v roce 2017 spolu s Vládní agenturou pro rozvoj informačních technologií. Cílem projektu je dosáhnout výrazného celkového vylepšení IT infrastruktury a služeb této knihovny v zájmu vyrovnání se s výzvami 21. století. Softwarové řešení vychází ze systému FOLIO [29] (Budoucnost knihoven je otevřená – The Future of Libraries Is Open). Dále se počítá s vytvořením digitalizačního střediska Maďarské národní knihovny jako jednoho z největších ve střední Evropě.

Petr Žabicka (Moravská zemská knihovna) představil český portál Knihovny.cz [30] jako uživatelsky orientovaný vyhledávací portál, založený na svobodném softwaru VuFind [31].

O projektu PERO [32], jehož smyslem je pokročilá extrakce obsahu tištěných a ručně psaných dokumentů pro lepší přístupnost a použitelnost, hovořil Michal Hradiš (Moravská zemská knihovna). Cílem projektu je vytvořit technologii a nástroje, které vycházejí z nejmodernějších metod počítačového vidění, strojového učení a jazykového modelování. Petr Žabicka dále účastníky kolokvia seznámil s vývojem projektu ObalkyKnih.cz [33] od jeho vzniku v roce 2008 jako jednoduché služby na sdílení úsilí o naskenování knižních obálek za účelem obohacení knihovních katalogů přes rozšíření o periodika, obsahy až po seznamy odkazů a poznámek i portréty autorů.

Tomáš Foltýn (Národní knihovna ČR) popsal účast českých knihoven na tvorbě digitální výzkumné infrastruktury pro umění a humanitní vědy známé jako LINDAT/CLARIAH-CZ [34]. Mezi základní cíle této infrastruktury patří zpřístupnění digitalizovaných dat relevantních pro oblast humanitních věd široké vědecké komunitě a studentům v ČR i zahraničí a získání přístupu k podobným zdrojům dostupných v evropských sítích. Představil také základní úlohy zapojených knihoven, které mohou být inspirací i pro další podobné instituce ve středoevropském regionu.

Transdisciplinárním přesahům informační vědy do pedagogických věd v oblasti edukace informační a digitální gramotnosti žáků se věnovala Pavlína Mazáčová (Masarykova univerzita). Uvedla příklad celorepublikového českého tříletého rozvojového projektu pod názvem Co nebylo v učebnici [35], který je primárně zaměřen na vytvoření funkčního společenství praxe učících knihovníků a učitelů a propojování principů neformálního a formálního vzdělávání. Sekundárním cílem projektu je publikování hotových vzdělávacích programů a metodik ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů.

Blok Rozvíjení projektů a perspektiv mezinárodní spolupráce knihoven ze zemí V4+

Blok moderoval Alojz Androvič z Univerzitní knihovny v Bratislavě.

Na dlouhodobé uchovávání digitálních dat (long term preservation, LTP) a možnosti spolupráce zemí V4+ v této oblasti se zaměřil Milan Rakús (Univerzitní knihovna v Bratislavě). Upozornil na nedostatečnost této spolupráce a její obtížnou koordinaci při množství existujících formátů dokumentů. V ČR jde o projekt Národní digitální knihovna [36], v Maďarsku o FOLIO [29], v Polsku o CREDO [37], ve Slovinsku o e-ARH.si [38].

Jana Matúšková a Peter Hausleitner (Univerzitní knihovna v Bratislavě) si připravili příspěvek o archivaci webových stránek a dokumentů vzniklých přímo v digitální podobě na Slovensku. Univerzitní knihovna v Bratislavě se v roce 2015 zapojila do projektu Digitální prameny [39] s cílem vytvořit technologickou a organizační infrastrukturu pro systematický a řízený sběr webu a archivaci elektronických publikací.

První dva roky maďarského pilotního projektu archivace webu [40] popsal Márton Németh (Széchényiho národní knihovna). Informoval o vývoji projektu i o záměru soustředit se na mezinárodní formy spolupráce s webovými archivy v zemích V4 s cílem shromáždění a konzervace maďarských webových dokumentů nebo dokumentů, které s nimi souvisejí a které se nacházejí mimo maďarskou doménu (.hu).

Zdenko Vozár (Národní knihovna ČR) prezentoval rozvoj webového archivu ČR [41] a zdůraznil úlohu národních knihoven v ukládání a zpřístupňování dat, která je třeba analyzovat za pomoci nových technologií. Národní knihovna ČR ve spolupráci s partnery z akademické sféry realizuje pilotní projekt, který se právě tímto směrem rozhodl vydat. Přednášející také zdůraznil, že je nutné uvažovat o tom, pro koho je webový archiv určen a komu nebo čemu má sloužit.

Michal Indrák (Moravská zemská knihovna) přítomné seznámil se systémem CDArcha (podrobně viz příspěvek z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018 [42]) jako nástrojem pro kolaborativní zpracovávání a ukládání dat z optických disků (např. z CD-ROM a DVD) v českých knihovnách. S jeho využitím jsou data bezpečně uložena a připravena na import do LTP úložiště.

O stavu Virtuální národní fonotéky [43] informovala Iva Malinová (Národní technická knihovna). Unikátní databázi záznamů zvukových nosičů uložených v českých institucích různého typu – v knihovnách, komerčních vydavatelstvích, v Českém rozhlase i televizi – má Národní technická knihovna ve své správě od roku 2018. Prezentovány byly i nové služby a plány do budoucna.

Filip Šír (Národní muzeum) představil projekt Nový fonograf: Naslouchejme zvuku historie [44], který v roce 2018 spustilo Národní muzeum. Projekt je zaměřen na zachování rozmanitých sbírek mechanických zvukových nosičů roztroušených po celé zemi. Přednášející posluchače podrobně seznámil s partnery projektu a s cíli a úkoly, které stojí před realizačním týmem.

Ve spolupráci s Peterem Laurencem (Harvardova univerzita) si Filip Šír dále připravil prezentaci o spolupráci na mezinárodní bibliografii diskografií [45], světovém kolaborativním projektu, iniciovaném Výborem pro diskografii IASA [46]. Při budování bibliografie je spolupráce klíčovým prvkem – vytváří se síť partnerů z řad partnerských sdružení, paměťových institucí a jednotlivých sběratelů. Cílem je bibliografii bezplatně zpřístupnit na webu IASA.

Norbert Végh (Slovenská knihovna pro nevidomé Matěje Hrebendy v Levoči) představil nejnovější služby pro zrakově postižené. Od letošního roku zavedli do praxe mobilní aplikaci SKN Corvus [47], která ulehčuje stahování a poslech zvukových knih.

Dušan Katuščák (Státní vědecká knihovna v Banské Bystrici) ve své prezentaci uvedl výsledky evropského výzkumného projektu transkripce rukopisných textů. Představil inteligentní technologii, která je v rámci digitálních humanitních věd zaměřena na automatický přepis rukopisných textů, nacházejících se v paměťových a fondových institucích. Ve svém experimentu použil výzkumnou softwarovou platformu Transkribus [48], která se vyvíjí v rámci evropského vědeckého inovativního projektu READ [49], na automatický přepis sbírky rukopisných listů zakladatele slovenského muzejnictví Andreje Kmeťa.

Na závěr jednání přijali účastníci kolokvia (kterých bylo na 120 z celkem devíti zemí) Prohlášení účastníků 8. kolokvia knihovnicko-informačních expertů zemí V4+ [50], kterým se přihlásili k cílům Manifestu knihoven pro Evropu.

Všechny prezentace jsou zveřejněny na webu kolokvia [51].

Uznání a poděkování patří organizačnímu týmu Univerzitní knihovny v Bratislavě v čele s generální ředitelkou Silvií Stasselovou za kvalitní a inspirativní odborný program, přitažlivý volitelný doprovodný program (plavba lodí po Dunaji s prohlídkou expozic v Centru moderního umění Danubiana [52], prohlídka Univerzitní knihovny v Bratislavě a unikátní Bašagičovy sbírky islámských rukopisů, koncertní vystoupení komorního tělesa Mucha Quartet [53], prohlídka jednoho z nejmodernějších vinařství v Evropě ELESKO [54] v Modre) a organizaci celé akce včetně velkorysého přístupu k zajištění účasti pro hosty ze zahraničí. Poděkování směřuje i k pražské organizaci SKIP [55], která finančně přispěla úhradou cestovného na kolokvium.

[56]
Návštěva Centra moderního umění Danubiana (foto: Štefan Sebeš, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

[57]
Plavba lodí po Dunaji do Centra moderního umění Danubiana (foto: Štefan Sebeš, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

[58]
Prohlídka unikátní Bašagičovy sbírky islámských rukopisů (foto: Ľudovít Zupko, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

[59]
Prohlídka vinařství ELESKO v Modre (foto: Michal Kalnický, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

[60]
Ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček zahajuje vernisáž výstavy Milan Kundera: (neztracen) v překladech v Univerzitní knihovně v Bratislavě (foto: Róbert Erent, Univerzitní knihovna v Bratislavě)

Na webu kolokvia najdete i další fotografie z odborného [61] i doprovodného [62] programu.