Na kyjevské výstavě Zpívám, tedy jsem nechyběly ani exponáty ze Slovanské knihovny [1]

Mezi 21. prosincem 2022 a 31. lednem 2023 proběhla v kyjevském Muzeu význačných osobností ukrajinské kultury unikátní výstava nazvaná Zpívám, tedy jsem, jejímž cílem bylo představit málo známá fakta o ukrajinské a světově proslulé vánoční písni Ščedryk [8]. Koledu zkomponoval skladatel Mykola Leontovyč [9] (1877–1921) a ve světě se proslavila pod anglickým názvem Carol of the Bells. Vznik a šíření písně je příkladem hudební diplomacie Ukrajinské lidové republiky (1918–1921), kdy se Symon Petljura [10], hlava tohoto státu, rozhodl propagovat ukrajinskou suverenitu v zahraničí prostřednictvím kultury, konkrétně zpěvem.

Do zahraničí byla vyslána tzv. Republikánská (republiková) kapela, pěvecký sbor vedený dirigentem, skladatelem a muzikologem Oleksandrem Košycem [11] (1875–1944).

[12]
Oficiální portrét Oleksandra Košyce zhotovený pravděpodobně v roce 1919 (zdroj: Slovanská knihovna, Speciální sbírky: T-O-1007)

Své světové turné zahájila kapela v Československu roku 1919. Koncerty konané v Praze a dalších velkých i menších městech, jejichž vyvrcholením bývala právě píseň Ščedryk, se setkaly s vřelým ohlasem a zaznamenaly obrovský úspěch.

[13]
První strana programu koncertu, který se uskutečnil ve dnech 14.–16. května 1919 ve Smetanově síni Obecního domu (zdroj: Slovanská knihovna, Speciální sbírky: T-UEP-18-1)

Následovaly další státy Evropy, ale také USA a Jižní Amerika. Uskupení pokračovalo v činnosti i poté, co byl první novodobý ukrajinský stát rozmetán bolševiky. Obětí bolševického teroru se mezi jinými stal i Mykola Leontovyč. Většina členů sboru se rozhodla na Ukrajinu nevrátit a zůstat v exilu (včetně mistra Košyce).

[14]
Skupinová fotografie Ukrajinské republikánské kapely zhotovená v Praze v roce 1920. Sedící v první řadě uprostřed Oleksander Košyc (zdroj: Slovanská knihovna, Speciální sbírky: T-O-1052)

Na kyjevské výstavě byl kromě jiného formou kopií představen výběr z plakátů ze světového turné kapely, které se nacházejí ve fondu Slovanské knihovny [15]. Jejich soubor je zdigitalizován a přístupný veřejnosti na portálu eSbírky.cz [16].

[17]
Plakát informující o sérii koncertů Ukrajinské republikánské kapely v únoru 1920 v londýnské Queen’s Hall (zdroj: Slovanská knihovna, Speciální sbírky: T-UEP-18-2021)

Další významnou památkou na Ukrajinskou republikánskou kapelu, kterou vlastní Slovanská knihovna, je Pamětní kniha (Pamjatna knyžka), tedy podpisová kniha, kterou sbor vozil s sebou a kam se podepisovali a zapisovali své dojmy návštěvníci koncertů během celého turné. Nalezneme v ní nadšené záznamy jak od předních českých osobností, tak od světových státníků, politiků, vědců aj. (např. od Isadory Duncan nebo belgické královny Elisabeth). Rovněž tento cenný dokument byl zdigitalizován a je přístupný v digitální knihovně Manuscriptorium [18].

Jak plakáty, tak Pamětní kniha a další archiválie týkající se Ukrajinské republikánské kapely uložené ve Slovanské knihovně tvořily původně součást sbírky Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze. Jelikož budovu muzea na konci druhé světové války těžce poškodil spojenecký nálet, byla část sbírky přesunuta do Klementina, kde zůstala i po definitivním zrušení muzea v roce 1948 a posléze přešla do Slovanské knihovny.

Společně s výstavou vznikl dokumentární film Ščedryk proti „ruskému světu“ (Ščedryk proty „russkoho mira“), v němž vystupují i čeští specialisté na dané téma (ukrajinistka Rita Lyons Kindlerová ze Slovanské knihovny a brněnský muzikolog a ukrajinista Petr Kalina). Film je volně přístupný [19] i s anglickými titulky:

Část filmu (od času 1:12:00 [20]) se týká i přímo Klementina.

Do konce ledna 2023, tedy do posledního dne konání výstavy, ho jen na internetu zhlédlo již téměř půl milionu diváků.

Součinnost Slovanské knihovny s tvůrci výstavy a filmu má již několikaletou tradici. Autorka výstavy Tina Peresuňko z Leontovyčova institutu v Kyjevě se Slovanskou knihovnou spolupracovala například při přípravě výpravné monografie nazvané 100 let kulturní diplomacie Ukrajiny [21] (100 rokiv kul‘turnoji dyplomatiji Ukrajiny: do 100-riččja svitovoho triumfu "Ščedryka" = do 100-riččja svitovych hastrolej ukrajins‘koji respublikans‘koji kapely pid orudoju Oleksandra Koščycja ta pid patronatom Symona Petljury. Kyjiv: Vydavnyctvo "ArtEk", 2018).

Koleda Ščedryk se dočkala přinejmenším 150 úprav v nejrůznějších hudebních stylech, od klasického zpěvu, přes jazz po rock či pop, zazněla i ve známém filmu Sám doma. Pro zájemce uvádíme prozatím nejstarší nalezenou nahrávku koledy Ščedryk zachycenou v New Yorku v roce 1922:

Ve videu (v čase 0:28 [22]) lze také vidět jednu z fotografií sboristů, která vznikla roku 1920 v Praze.