Malé podzimní setkání po dvacáté páté [1]

Už po pětadvacáté se jihočeské knihovnice sešly v jedné z knihoven na Malém podzimním setkání. A jako tradičně se k nim přidaly návštěvnice z Prahy. Tentokrát byla jako místo setkání vybrána Městská knihovna Kaplice [7], a to především proto, že se po letech přání a slibů a osmi stěhováních se konečně dočkala nových krásných prostor. Díky dlouholeté kvalitě práce a vstřícnosti současného vedení města knihovna konečně dostala dostatečně velké, příjemné a nově vybavené prostory a od března loňského roku si je užívá. Nejenže sklízí chválu od čtenářů či kolegů, ale také jí přibývá registrovaných uživatelů a návštěvníků.

Zahájení bylo klasické, po uvítání předsedkyní jihočeské organizace SKIP Ivany Troupové byl za zvuku Smetanovy Vltavy předán prapor naší organizace vimperskými kolegyněmi a tento rok bude umístěn v Kaplici, odkud se příští rok přesune do další navštívené knihovny. Předsedkyně také předala místostarostovi města Kaplice cenu jihočeských knihovníků Librosaurus za přízeň, kterou město knihovně projevuje. Místostarosta nás přivítal ve městě i v knihovně a doufal, že se nám tam bude líbit. I on pochválil činnost knihovny. Poté jsme vyslechly přednášku Pavla Mörtla, místního amatérského historika, o vzácných návštěvách města Kaplice. Kromě knihovnic město navštívili i mnozí významní státníci.

[8]
Zahájení setkání s výhledem do prostor knihovny

[9]
Předávání praporu jihočeské organizace SKIP

[10]
Občerstvení v knihovně

Po přednášce jsme chvátaly do kostela sv. Petra a Pavla na koncert souboru Žestě 200 [11]. Po koncertě nás čekala večeře – kaplická cmunda byla hitem. Poté jsme přešly přes nově rekonstruované náměstí do galerie Krampus [12]. Město Kaplice bylo první, které uspořádalo pochod těchto mystických alpských bytostí a za léta, kdy ho pořádá, se počet návštěvníků zvyšoval až ke dvaceti tisícům. Aby to nebyla jen záležitost jednoho víkendu, město v upravených prostorách provozuje galerii, kde jsou masky vystaveny dlouhodobě. Jaké bylo překvapení kolegyň, když se ukázalo, že jedna z masek není na figuríně, ale živá. I dospělé ženy se bojí čertů a podobných bytostí. A co by to bylo za návštěvu města, kdybychom si ho pořádně neprošly. Takže rovnou z galerie jsme si to namířily na večerní procházku po městě se zasvěceným výkladem Magdaleny Špičákové a potom jsme ještě jednou zašly do knihovny.

[13]
Koncert v kostele

[14]
Večerní prohlídky města

Druhý den jsme opustily Kaplici a zamířily do nedalekých Nových Hradů. Terčino údolí je krásné a známé, počasí bylo také příjemné. Jen předcházející deště a bouřky trošku ztížily terén. Přesto procházka stála za to, všechny jsme obdivovaly vodopád, tvrz Cuknštejn [15], lázničky i park jako takový. Krásně opravený hrad v Nových Hradech byl další zastávkou. A protože knihovnice nejsou troškaři, prošly jsme si hned dvě trasy. A co by to bylo za setkání bez příjemného posezení nad kávou a zákuskem. Předvedly se nejen kolegyně z Městské knihovny Kaplice, ale i cukrárna v Nových Hradech.

[16]
Vodopád v Terčině údolí

[17]
Společná fotografie na náměstí v Kaplici

Pětadvacáté malé podzimní setkání se vydařilo, počasí nám přálo a nezbývá se těšit na další – snad v Milevsku.

Autorkou fotografií je Marie Hejná (dříve Městská knihovna Planá nad Lužnicí).