Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Knihovně města Ostravy – pobočce Hladnovská [1]

Projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka [10], který běží už jedenáctým rokem, se pobočka Hladnovská [11], která je součástí Knihovny města Ostravy, zúčastnila letos poprvé.

Jako knihovnice této pobočky jsme na zkoušku oslovily paní učitelku ze Základní školy Pěší v Muglinově [12]. Ta s účastí ochotně souhlasila a se svými prvňáčky začala chodit do knihovny hned od září, aby si děti pěstovaly vztah ke knihám a četbě. A my jsme se s chutí pustily do práce a vymýšlení akcí.

První setkání jsme naplánovaly na listopad. Pro prvňáčky jsme si připravily besedu s názvem Nechytej mě za slovo. Beseda byla inspirována knihou Kláry Smolíkové. Seznámili jsme se s malou čerticí Dorkou, která bydlí se svou babičkou a někdy ji překvapí babiččina moudra. Ne všechno, co babička řekne, může brát Dorka doslova, a tak jsme se s dětmi bavily o tom, co znamená, když nám dospělý řekne třeba hoď sebou nebo poper se s úkoly, že to neznamená mlátit sebou o zem ani se šermovat se sešitem matematiky. Besedu jsme proložily i drobnými úkoly – například vymyslet co nejvíce významů ke slovům jako kolínka, lístek, koruna – a děti přemýšlely, až se jim z hlav kouřilo.

[13]
Nechytej mě za slovo

V předvánočním čase jsme pro prvňáčky připravily povídání o vánočních tradicích a zvycích. Některé jsme si i vyzkoušeli – házeli jsme papučí, rozkrajovali jablíčka a ořechy. Děti nám vyprávěly, jak slaví Vánoce doma, a nakreslily, co by si nejvíce přály pod stromeček. S prvňáčky jsme si také přečetli pohádku O pyšné vánoční hvězdičce, která se povyšovala nad ostatní cukroví a na svou pýchu doplatila. Pro rodiče jsme vyrobili vánoční přání.

Lednové setkání bylo zaměřeno na etiketu. S dětmi jsme si povídaly o slušném chování – od základního pozdravu až po stolování. Děti si vyzkoušely různé situace, z obrázků zjišťovaly, co je správné. Přečetli jsme si společně pohádku o tom, že draka je lepší pozdravit – Honza vysvobodil princeznu tím, že draka slušně pozdravil a poprosil ho, zda může princeznu odvést domů. Jen díky slušnému jednání na draka zapůsobil a princeznu zachránil. Abychom se přesvědčily, jak jsou děti kované v etiketě, zahráli jsme si hru Nešťourej se v nose.

[14]
Nešťourej se v nose

Další setkání proběhlo v  březnu, kdy jsme nahlédli pod pokličku různorodých povolání. Povídali jsme si o tom, co lidé dělali v dávných dobách (například kdo byl apatykář, forman či krumpléř) a která povolání bychom v té době určitě vykonávat nechtěli. Asi nejvíce děti zaujalo povolání pradleny ve starověkém Římě – ta totiž máčela prádlo v lidské moči. Nato jsme procházeli dnešní povolání a povídali si o tom, čím by děti chtěly být, až vyrostou, a co by je bavilo. Zahráli jsme si i pantomimu. Každé dítě si z klobouku vytáhlo lísteček s povoláním, které se pak snažilo předvést tak, aby ostatní děti poznaly, čím vlastně je.

[15]
Kdo co dělá

Poslední setkání před slavnostním předáváním knížek bylo zaměřeno na téma Jak se stát mistrem vypravěčem. Představili jsme si velkého dramatika Williama Shakespeara a pak už jsme si povídali o tom, jak vzniká příběh. Kdo se chce stát spisovatelem, musí se dívat kolem sebe a mít u sebe blok a tužku a hned si zapisovat nápady. Těch je kolem nás totiž nespočetně. Můžeme psát o sobě nebo si vymýšlet nové světy a postavy. Společně jsme si vytvořili knihu O statečném Beránkovi, kterou děti i ilustrovaly.

[16]

[17]
Jak se stát mistrem vypravěčem

Zkusili jsme si nakreslit komiks a povídali si o tom, co znázorňují komiksové bubliny a jak je používat. Nevynechali jsme ani hru na novináře (a jako správní novináři jsme si vyrobili průkazy a dělali rozhovory se známými osobnostmi). Po besedě už chtěl každý být spisovatelem a novinářem.

V červnu jsme děti pozvaly na slavnostní ukončení projektu. Poděkovaly jsme jim, že s námi hezky spolupracovaly. Odměnou jim byla krásná kniha básniček Kde se krky nenosí a upomínková listina na účast na projektu. Poděkovaly jsme i paní učitelce, že k nám děti přivedla a docházela pravidelně na besedy.

[18]
[19]
Slavnostní zakončení projektu

Pro nás byla odměnou za hodiny strávené vymýšlením akcí radost dětí a hlavně to, že se k nám rády vrací i s rodiči, aby si vybraly nějakou hezkou knihu.

Projekt měl úspěch a my se rády zúčastníme i příštího ročníku.

Autorkou fotografií je Květoslava Gattnarová z Knihovny města Ostravy, pobočky Hladnovská.