Diskuze Knihovna – věc veřejná v Moravskoslezském kraji [1]
První setkání z cyklu panelových diskuzí Knihovna – věc veřejná [7] se uskutečnilo v Moravskoslezském kraji dne 11. dubna 2018 v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Pořadateli byly SKIP, Sdružení knihoven ČR a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace. Akci podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Panelové diskuze se zúčastnili Dagmar Novosadová, starostka obce Kunín, která reprezentovala Svaz měst a obcí, Karin Vitásková, vedoucí oddělení památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, Martin Víteček, náměstek primátora statutárního města Opavy, Herbert Pavera, starosta obce Bolatice a člen rady Národní sítě zdravých měst, a Dušan Lederer, předseda Spolku pro obnovu venkova. Úvodní prezentaci přednesl Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
[8]
Panelisté v akci
[9]
Martin Víteček a Dušan Lederer
[10]
Vít Rchter, Libuše Foberová a Herbert Pavera
[11]
Karin Vitásková
Diskuzí provázel zkušený moderátor Petr Bohuš, který se hned na počátku přítomných starostů a zástupců místních samospráv s nadsázkou dotázal, zda se chystají rušit knihovny. Všichni se sice pousmáli, což ale neznamená, že problémy neexistují.
Zde je několik postřehů, které zazněly z řad panelistů i z pléna:
-
Knihovny se stále více stávají komunitním centrem obcí a měst. Ubývá množství výpůjček, naopak roste počet návštěvníků knihoven, kteří se účastní kulturních a vzdělávacích aktivit. V knihovnách jsou besedy, křty knih, autorská čtení, výstavy, pasují se zde prvňáčci na čtenáře, v prostorách knihovny se dokonce uskutečňují vítání občánků, knihovny jsou místem setkávání zájmových spolků, pořádají se v nich divadelní představení, koncerty apod.
-
Byla zdůrazněna nutnost spolupráce obcí, která je možná také v rámci Svazu měst a obcí či Spolku pro obnovu venkova. Zástupci samospráv si předávají zkušenosti např. s dotačními tituly a jejich využíváním a mnohé další. Pokud připravuje starosta obce rekonstrukci knihovny, existuje možnost exkurzí do míst s dobrou praxí. Výbornou motivací je soutěž Vesnice roku, ve které je jedním z kritérií také hodnocení místní knihovny (to je často impulsem pro jejich renovaci, doplnění fondu apod.).
-
Často z pléna i ze zkušeností panelistů zaznívalo, že dobrou knihovnu tvoří z velké části zapálený knihovník a osvícený zřizovatel. Je to sice velmi pěkné, ale veškeré břímě je na dobré vůli jednotlivců, není příliš opor v legislativě.
-
A co tvoří pěknou knihovnu, kterou v obci lidé rádi navštěvují? Kromě milé knihovnice, hezkých prostor, zajímavého fondu a pestrého programu je to také moderní výpočetní technika, samozřejmostí jsou digitální služby a Wi-Fi. Je tedy nutné, aby knihovníci zvali pravidelně na všechny akce do knihovny zástupce samosprávy, kteří o knihovně rozhodují, a seznamovali je tak jednoduše s potřebami knihovny i návštěvníků.
-
Pro každou obec je nutný jasný strategický plán se stanovenými prioritami. Když mají zastupitelé rozhodovat o nutnosti vybudovat nový chodník či opravit knihovnu, musí dát logicky přednost novému chodníku, aby se lidé mohli v obci bezpečně pohybovat. Teprve poté může přijít na řadu třeba i knihovna.
-
Diskutovalo se rovněž o školních knihovnách a jejich spolupráci s obecními knihovnami. Byl formulován návrh na hlubší spolupráci ministerstev školství a kultury zvláště v oblasti začínajícího čtenářství, logická je možnost či přímo nutnost společné strategie.
[12]
[13]
Publikum
Na závěr s humorem zaznělo, že středobod obce, tj. kostel s hospodou a školou, doplnila v současnosti knihovna. Takže i v digitální době jsou knihovny schopny stát se nezbytnou částí fungování každé obce či města. To je ten nejlepší závěr, jaký si účastníci mohli přát.
Fotografie pocházejí z archivu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.