Knižní veletrh Livre Paris a pět knihoven k tomu [1]

Dne 19. ledna 2018 rozeslala Mgr. Lenka Maixnerová, předsedkyně regionální organizace SKIP, e-mailem výzvu, aby si individuální členové pražské organizace SKIP podali žádost o finanční příspěvek (do výše 5 000 Kč), který poslouží k úhradě nákladů na cestovné, ubytování nebo platbu registračního poplatku při účasti na některé z odborných knihovnických akcí. Okamžitě mě napadlo, že je to skvělá příležitost konečně se podívat na jeden z velkých a významných evropských knižních veletrhů – veletrh Livre Paris.

Žádost jsem tentýž den odeslala. O několik dní později jsem obdržela zprávu o tom, že moje žádost byla schválena, že mi bude poskytnut příspěvek na úhradu ceny letenky. O této skutečnosti jsem následně informovala ředitele Městské knihovny v Praze (MKP). V následujících dnech bylo v MKP rozhodnuto, že se návštěva pařížského knižního veletrhu stane součástí pracovní cesty, na kterou mne MKP vyšle. MKP hradila náklady na ubytování, MHD v Paříži a vstupné na veletrh. Za obě tato rozhodnutí jsem velmi vděčná, velmi si vážím toho, jakou příležitost jsem dostala.

Pařížský knižní veletrh

Knižní veletrh Livre Paris [9] patří již několik desetiletí k významným kulturním akcím, které se v Paříži konají během jarních měsíců. Letos se jednalo o 38. ročník veletrhu, probíhal ve dnech 16.–19. března 2018. Jeho tradičním pořadatelem je Národní syndikát nakladatelů [10] (Syndicat national de l'édition, SNE).

Veletrh je připravován tak, aby byl atraktivní pro odbornou i laickou veřejnost. V letošním roce chtěli pořadatelé cíleně oslovit i děti a mládež. I proto na veletrhu fungovaly různé scény či zóny (stages). Vlastní prostor byl věnován např. dětem a mládeži, mladým dospělým, byly prezentovány komiksy a manga pro všechny věkové kategorie, atraktivní bylo i náměstí s uměním (arts square).

Livre Paris je prodejní veletrh, není to veletrh výhradně kontraktační. I to je jistě důvodem, proč ho letos navštívilo více než 153 000 návštěvníků (našla jsem i údaj 200 000 návštěvníků). Pořadatelé uvádějí, že návštěvnost proti roku 2017 vzrostla o 7 %. Veletrhu se účastnilo 1 200 vystavovatelů z 50 zemí a 3 000 autorů. Bylo připraveno cca 800 setkání, autorských čtení, autogramiád a diskusních pořadů. Byly vytvořeny podmínky i pro setkávání a obchodní jednání nakladatelů a dalších profesionálů.

Hlavním hostem bylo v letošním roce Rusko. O tuto část expozice byl mezi návštěvníky veletrhu značný zájem. Nic na tom nezměnila ani aktuální situace na mezinárodní politické scéně. Početná byla i delegace autorská – na veletrhu se představilo téměř 30 současných ruských spisovatelů.

Velmi zajímavou částí expozice byl Pavilon afrického umění – společná prezentace deseti afrických zemí. I zde probíhaly diskuse, setkání, autogramiády, navíc byly prezentovány i některé neziskové organizace, které v těchto zemích pracují.

Česká republika, resp. česká literatura na tomto veletrhu prezentována nebyla.

Příští ročník se uskuteční v době od 15. do 18. dubna 2019 a hlavním hostem bude Slovensko.

Z veletrhu nabízím několik fotografií:

[11]
Vstup do areálu výstaviště

[12]
Výzdoba v hale

[13]
Barvy, hravost, inspirace

[14]
Jeden z oblíbených žánrů – manga

[15]
U jednoho z největších vystavovatelů

[16]
I v expozici hlavního hosta je plno

Pařížské knihovny

Paříž velmi dobře znám díky mnoha soukromým krátkodobým pobytům. Při těchto cestách jsem navštěvovala i zdejší knihovny, např:

• Francouzskou národní knihovnu [17] (Bibliothèque nationale de France),
• Veřejnou informační knihovnu [18] (Bibliothèque publique d’information),
• Historickou knihovnu města Paříže [19] (Bibliothèque de l'Hôtel de Ville),
• Knihovnu sv. Jenovéfy [20] (Bibliothèque Sainte-Geneviève).

Tentokrát jsem se zaměřila na veřejné knihovny zřizované městem Paříž [21]. Už před odjezdem jsem věděla, že chci navštívit knihovny v různých částech města, knihovny, které působí v rozdílném prostředí, knihovny, které budou navštěvovat různí uživatelé. Do všech knihoven jsem před odletem do Paříže napsala, všude jsem si návštěvu dojednala na konkrétní den a hodinu. Ve všech knihovnách mne přijali velmi vlídně, ochotně odpovídali na mé dotazy a umožnili mi i pořízení několika fotografií. I ve Francii platí, že by to měly být fotografie bez čtenářů a návštěvníků (nebo by měly být pořízeny s jejich souhlasem).

Navštívila jsem celkem pět knihoven – Médiathèque Françoise Sagan, Bibliothèque Amélie, Médiathèque Marguerite Yourcenar, Bibliothèque Chaptal a Médiathèque de la Canopée la fontaine.

Médiathèque Françoise Sagan

Knihovna Françoise Saganové [22] působí v 10. městském obvodu. Je to část města s multikulturním obyvatelstvem. Rozlehlé prostory byly pro knihovnu upraveny v roce 2016. Knihovna má k dispozici i střešní terasu, ze které se nabízí netradiční pohled na město. Pořádá velké množství jazykových a vzdělávacích kurzů. Nachází se v těsném sousedství školy.

[23]
Médiathèque Françoise Sagan – exteriér knihovny

[24]
Médiathèque Françoise Sagan – za vstupem

[25]
Médiathèque Françoise Sagan – část volného výběru

Bibliothèque Amélie

Knihovna Amélie [26] se nachází poblíž Invalidovny, v 7. obvodu. Knihovna je umístěna ve 3. a 4. podlaží domu. Slouží převážně obyvatelům této luxusní části města. Zřízena byla v roce 1981, oddělení pro mládež bylo revitalizováno v roce 2012, oddělení pro dospělé v roce 2014.

[27]
Bibliothèque Amélie – knihovna v ulici Grenelle

[28]
Bibliothèque Amélie – interiér

[29]
Bibliothèque Amélie – část volného výběru pro děti

Médiathèque Marguerite Yourcenar

Knihovna Marguerite Yourcenarové [30] je umístěna v 15. městském obvodu (na jihozápadě města) ve velmi zajímavé budově se skleněnou fasádou, která je zastíněna barevnými roletami. V interiéru s černými podlahami je použit dostatek barev a typově i tvarově zajímavého mobiliáře. Výsledkem je velmi příjemný a flexibilní prostor. Knihovna je i živým, komunitním prostorem.

[31]
Médiathèque Marguerite Yourcenar – exteriér

[32]
Médiathèque Marguerite Yourcenar – část volného výběru

[33]
Médiathèque Marguerite Yourcenar – zadní fasáda nad zahradou, která bude příští rok zpřístupněna veřejnosti

Bibliothèque Chaptal

Knihovna 9. městského obvodu [34] se nachází v docházkové vzdálenosti od kabaretu Moulin Rouge. Je umístěna v honosném domě ve vnitrobloku typické pařížské ulice. Ve třech podlažích fungují oddělení pro dospělé, pro mládež a pro děti, k dispozici je tichá studovna i velké oddělení komiksů. Během sobotního dopoledne byla knihovna plná rodičů (zejména otců) s dětmi.

[35]
Bibliothèque Chaptal – knihovna sídlí ve vnitrobloku typické zástavby

[36]
Bibliothèque Chaptal – bohatá nabídka, barvy, prostor, v sobotu dopoledne je tu plno

[37]
Bibliothèque Chaptal – nečekané prostředí v jednom ze sálů

Médiathèque de la Canopée la fontaine

Knihovna [38] na hranici 1. a 3. městského obvodu, v těsné blízkosti Les Halles (a v docházkové vzdálenosti od Louvru) byla pro veřejnost otevřena v dubnu 2016. Jedná se o velkorysý, světlý, moderní, funkční, variabilní a velmi přívětivý prostor. I tato knihovna slouží všem věkovým kategoriím. Je to knihovna, kde můžete pracovat, studovat, potkat se s přáteli, zdřímnout si, odpočívat. Je to zkrátka knihovna, kde je vám dobře.

[39]
Médiathèque de la Canopée la fontaine – v těsném sousedství bývalého Břicha Paříže a kostela sv. Eustacha

[40]
Médiathèque de la Canopée la fontaine – čtenáři zde sedí, leží, čtou, mailují, telefonují, ale i spí

[41]
Médiathèque de la Canopée la fontaine – prostor pro děti

Závěrem

Knižní veletrh jednoznačně ukázal, že tištěná kniha není mrtvé nebo umírající médium. Byla prezentována jako důležitý artefakt a předmět, který i dnešního člověka chce a může provázet celým životem, být každodenním rádcem, průvodcem, přítelem, inspirací. I francouzské knihovny velmi dobře přispívají k tomu, aby to tak pro ty, kdo o to stojí, opravdu bylo.

Tato pracovní cesta pro mne byla velmi zajímavá a inspirativní. Znovu mnohokrát děkuji všem, kdo mi její absolvování umožnili.