Exkurze do Národní knihovny ČR [1]

Dne 25. října 2022 se uskutečnila exkurze SKIP Praha [7] do Národní knihovny ČR [8], konkrétně do nových prostor Referenčního centra a Hudebního oddělení.

[9]
Zahájení exkurze v Hale služeb

Referenční centrum

Referenčním centrem provázela Karolína Košťálová, ředitelka Odboru služeb. Nejprve informovala o novinkách: totiž o zavedení online registrace vzdálených uživatelů [10], o podmínkách takové registrace i typu služeb, které mohou takto registrované osoby využívat. Pozornost byla věnována rovněž zavedení platební brány [11] do rutinního provozu knihovny.

Účastníci kladli řadu otázek. Zajímali se i o řešení některých (již tradičních) problémů, např. o přihlašování cizinců, způsoby prokazování místa pobytu či tzv. usazenosti, o již zmiňovanou problematiku online plateb atd.

S velkým zájmem si prohlédli novou Studijně relaxační zónu [12]. Ta je umístěna v původních prostorách Referenčního centra a meziknihovní a mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Je tedy situována do několika nevelkých, na sebe navazujících i průchozích místností. S výjimkou dvou týmových studoven s adekvátním vybavením pro týmovou práci (ty je nutné předem objednat) jsou všechny prostory volně přístupné a bez dohledu knihovníka. Vyloženě relaxační prostor je vybaven odpovídajícím odpočinkovým nábytkem; místnosti zařízené pro individuální studium disponují mobilními zástěnami. Uživatelé mají k dispozici připojení k elektrickým zásuvkám a wifi. V relaxační zóně je k volnému použití regál typu knihobudka a nástěnka na vzkazy. Prostor pro relaxaci či individuální studium má jednu uživatelsky velkou přednost – totiž běžnou otevírací dobu ve všední dny od 9 do 22 hodin; přístup mají registrovaní uživatelé a držitelé jednodenní vstupenky.

[13]
Účastníci exkurze se zaujetím poslouchají výklad Karolíny Košťálové

Tyto prostory se řídí návštěvnickými řády, jimiž jsou Pravidla užívání Relaxační zóny a Individuální studijní zóny [14] a Pravidla užívání týmových studoven [15].

Hudební oddělení

Další částí exkurze byla prohlídka revitalizovaných a rozšířených uživatelských prostor Hudebního oddělení Národní knihovny ČR [16], kterým nás provázela Zuzana Petrášková.

Účastníci byli okouzleni překrásným prostorem Starého matematického sálu, který po revitalizaci interiéru a celkovém uvolnění prostoru vynikl v plné kráse. Příruční knihovna a volně přístupná část fondu byly zčásti přemístěny do sousedního prostoru (do té doby veřejnosti nepřístupného) a tím vznikl příjemnější prostor pro studium.

Hudební oddělení svou činnost zahájilo 1923; vedl jej hudební skladatel a filolog Ladislav Vycpálek. Budovaný fond hudebnin a dalších typů dokumentů s hudbou souvisejících zahrnuje i soubor muzikologických časopisů, libret i korespondence a patří dnes mezi největší v ČR. Vedle soudobých dokumentů obsahuje i řadu vzácných historických dokumentů z 18. a 19. století, některé i ze století 17.

[17]
Zuzana Petrášková ukazuje klenoty Hudebního oddělení

Fond obsahuje i rozsahem (nikoliv však významem a hodnotou) menší samostatné rukopisné soubory, např. hudební sbírku rodu Strachotů nebo sbírku kantorského rodu Hübnerů či hudební sbírka kostelního kůru.

Zvučné jméno nese ojedinělý komplet Mozartův památník [18]. Ten představuje soubor pramenných dokumentů ze života a díla Wolfganga Amadea Mozarta (tištěná vydání i dobové opisy skladeb).

[19]
Razítko na jednom z dokumentů z Mozartova památníku

Hudební oddělení od roku 1965 buduje Souborný katalog historických hudebních pramenů (tištěných i rukopisných) dochovaných na území naší republiky (od 17. do 20. století) známý pod názvem Notový incipitový katalog SHK [20]. Tento katalog obsahuje zhruba 362 tisíc záznamů a je součástí mezinárodního soupisu hudebních pramenů RISM [21] (Répertoire International des Sources Musicales); právě Huddební oddělení je sídlem české národní redakce. S tím souvisí (a na to navazuje) funkce oddělení jako českého centra v oblasti mezinárodního výzkumu hudebního knihovnictví a dokumentace. Oddělení plní i funkci sekretariátu České národní skupiny IAML [22] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres, tj. Mezinárodní sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek). Mezinárodní kongres IAML [23] byl plánován již na rok 2020. Vzhledem k pandemické situaci se uskutečnil až v roce 2022, konkrétně ve dnech 24. až 29. července. O funkci hostitelů se Hudební oddělení Národní knihovny ČR podělilo s Hudebním oddělením Městské knihovny v Praze.

Fond hudebnin [24] je přístupný registrovaným uživatelům NK, a to ve studovně Hudebního oddělení [25] pouze k prezenčnímu studiu. Tištěné hudebniny jsou zachyceny v online katalogu [26], starší lístkový katalog hudebních tisků je dostupný také v naskenované podobě [27]. Jak již bylo naynačeno, hudební rukopisy eviduje elektronická databáze hudebních pramenů RISM (sigla CZ-Pu [28]); lístkový katalog hudebních rukopisů se nachází v Hudebním oddělení. Tištěné hudebniny je třeba objednávat předem prostřednictvím online katalogu, rukopisné hudebniny e-mailem [29]. Digitalizované hudebniny jsou dostupné v databázi Manuscriptorium [30]. Důležitým elektronickým zdrojem poskytujícím informace o hudebninách, zejména o souborných vydáních a dalších edičních řadách, je Index to Printed Music [31].

Všechny další informace o činnosti, podmínkách přístupu k dokumentům, k jejich digitalizovaným podobám i podmínky vstupu do licencovaných elektronických databází i otevírací době, ale také o ediční činnosti [32] jsou dostupné na webu Národní knihovny ČR [16].

Autorkou fotografií je Magdalena Jansová. Další fotografie najdete v albu Exkurze do Národní knihovny ČR [33]ve facebookové skupině Pražská organizace SKIP [34].